Článek
28. díl
Už před rokem se v médiích objevila informace o tom, že Ministerstvo školství, mládeže tělovýchovy chce zrušit přijímací zkoušky na střední školy. Má je nahradit testování na základních školách v uzlových bodech.
Jak je taková idea reálná? Podle RVP ZV má platit:
- učitel pracuje s uzly a důkazy o učení ideálně formativním způsobem,
- přijímací zkoušky (CERMAT) stojí mimo kurikulární logiku RVP (testy se odvozují jinak nevyužívaných standardů),
- vazba Důkazu o učení s přijímacím řízním je nepřímá a didakticky problematická.
Pokud by se uzly / důkazy o učení měly stát legitimním základem pro přijímačky, muselo by dojít k zásadní systémové změně.
A. Co by muselo být v RVP ZV explicitně stanoveno
Uzly jako standardizované referenční body na konci 3., 5. a 9. ročníku by musely být jednoznačně popsány, normativně závazné, srovnatelné mezi školami. To znamená posun od představy, že „učitel interpretuje důkaz“ směrem k představě, kdy „systém uznává jen určitý typ důkazu“.
Jak jsme si vysvětlili v minulém dílu, předklad a koncept Důkazu o učení je značně problematický. Nicméně pokud by měl být použit v kontextu přijímacích zkoušek, musel být standardizovatelný. Musel by mít definovanou strukturu, být ověřitelný externě, být oddělitelný od konkrétní školy, tedy pravý opak k čemu směřuje RVP ZV - nezávazné učivo (absence osnov), neměřitelné kompetence, neprovázané gramotnosti.
V podstatě nemožná, ale přesto fakticky zvažovaná transformace důkazu o učení do testovatelné položky však nutně předpokládá standardizované osnovy. Pak by mohla vzniknout národní kompetenční matice analogická iKM PLUS.
Tuto možnost RVP nezmiňuje ani náznakem, ale uzly byly zřejmě rakouskými Knoten inspirovány.
B. Co by se tím změnilo v českém systému
Uzly - důkazy - přijímačky
RVP by přestal být rámcem a stal by se standardem.
2. Proč Rakousko iKM PLUS výslovně nepoužívá pro selekci
To je klíčové. Testování dosažených kompetencí (iKM PLUS - individuelle Kompetenzmessung) je explicitně definováno jako interní školní diagnostický nástroj, bez vlivu na známky, na přijímání k dalšímu vzdělávání; je určený pro učitele, školu, rodičům a k podpoře žáka. Rakousko používá iKM PLUS jako nástroj pro porozumění učení, nikoli pro selekci. Rakouský systém selekci řeší jinými mechanismy (doporučení pro typ školy, regionální pravidla, možnosti přestupu) a nepřenáší odpovědnost za selekci na nástroj určený pro rozvoj. To je zásadní didaktická brzda, která v ČR chybí.
V doprovodných materiálech k RVP ZV s konceptem „důkazu o učení“ detailně pracuje. Jeho (deklarovaný) smysl je totiž provádět diagnostiku učení, nikoliv hodnotit známkami. Ale pozor, je zde nápad použít „důkazy“ jako nástroj selekce při přijímacích zkouškách.
V podstatě to nelze provést. Ano, důkazy sugerují objektivitu a MŠMT/NPI na tom možná stále pracuje. Nicméně by se tím popřela funkce formativního hodnocení, kompetečního přístupu a smíchala by se diagnostika průběhu učení a selekce urená konkrétním výsledkem standardizovaného testování. Autonomie školy je v takovém bezpředmětná, protože pod tlakem rodičů se veškerá výuka zaměří na procvičování látky na testy. A právem. Proč to nemůže fungovat? Nejsou závazné strukturované osnovy, nejsou stadardy, nejsou vzorové testy a celé školství jde opačným směrem.
Pokud by ČR chtěla postavit přijímací zkoušky na uzlech a důkazech o učení RVP, musela by zásadně změnit charakter RVP z rámce na standard – a tím popřít celou deklarovanou a prosazovanou koncepci školství.
Zdroj:
