Článek
Péče o dítě - střídavá, výlučná + jak je to při rozvodu
Předpokladem stěhování dítěte je skutečnost, že má člověk dítě v péči.
Přečtěte si, jak je to s výlučnou a střídavou péčí:
Určení otcovství - právo vs. biologie
Někdy je třeba napřed určit otcovství k dítěti.
Čtěte, jak to probíhá:
Úskalí stěhování do zahraničí s dítětem
Přestěhování do zahraničí s dítětem může být komplikované, zejména pokud máte společné nezletilé dítě s bývalým partnerem. Před odstěhováním je důležité zajistit souhlas druhého rodiče s tímto krokem, pokud máte dítě svěřené do své péče na základě dohody nebo soudního rozhodnutí. Tento souhlas je klíčový, aby nedošlo k vyhodnocení akce jako mezinárodní únos dítěte, což by mohlo vést k soudnímu nařízení návratu dítěte zpět do České republiky, a dokonce k přehodnocení svěření dítěte do péče druhého rodiče.
Únos
Přestože únos dítěte do zahraničí jedním z rodičů není v České republice trestným činem, v některých zemích může být trestným činem považován. Proto je klíčové neopomínat včasnou dohodu s druhým rodičem ohledně plánovaného přestěhování do zahraničí s nezletilým dítětem.
Rodičovskou odpovědnost oba rodiče vykonávají ve vzájemné shodě, a to je stanoveno v § 876 občanského zákoníku. Pokud máte schopnost komunikovat s bývalým partnerem ohledně záležitostí týkajících se vašeho dítěte, nejjednodušší cestou je nechat si před odjezdem potvrdit písemný souhlas druhého rodiče s vaším plánem přestěhovat se do zahraničí s nezletilým dítětem a nechat tento souhlas ověřit úředně.
Jen souhlas pro stěhování do zahraničí s dítětem nestačí
Pouhý souhlas k přestěhování se do zahraničí s dítětem nestačí, a to z několika důvodů. Je vhodné nechat souhlas druhého rodiče přeložit do jazyka státu, do kterého plánujete cestovat nebo se přestěhovat. Následně je nutné zajistit, aby tento souhlas byl opatřen apostilou, což je ověřovací doložka, kterou uděluje buď ministerstvo spravedlnosti ČR nebo ministerstvo zahraničních věcí ČR, v závislosti na tom, kdo daný dokument vydal nebo ověřil. Alternativou je superlegalizace, což je dvojí ověření, kde kromě ověření ministerstva ČR je také potřeba ověření dokumentu zastupitelským úřadem státu, kde má být dokument použit.
Apostila a superlegalizace mají za cíl důvěryhodně prokázat, že dokument byl vydán nebo ověřen určitým justičním nebo správním orgánem ČR nebo před ním podepsán. Toto ověření potvrzuje pravost úředního razítka a podpisu na dokumentu, nikoli však jeho obsah.
Je důležité zjistit, zda je potřeba apostily nebo superlegalizace v daném státě, do kterého se chystáte přestěhovat, a to závisí na tom, zda je daný stát smluvním signatářem Úmluvy o Apostile, která zrušuje požadavek ověření cizích veřejných listin. Pokud je stát signatářem, postačí apostila; v opačném případě bude nutná superlegalizace.
Za ověření apostilou je stanoven správní poplatek ve výši 100 Kč podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Tento poplatek se vybírá v hotovosti při ověření na ministerstvu spravedlnosti.
Je důležité si být vědom toho, že ústní souhlas druhého rodiče může být obtížně doložen, a proto není vhodné spoléhat se pouze na „dobré slovo“ partnera. Při stěhování do zahraničí s dítětem je lepší mít písemný souhlas, který byl řádně ověřen.
Nahrazení souhlasu rodiče rozhodnutím soudu
Nahrazení souhlasu rodiče s rozhodnutím soudu je situace, na kterou pamatuje občanský zákoník v ust. § 877, zejména v případech, kdy rodiče nedokážou dosáhnout dohody ohledně záležitostí významných pro nezletilé dítě, jako je například rozhodnutí o přestěhování do zahraničí s jedním z rodičů.
V těchto případech je nezbytné, aby rodič, který plánuje odstěhování s nezletilým dítětem a naráží na odmítnutí souhlasu druhého rodiče, podal žádost na soudu o udělení souhlasu s vycestováním či odstěhováním. Tuto žádost musí podat zákonný zástupce nezletilého dítěte u obecného soudu nezletilého, tj. soudu v místě bydliště dítěte.
Jednou výhodou tohoto řízení je, že není spojeno s povinností platit soudní poplatek, takže neexistuje finanční náklad za podání této žádosti na soud.
Je důležité zdůraznit, že určení příslušného soudu podle bydliště nezletilého dítěte, ke kterému je návrh na udělení souhlasu s odstěhováním rodiče s nezletilým dítětem podán, je definováno v ust. § 80 občanského zákoníku. Bydliště je zde vymezeno jako „místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale.“
Vymezení termínu bydliště pro účely stěhování do zahraničí s dítětem
Význam pojmu bydliště je dále objasňován ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, zejména rozsudkem sp. zn. 21 Cdo 2394/2012, datovaným 5. 6. 2013. Tento rozsudek uvádí: „Pro bydliště fyzické osoby je rovněž charakteristické, že má své bydliště (eventuálně více bydlišť), kde má svůj byt nebo dům a kde spolu s ní pobývá její rodina (členové domácnosti), což znamená, že fyzická osoba je takto propojena s místem (místy) pobytu a vnímá toto místo jako svůj domov.“ Z této definice vyplývá, že bydliště dítěte obvykle odpovídá místu, kde se nachází bydliště rodičů.
Další situací může být rozhodnutí rodiče, který má nezletilé dítě svěřené do péče, přestěhovat se jinam, ovšem pouze v rámci území České republiky. V těchto případech není nutný souhlas druhého rodiče s přestěhováním, ani s přesunem nezletilého dítěte. Stejně tak není požadován souhlas druhého rodiče, pokud se jedná o krátkodobý pobyt v zahraničí, například během letní nebo zimní dovolené trvající jeden nebo dva týdny a podobně.
Výživné nezletilého dítěte
S péčí o dítě je spojená otázka výživného.
Čtěte, jak se určuje výživné a v jaké výši:
Závěr
V závěru je důležité zdůraznit, že pokud ještě nebyla dosažena dohoda mezi rodiči ohledně péče o nezletilé dítě a není k dispozici rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče obou rodičů, není možné trvale vycestovat s nezletilým dítětem do zahraničí.
S úctou váš průvodce právem
JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát
Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz
Zdroje:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění
zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, v platném znění
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. května 2013, sp. zn. 21 Cdo 2394/2012