Článek
30. díl - přílohy
V posledních letech a měsících došlo pod vedením hlavního školního inspektora Tomáš Zatloukal a vedení České školní inspekce k významnému posunu charakteru státní vzdělávací kontroly. Tento posun již nepředstavuje pouze metodickou nebo pedagogickou změnu, ale zasahuje samotnou podstatu vztahu mezi státem, školou, rodinou a dítětem. Na základě veřejně dostupných materiálů vzniká důvodné podezření, že Česká školní inspekce pod vedením hlavního inspektora překračuje rámec zákonného mandátu a vstupuje do oblasti ideologické a psychologické regulace žáků.
Zvláště problematické jsou aktivity spojené s posledním Výběrovým šetření ČŠI v 5. a 9. ročnících ZŠ v roce 2026, které se mělo zaměřovat na ověření a srovnání očekávaných výsledků učení; k testům byl však připojený dotazník týkající se socio-ekonomického statutu rodiny a wellbeing žáků. Tím výrazně dochází k proměně role státní inspekce: od kontroly vzdělávacího procesu směrem k monitorování emocionálního, psychického a hodnotového nastavení dítěte.
Zde již nejde pouze o otázku pedagogické metodiky. Problém spočívá v tom, že stát prostřednictvím inspekčních a evaluačních nástrojů začíná pronikat do oblastí, které tradičně náležely rodině, osobnímu svědomí, psychologické autonomii dítěte a přirozenému prostoru formace osobnosti.
V materiálech wellbeingové orientace se stále častěji objevují požadavky na sebepopis emocí, hodnocení vlastního psychického stavu, reflexi identity, emocionální otevřenost, monitorování vztahů a pocitů žáků.
Takový přístup zásadně mění charakter školy. Škola přestává být institucí vzdělávání a stále více se mění v prostředí psychologického managementu osobnosti. Tento posun je mimořádně problematický zejména proto, že není dostatečně demokraticky projednán, není jasně legislativně ukotven a není opřen o explicitní souhlas rodičů.
Česká školní inspekce přitom není orgánem psychologické intervence ani institucí oprávněnou k ideové formaci dítěte. Její zákonná role spočívá především v kontrole kvality vzdělávání, dodržování školského zákona, podmínek vzdělávání a výsledků vzdělávací činnosti.
Pokud však inspekce začne systematicky vyhodnocovat emocionální komfort, subjektivní wellbeing, postoje, sebepojetí nebo psychickou reflexivitu žáků, dochází k překročení původního institucionálního rámce.
