Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Dočasná pracovní neschopnost - jaké jsou podmínky a povinnosti?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Fotky-foto

Dočasná pracovní neschopnost

Dočasná pracovní neschopnost není dovolená. Zaměstnanec si nemůže dělat cokoliv se mu zlíbí? Jaká jsou pravidla? A jaké jsou povinnosti? A jaké hrozí sankce při porušení?

Článek

Zaměstnavatelé jsou povinni vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost již od první zmeškané směny.

Práva zaměstnance - znáte je všechny?

Předpokladem uplatnění práv je jejich znalost.

Čtěte, jaké má zaměstnanec práva:

Dočasná pracovní neschopnost

Zaměstnavatelé mají obavy z častějšího zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců. Jaká práva a povinnosti vyplynuly z této změny pro zaměstnavatele i zaměstnance, aby bylo možné omezit případné nevhodné využívání dočasné pracovní neschopnosti?

Závodní lékař versus ošetřující lékař

Zpočátku se může pro zaměstnavatele zdát nejjednodušším řešením nařídit svým zaměstnancům, aby jejich zdravotní stav a případná dočasná pracovní neschopnost byly posouzeny firemním (závodním) lékařem. Je třeba zdůraznit, že takový postup není zaměstnavateli dovolen. Zaměstnanec má právo si vybrat lékaře, který jej posoudí a rozhodne, zda je nebo není dočasně pracovně neschopný. Nejčastěji bude o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhodovat ošetřující lékař (praktický lékař).

Poskytovatelé pracovnělékařských služeb, označovaní jako firemní (závodní) lékaři, mohou být považováni za ošetřující lékaře pouze při poskytování první pomoci. To platí, pokud mají oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Situace, kdy je firemní (závodní) lékař zároveň praktickým lékařem některých zaměstnanců, není výjimkou. Avšak i v takovém případě nemá zaměstnavatel právo rozhodovat o dočasné pracovní neschopnosti v konkrétním případě. To spadá pod pravomoc ošetřujícího lékaře, nikoliv firemního (závodního) lékaře.

Lze tedy shrnout, že právo zaměstnanců na svobodnou volbu lékaře je vyloučeno pouze v případě pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel může rozhodnout o tom, kdo zaměstnanci poskytne pracovnělékařskou službu. V ostatních případech má však zaměstnanec právo si svého lékaře vybrat. Přestože firemní (závodní) lékař může být též praktickým lékařem pro některé zaměstnance, nemá právo zaměstnavatel rozhodovat o dočasné pracovní neschopnosti v případě pracovnělékařských prohlídek. Tyto prohlídky, ať už jsou vstupní, pravidelné, mimořádné, výstupní nebo následné, slouží k jiným účelům a situacím.

Nařízení dovolené zaměstnavatelem - co vše si může zaměstnavatel dovolit

Zaměstnavatel často dočasnou pracovní neschopnost chce řešit dovolenou.

Čtěte, jaké jsou podmínky nařízení dovolené

Dočasná pracovní neschopnost a její kontrola

Ačkoliv zaměstnavatel není oprávněn nařídit zaměstnanci návštěvu firemního (závodního) lékaře k posouzení dočasné pracovní neschopnosti, má možnost nechat prověřit důvod a délku této neschopnosti. V případě podezření, že uznání pracovní neschopnosti zaměstnance nebo její délka není plně odůvodněná, může zaměstnavatel podat podnět na místně příslušnou okresní správu. Tím vyjádří své obavy ohledně oprávněnosti délky pracovní neschopnosti u daného zaměstnance. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je následně oprávněna ukončit pracovní neschopnost zaměstnance svým rozhodnutím, avšak to bude záviset pouze na posouzení ošetřujícího lékaře, který může rovněž uznat pracovní neschopnost za oprávněnou. Okresní správa je povinna prověřit podnět zaměstnavatele, což však probíhá až po uplynutí prvních čtrnácti kalendářních dní pracovní neschopnosti zaměstnance.

Kontrola ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel je oprávněn provádět kontrolu dodržování režimu u zaměstnance, který byl dočasně uznán pracovně neschopným, především v průběhu prvních čtrnácti kalendářních dnů. Kontroluje, zda zaměstnanec plní své povinnosti, zejména pokud jde o zdržování se na místě pobytu a dodržování povolených vycházek z hlediska rozsahu a doby. Avšak zaměstnavatel není oprávněn kontrolovat léčebný proces, neboť nemá právo znát stanovenou diagnózu zaměstnance. V případě, že zaměstnanec nesplní svou povinnost a nepředloží zaměstnavateli rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, má zaměstnavatel právo požádat o tyto informace ošetřujícího lékaře zaměstnance, který uznal pracovní neschopnost.

Kontrola zaměstnanci

Zaměstnavatel má možnost provést kontrolu prostřednictvím svých zaměstnanců nebo pověřit jiný subjekt k tomuto účelu. Vždy však platí zásada, že by mělo být respektováno etické chování (nečastá kontrola, noci atd.). V rámci samotné kontroly by měl být vytvořen písemný, datovaný a podepsaný záznam o průběhu kontroly a případný popis událostí, které představují porušení stanoveného režimu. Kopie záznamu, který konstatuje porušení režimu, by měla být doručena přímo dotčenému zaměstnanci, stejně tak okresní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři zaměstnance.

V případě, že kontrolující osoba nenajde zaměstnance na nahlášeném místě pobytu, je možné doporučit opakování kontroly s cílem důkladně prokázat případné porušení režimu dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec je následně povinen sdělit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti na nahlášeném místě pobytu, a to nejpozději v pracovní den následující po dni kontroly nebo po dni, kdy se o ní dozvěděl.

Sankce za porušení

Pokud zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec porušil povinnost dodržovat stanovený režim v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti, má právo zaměstnanci snížit nebo odepřít náhradu mzdy podle závažnosti porušení nebo v mimořádných případech zaměstnanci udělit výpověď za splnění dalších podmínek, zejména v případě zvláště hrubého porušení povinnosti. Zvláště hrubým porušením se rozumí například zneužití dočasné pracovní neschopnosti k výkonu jiné výdělečné činnosti nebo k rekreaci na místě odlišném od jeho nahlášeného pobytu po dobu neschopnosti.

Zaměstnavatel může podat podnět příslušné okresní správě ke kontrole dodržování stanoveného režimu i po uplynutí prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Kontrola musí být provedena do sedmi dnů od obdržení podnětu, a zaměstnavatel musí být neprodleně písemně informován o výsledku kontroly. V této fázi však zaměstnavatel nemá již pravomoc postihnout zaměstnance dle zákoníku práce (viz výše). Zaměstnanci hrozí pouze možnost krácení nebo odnětí dávky nemocenské.

Výpověď v pracovní neschopnosti - kdy a za jakých podmínek

V rámci pracovní neschopnosti může mít zaměstnavatel zájem ukončit pracovní poměr. Zejména v případě porušován povinností zaměstnancem.

Čtěte, jaké jsou podmínky:

Závěr

Dočasná pracovní neschopnost není dovolená.

Je potřeba plnit stanovené povinnosti. Při jejich porušení přitom hrozí sankce.

S úctou váš průvodce právem

JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz

Zdroje:

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz