Hlavní obsah
Umění a zábava

Nominace na Ceny Anděl ukazují trapný stav České hudební akademie. Za co vlastně ty ceny dávají?

Foto: Wikimedia Commons - licence CC BY-SA 4.0

Králové spotřebního popu pro děti, skupina Mirai

Ceny Anděl za rok 2024 zveřejnily ve středu nominace, říkají tomu rádoby světově „shortlisty“. V každé kategorii sedm jmen, tedy sedm alb, která vloni vyšla. A člověk, který se snaží domácí scénu sledovat, jen kroutí hlavou.

Článek

Nezabrušujme do žánrových kategorií, které si žijí vlastním životem. Ty hlavní, do kterých nominuje celá Česká hudební akademie, namíchaná z hudebních kritiků a dalších pracovníků médií, ale také různých producentů, asistentů bůhvíčeho i samotných vybraných umělců, vzbuzují pochybnosti, na základě čeho se Ceny Anděl udělují, nebo se alespoň zařazují umělci do nominací.

Vezměme si například nejsledovanější kategorii Album roku. Skupina Bert & Friends na albu České moře, stejně jako na předchozích nahrávkách, recykluje to nejhorší z českého středního proudu osmdesátých let, a ještě jí to připadá vtipné. Na opačném pólu stojí Vladimír Mišík s albem Vteřiny, měsíce a roky. Sice žijící a stále tvořící klasik, při vší úctě je ale patrné, že úroveň jeho posledních alb prostě klesá. V jeho případě lze ale porozumět tomu, že jej akademie navrhuje za letité zásluhy o český rock.

Kapela Monkey Business natočila vloni první album v češtině, jmenuje se Když múzy mlčí, a ačkoli se hodně snažila, k soulové hudbě, kterou dělá, se prostě hodí angličtina a Matěji Ruppertovi jeho rodný jazyk nejde přes pysky. Kapelu O5 a Radeček s jejím albem Horalove nelze brát už vůbec vážně, komický pubertální poprock hraný chlápky přes čtyřicet je prostě slabý sám o sobě, natožpak aby se měl dostat mezi sedm údajně nejlepších alb loňského roku.

Zpěvačka Rozálie (dcera herce a zpěváka Ondřeje Havelky mimochodem) vydala vloni druhé album Láska, hlína, rýč, a bohužel se ani na něm nezbavila toho, co kazilo už její předcházející debut, totiž kopírování svého největšího vzoru Radůzy. Její okopírované písničky ale aspoň mají nějakou energii, to se o uťápnuté Kateřině Marii Tiché s albem Plamen říct nedá. A zbývá rapper Viktor Sheen, který je sice současný, ale o nějaké bytostné přesvědčivosti u něj také hovořit nelze, opravdu silný rap se skrývá spíš v podzemí. Je ale pravda, že je jedním z mála, kdo u nás umí vyprodat prakticky jakýkoli prostor - ale má se za tohle udělovat právě Cena Anděl?

A podobné je to i v dalších hlavních kategoriích. Již zmíněná jména se tam často opakují, do kategorie Skupina roku ovšem přibyla ještě skupina Mirai, jejíž pop pro děti z bůhvíjakého důvodu okouzlil Akademiky, kteří by vesměs měli být v dospělém věku - zřejmě je instruovaly jejich ratolesti, jak mají správně hlasovat. Jediné kapely, které ze seznamu stojí za reálnou úvahu, jsou relativně nový objev scény Dukla a naopak hiphopoví veteráni Prago UnionWWW Neurobeat - kteří už ale mají také svoje nejlepší časy za sebou.

Mezi zpěvačkami kromě zmíněné Kateřiny Marie Tiché a Rozálie stojí také Radůza, čili se na stejném „shortlistu“ objevuje potenciální učitelka a žákyně. Bohužel, Radůzy si zjevně hudební akademie všimla až ve chvíli, kdy vydala vánoční album A žili šťastně až do smrti, což je u zpěvačky a skladatelky s tolika skvělými alby na kontě dost smutné. To do značné míry platí i o Monice Načevě, která většinu života balancuje na okraji scény a natočila řadu mnohem lepších a modernějších alb, než je zhudebněná undergroundová poezie na nahrávce Jdem temným dnem.

Podobný případ je také Marie Puttnerová, jejíž existenci zaznamenali akademikové až s albem Zelená oblaka, růžové stromy, na kterém zpívá vesměs písně před dvaceti lety zemřelé Zuzany Navarové. Její předchozí, mnohem důležitější autorské album z předminulého roku jako by nebylo. Zpěvačka Aiko si nominaci za album Aikonic zasloužila zřejmě jen proto, že soutěžila v Eurovision Song Contest a Klára Vytisková s albem V… je už úplnou hádankou, protože tato dáma, zjevující se na scéně s nepravidelností panenky na porouchaném orloji vlastně vůbec neumí zpívat.

A tristní situace panuje i mezi mužskými Interprety roku. Mišík, Sheen…dobrá. Calin (album Bieber Fever) a Sofian Medjmedj (Portimao) jsou aspoň úspěšní. Ben Cristovao (Spektrum) umí tančit. Tomáš Klus (Tady to máš) je politicky angažovaný. A Igor Orozovič (Když chlap svléká tmu) hraje dobře divadlo. Ale znovu: jsou tohle kvality, kvůli nimž by měli tito pánové být nominováni na údajně nejprestižnější českou cenu populární hudby, Anděla?

Aby bylo jasno: všechno vyjmenované není chyba oněch zpěváků, zpěvaček a skupin. Ti si dělají svoji tvorbu a většina z nich nejspíš na nějaká oficiální hodnocení v anketách nepomýšlí. Nominace na Ceny Anděl vypovídají spíš o tom, v jakém stavu se nachází samotná Česká hudební akademie. Určitě by stálo za to ji nějak oživit. Anebo zrušit.

Zdroje:

https://andelceny.cz/

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-ceny-andel-odhalily-shortlisty-kategorie-ovladl-viktor-sheen-269008

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nejvice-prednominaci-na-hudebni-cenu-andel-ma-stejne-jako-loni-viktor-sheen/2626816

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz