Článek
Tentokrát jsem k paní doktorce přišel pěšky a po vyšetření jsem běžel do práce, deset kilometrů po cyklostezce. Běhám do práce jen někdy, ale každý den jezdím na kole, a to i v zimě a když mám čas, tak zpátky to beru oklikou přes Bílovice a můj oblíbený bílovický kopec, který ze mne dělá lepšího člověka. A že si mám pro výsledky zavolat druhý den ráno. Zavolal jsem a nestačil se divit.
horské kolo je jedním z mých nejoblíbenějších sportů
Je třeba říct, že už rok a půl abstinuji. Proč nepiju tu obšírně vysvětlovat nebudu, snad jen tolik, že mi hrozilo, že bych se mohl stát alkoholikem, tak jsem se raději z opatrnosti nechal přesvědčit a ze strachu, abych nedopadl zle, jsem ho přestal v padesáti úplně pít.
A také musím ještě dodat, že každý den sportuju. Ne nijak vrcholově, ale jezdím na kole nebo běhám, pravidelně cvičím v posilovně, občas si zahraju hokej, tu a tam fotbálek, plavání sice nemiluji, ale také někdy chodím do vody a sem tam si dáme s kamarády nějaký ten závod na horském kole, výjimečně i v běhu.
běhám rád, ale kvůli své hmotnosti musím opatrně, abych si neuškodil
Přestože nevyhrávám, tak se rád účastním, neboť při té činnosti, zejména po ní, bývá legrace. Člověk si nesmí připadat jako otrok, že každý den po práci jen dře a tak si cvičení v posilovně rád zpestřuji zajímavými selfíčky, jako nějaký puberťák. „A to si stěžuješ, anebo se chlubíš“, řekl by mi jeden známý, zvaný Chlup. A tak i tak i tak, jak už to tak ostatně v životě bývá, nic není černobílé.
Když jsem druhý den volal paní doktorce, řekla mi, že nevěřila svým očím. Prý odshora až dolů výborné hodnoty, o sto procent lepší, než při posledním vyšetření a na to, že mi bude padesát dva let, prý všechno úplně vynikající. Prý snad lepší u člověka v mém věku ještě neviděla.
Co tím chci říct? Že když člověk trošku dbá na svou životosprávu a nepije alkohol a hýbe se, tak se to na jeho zdraví za nějakou dobu určitě projeví. Neumím držet diety, ale přesto se mi podařilo zhubnout téměř čtyřicet kilo, tedy ne za rok, ale před několika lety jsem vážil téměř sto padesát kilogramů a dnes se s těmi svými sto deseti cítím úplně jinak. Rád bych se příští rok dostal pod stovku, abych mohl říkat, že jsem „docent“.
Nevychloubám se, ale rád bych na svém těle ukázal, že když vás pohyb baví a můžete ho provozovat (pozor, nesmíte to ale přehnat s intenzitou, abyste si neublížili, žádné vytváření světových rekordů není vhodné, fyzická námaha ano, ale úměrně svým schopnostem, věku a kondici), tak to rozhodně dělejte.
silácké kousky, jako dřív, už nedělám, cvičit přiměřeně a rozumně a na protažení, aby si člověk neublížil
Co se týče toho alkoholu, tak samozřejmě nepít vůbec je výborná věc pro tělo a mohu ji jen doporučit, ale zase, pokud na tom nejste tak špatně, tak by bylo asi zbytečné si zakazovat nějaké to pivo po sportu nebo večer sklenku vína před spaním, to chápu. Jen je třeba být schopen posoudit, kdy s pitím už člověk má problémy a kdy vážné problémy, protože pak se nabízí opravdu jediná možnost a přiměřené pití to už není, ale zbývá jen úplná abstinence, kterou mohu u podobně problematického pití, jaké jsem provozoval celý život já, jen doporučit. Nepít vůbec je totiž mnohem jednodušší, než pít s mírou. Pokud víte, že pít neumíte, jako jsem to neuměl já, tak to raději nedělejte a ušetříte sobě a svému okolí spousty problémů. Není to ostuda, každý člověk také neumí chodit po laně.
Jak píšu tento text, tak cítím, jak mne trošku pobolívá z toho dlouhého sezení u počítače kyčel, tak se asi půjdu lehce proběhnout a pak vyválet ve sněhu na zahradě. Nebo si ten běh pro dnešek odpustím a půjdu se jenom vyválet do sněhu. Je třeba znát míru, znát své tělo a vědět, co si můžete dovolit, abyste příště ještě mohli. Není mi už dvacet, abych zkoušel trhat rekordy. Pravidelně a často, ale všeho s mírou, že ano?
A abych nezapomněl, pro zdraví je výborným doplňkem sex, ale o tom až někdy příště.
