Článek
Posledních deset let se ukázalo, že nejlepší byznys je umět programovat nebo být odborníkem v IT. Každé desetiletí má své. V devadesátých letech se všichni hrnuli studovat práva, případně chtěl být téměř každý managerem nebo dělat v bance. Za socialismu chtěl být kde kdo automechanik. Posledních 15 let je nejlepší kšeft dělat v oboru IT. Všichni ti někdejší automechanici dnes vystudovali něco kolem IT a ti nejlepší z nich jsou programátoři. Před 15 lety jste slovo programátor téměř neslyšeli. Já sám jsem se za to skoro styděl, nikdo to pořádně neznal, bylo to něco exotického, běžné obory práce byly úplně jiné. Dnes je programátor skoro každý, kdo se orientuje technickým směrem.
Myslím si, že to vyšumí stejně jako jiné módní profese. Když si člověk uvědomí, co dělá programátor, tak je to vlastně taková prodloužená ruka mezi člověkem a strojem. Někdo, kdo umí programovací jazyk (dnes je módní Python, případně Android studio a další). Programátor umí také navrhnout databázi a strukturu dat. Umí v editoru obrázků alespoň základy grafiky, třeba udělat průhledné pozadí. A hotovo. Nechce se nic vymýšlet, prostředí se vyvíjí někde za oceánem. Tady je to jen řemeslo, něco jako instalatér. Když má někdo hodně logické myšlení, může, dejme tomu, vést po delší praxi tým. Pokud je dobrý, pak projekty nezačínají tak často znovu od nuly a nezkouší se příliš slepých cest. Nicméně stejně se jedná o opakující se předvídatelnou činnost, kde ty správné postupy definují učebnice a jakákoliv originalita je ke škodě, protože pak s vaším kódem nemůže pokračovat bez opravdu důkladné dokumentace někdo další. Tedy programátor je polorobot, který si v hlavě dle zadání rozkouskuje úkol na spoustu menších procesů a naservíruje to v programovacím jazyce stroji tak, aby věděl, co se po něm chce, a vyplivl správné a předpokládané výsledky.
Ta nejdůležitější osoba dnes není programátor, ten píše kód a dělá technickou analýzu. Ani běžný IT specialista, to je údržbář, který tahá a zapojuje dráty mezi stroji nebo podle manuálu té či oné firmy zaškrtá a nastaví správně systémy, aby si korektně povídaly. Nejdůležitější je ten, kdo dělá IT byznys, tedy komunikuje se zákazníkem a zjistí, co klient přesně chce. Nakreslí si to, přemýšlí nad tím, má se zákazníkem spoustu schůzek, řeší, na co zadavatel nemyslel a co by program měl ve výsledku dělat. Pak vznikne projekt. Ten se nakonec předá současným programátorům, ti s tím bojují cca rok a propálí se na tom miliony. Pak se testuje, zda to dělá, co má, nakonec se to nasadí u zákazníka a odladí. V této fázi na tom opět pracuje hlavně ten, kdo dělá byznys a sbírá zpětnou vazbu. Dvakrát, třikrát to hodí na hlavu těm, kdo to psali, ať opraví vše, co ze zadání nepochopili, nedomysleli nebo špatně navrhli (obvykle databáze či strukturu) a nakonec tu máme program, který funguje a vydělává a do pěti let se zaplatí a mezitím hurá na další projekt.
Zatímco překladače z lidského jazyka do strojového, kteří pracují bezchybně, pokud absolvovaly všechny školy a jedou podle správného mustru ve správném jazyce (kvalifikovaní programátoři) půjdou bez problémů vynechat, ti, kdo dělají analýzu a byznys a jednají s klientem, budou potřeba vždy. To je obor, který bude v budoucnu potřeba. Vše ostatní půjde na smetiště dějin.
S napětím očekávám, která firma jako první přijde se skutečnou programovací AI (umělou inteligencí) a nabídne rozhraní, kde je vlevo objekt inspektor a vpravo formulář. Kde si jen kreslíte, jak bude vypadat obrazovka, kolonky, navrhnete strukturu databáze a pak česky nebo anglicky napíšete, co má která kolonka dělat, s čím se má sečíst, odečíst, uložit, případně vložíte princip výpočtu či procesů a pak jen mnohokrát dáte „spustit“ a vysvětlujete umělé inteligenci, co chcete jinak. Upřesníte požadavky a každá další interakce je dokonalejší a dokonalejší. Mělo by se to podobat principu, kdy zadavatel přijde do vývojářské firmy. Jak postupují ti dva spolu, než se to předá dál „odborníkům“. Pokud programátor dělá práci, která jde udělat správně jen jedním způsobem a ten je definovaný, tak v době umělé inteligence tam už ten člověk být nemusí. Pokud je věc jednoznačná, může ji vykonat i stroj se zcela stejnými výsledky.
