Článek
48. díl
Změna ve fungování školských rad má několik významných rovin – právní, institucionální i systémovou.
Školská rada je podle § 167 a § 168 školského zákona orgánem školy umožňujícím zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům a zřizovateli podílet se na správě školy. Schvaluje mimo jiné výroční zprávu o činnosti školy, školní řád, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání, vyjadřuje se k návrhu rozpočtu, projednává návrh ŠVP. Školská rada tedy není poradním klubem, ale samosprávným orgánem s konkrétními pravomocemi.
Nové pasivní volební právo nezletilých žáků: rozšíření pasivního volebního práva znamená, že nezletilí žáci středních škol mohou být voleni do školské rady a vykonávat její členský mandát. Z hlediska právní teorie je to významné, neboť dochází k posílení participace žáků na správě školy, rozšiřuje se pojetí školské rady jako skutečně reprezentativního orgánu, posiluje se princip samosprávné složky uvnitř veřejné instituce. Současně však vznikají nové právní a systémové otázky.
Právní odpovědnost versus nezletilost: členství ve školské radě zahrnuje rozhodování o dokumentech, které mají právní a organizační důsledky. Nezletilý člen je osobou s omezenou svéprávností podle občanského zákoníku (§ 31 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.). Vyvstávají tedy otázky: Jaký je rozsah odpovědnosti nezletilého člena školské rady?, Jak se řeší případný střet mezi jeho zákonnými zástupci a výkonem mandátu?, Je výkon funkce chápán jako běžná záležitost odpovídající věku a rozumové vyspělosti? Zákon tím implicitně předpokládá, že účast na správě školy je přiměřeným výkonem práv nezletilého a nevyžaduje zvláštní souhlas zákonného zástupce nad rámec obecné právní úpravy.
Z hlediska předchozí analýzy je podstatné, že změna dále komplikuje strukturu odpovědnosti školy. Ředitel odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň (§ 164), je podřízen zřizovateli (§ 166), je hodnocen inspekcí (§ 174), a současně je kontrolován školskou radou (§ 168). Rozšířením aktivní účasti nezletilých žáků dochází k posílení horizontálního prvku řízení školy – participace vnitřních aktérů. Z hlediska demokratizačního je to krok pozitivní. Z hlediska odpovědnostní struktury to však znamená, že ředitel je vystaven dalšímu institucionálnímu aktérovi, jehož legitimita je silnější než dosud. Nová úprava školských rad tak přidává prvek posílené participace. Míra odpovědnost ředitele zůstává stejná, rozhodovací pole se však dále pluralizuje.
Z hlediska principu právní jistoty je důležité, aby pravomoci školské rady byly jasně vymezeny, nebyla vytvářena implicitní odpovědnost členů rady za pedagogickou kvalitu, nedocházelo k rozostření hranice mezi odpovědností ředitele a participací žáků. Jestliže je ředitel jediným aktérem s osobní právní odpovědností za odbornou úroveň, musí zůstat zřejmé, že školská rada tuto odpovědnost nepřebírá, ale vykonává kontrolní a schvalovací funkci. Jinak by se systém mohl dostat do dalšího napětí mezi odpovědností a pravomocí.
Rozšíření pasivního volebního práva nezletilých žáků do školských rad je významným demokratizačním krokem. Posiluje participaci a institucionální hlas žáků. Ovšem v kombinaci s kurikulární neurčitostí, silnou osobní odpovědností ředitele, decentralizovaným financováním, projektovou nestabilitou podpůrných struktur, však dále komplikuje odpovědnostní mapu českého školství. Model českého řízení školy se tak ještě více vzdaluje klasickému hierarchickému modelu a blíží se pluralitnímu modelu řízení bez jasně centralizovaného normativního jádra.