V tuto chvíli existují nástroje s AI pro programátory jako je např Copilot nebo snad i něco od Mety, ale je to stejné, jako by byl básník, který vám k hotové básničce doplní poslední dva rýmy a ani nedá sám celý verš. Ještě to má oproti tomu, co očekávám, zásadní mouchy a jen to dokončuje kód a kontroluje formální správnost nebo navrhne řešení nějakého opravdu jednoduchého procesu, jako zapiš datum, kde někdo doplňuje u měsíců nuly a jiný ne a navržený kód to sjednotí. To jsou poměrně stupidity a zatím to nic neřeší. Přesto věřím, že již nyní existují na světě týmy, které makají na vývojovém prostředí, jež se samo o sobě chová jako softwarová firma. Zcela logicky to dříve či později přijít musí. A bude to královský byznys. Programátorem se stane každý, kdo potřebuje aplikaci. Ti, kdo si myslí, že to zvládnou sami, to dají na padesát pokusů, ostatní si najmou člověka přes byznys IT, který má zkušenost a logické myšlení. Pak to dají hned napoprvé či napodruhé a dokonale. Ale už se nikdo nikdy nebude muset učit programovací jazyk jiný než Pascal ve škole na ukázku, už žádnou syntaxi, drtit se správné postupy, ukázkové algoritmy, Quicksort, objekty a jiné nástroje. Protože bude stačit česky říct, že chcete po kliknutí na tlačítko tabulku seřadit. A bude seřazená. Zapsat? Zapsáno. Zkonvertovat? Žádný problém. Nebudete muset znát slovíčka, zaklínadla a tisíce věcí a objektů nazpaměť. Vše už bude znát počítač či nástroj a nastaví to za vás a sám. Vy jen potvrdíte, zda se AI strefila přesně nebo má ještě něco změnit.
Ten posuv bude podobný jako v dobách, kdy se vše psalo v příkazovém řádku v DOSu. Když chtěl někdo do podsložky, tak musel zadat „cd“ a název složky. Pamatovat si celou sadu příkazů. Na ČVUT se z toho dělaly zkoušky, než nás pustili do PC učebny, kde na všech monitorech jen svítil kurzor na černém monitoru a čekal na naučené zaklínadlo typu „dir“ nebo „copy“. Vynechání jakéhokoliv písmena, mezery, překlep, vše končilo fatální chybou a počítač vás přestal poslouchat. Úžasný pak byl Norton Commander, který v sobě všechny ty procesy měl a vy jste jen klikali do modré tabulky (trochu jako Total Commander dnes). Pak přišly Windows, pak Android a dnes nemusí umět uživatel nic, než klikat na obrázky a stejně ho stroj a aplikace poslouchají. Ale je to tím, že si to někde odpracují ubozí programátoři, kteří jako cvičené opice přepisují procesy do potřebného jazyka a rozdělují, jaká část má běžet v cloudu a co je lehký client ve všem zařízení. Řeší, jak předávat data při rozpojení a pozdějším spojení. Sice už dnes na všechno mají nástroje, ale pořád musí přemýšlet, co se bude dít a jak se to zachová. Každý nástroj má bugy (chyby) a když je nemá, tak je bude mít po aktualizaci a pořád všichni řeší, že včera něco šlo, další den to nejde a všichni ti IT odborníci jsou nepostradatelní a pořád mají co řešit. Toto se děje ale pouze proto, že žijeme v IT středověku, kdy je stále ještě vše prostoupeno amatérismem a chybami, kdy kód a logickou analýzu dělá člověk. Spousta věcí je odhadem a pak se vylepšují. To je drahé a trvá to a téměř exaktní řešení vznikne obvykle až v posledním kroku po mnoha úkonech a opravách od mnoha lidí. Ta doba pomine. A stane se to ve chvíli, kdy začnou nad věcmi dohlížet stroje, které chyby nedělají.
Ta doba se blíží. Umělá inteligence je klíč k nahrazení všech opakujících se činností, které vykonávají lidé. Ten nejúnavnější, nejpracnější a nejlépe nahraditelný obor je právě programování. Není to nic reálného ze skutečného světa, k čemu by byly potřeba ruce a fyzická činnost. Jsou to jen písmenka, kód někde v počítači. Výstupy jsou přesně definované a vstupy jsou v podstatě opakující se šablony a vesměs předvídatelné procesy i řešení. Výhoda plynoucí z toho, že někdo umí jazyk, aby mu stroj rozuměl, zcela zmizí ve chvíli, kdy se objeví kvalitní vývojový nástroj komunikující anglicky či česky. I když jsou současné nástroje vtip, časem se zákonitě objeví rozhraní, které bude od A do Z vyvinuté na míru pro toho, kdo dělá byznys s klientem a celou programovací firmu si nosí v kapse.
Projekt, se kterým by 3 zkušení programátoři za 80 tisíc měsíčně na plný úvazek bojovali půl roku, se spočítá a sám vytvoří kód a technicky otestuje během několika hodin či minut. Intelekt toho, kdo vytváří projekt a komunikuje s umělou inteligencí, bude potřeba stále, také zkušenost, ale mnoho let škol a znalost, kde napsat středník, kde závorku a jaká všechna prostředí existují a v jakých formátech navzájem komunikují, po tom už neštěkne nikdy ani pes.
Jsem jen zvědav, co budou dělat všichni ti programátoři a odborníci, kterých je nyní záplava a zatím je po nich stále ještě hlad. Pak jich bude zapotřebí stokrát méně. Práci najdou pouze ti, kteří zvládnou komunikovat s nejrůznějšími klienty a laiky ze všech levelů, což je obvykle v IT typická slabina. Bohužel jde o dovednost, která se na školách prakticky neučí.
Máme se na co těšit.
