Článek
Od puberty až do mladé dospělosti jsem si udržovala štíhlou postavu. S přechodem do plného pracovního procesu už nebylo tolik času na sport jako dříve a ve spojitosti se sedavým zaměstnáním se kila pomalu, ale jistě hromadila. Když se vidíte každý den, nepřijde vám, že jste se zase tolik změnili. Ale čas od času se objeví fotka, na které si připadáte tlustí a i příbuzní, co vám rádi dopřejí, čeho hrdlo ráčí, začnou najednou trousit poznámky typu: Ty ses nám ale spravila!
Hubnu, protože chci JÁ!
Odjakživa jsem dost velký individualista, takže dokud změnu nechci já sama, může si moje okolí říkat, co chce, ale nic zásadního to nezmění. Začátkem roku jsem se necítila dvakrát psychicky dobře, řadu věcí jsem přehodnotila a učinila zásadní životní rozhodnutí. Nejprve jsem přestala kouřit a k tomu se postupně přidala kompletní změna lifestylu, ve které má posilovna své pevné místo.
Odměnou mi bylo nejen to, že šla kila utěšeně dolů, ale i zlepšení mé psychické kondice. Cokoliv jste četli o zlepšení vašeho životního pocitu, když budete zdravě jíst a cvičit, je pravda. Mohu vás ubezpečit, že to neznamená, že musíte ze svého života nadobro vyřadit např. posezení u piva s přáteli, pokud to máte rádi. Vše je o přiměřené míře. Snažím se, aby zdravé převažovalo nad nezdravým a bez problémů to funguje.
Ať to hubnutí nepřeženeš!
Okolí si změny brzy začalo všímat a pozitivně ji hodnotit. Ve chvíli, kdy jsem se po zhubnutí cca 12ti kilo konečně zbavila nadváhy, se nicméně začaly ozývat „dobře míněné rady“, abych to s tím hubnutím nepřehnala.
Maminka se například domnívá, že bych rozhodně neměla vážit méně než 57 kilogramů. Při mé výšce 157 centimetrů bych ve skutečnosti mohla vážit ještě téměř o 10 kg méně a stále bych neměla podváhu. Tchýně má pro změnu pocit, že cvičím až nezdravě moc. Pro představu trénuji zhruba 4× až 5× týdně, zařazuji tedy dny odpočinku a o žádné přetrénování se skutečně nejedná.
Nikdy nebudu dost dobrá
Racionálními argumenty ale nad těmito hlasy nikdy nemohu vyhrát. Je nezbytné se smířit s tím, že ostatní si vždy najdou něco, co na vás mohou kritizovat. Od holky, co vypije pět piv za večer (což mimochodem umím stále) a je tudíž alkoholik, jsem se přehoupla k fitness fanatičce (přitom si ani nevážím jídlo, ačkoliv to všichni doporučují).
Zatímco v minulosti bych tyto poznámky zbytečně řešila, nyní si stojím za tím, že vytrvám na své cestě. Nemůžu totiž ani říct, že bych držela nějakou dietu. Když mám chuť na čokoládu, tak si ji zkrátka dám a snažím se to nepřehnat. Pokud to přeženu, druhý den pokračuju v tréninku a vyvážené stravě.
Pokud totiž chcete zhubnout kvůli tlaků svého okolí/společnosti, nikdy to výsledky nepřinese, a pokud ano, tak si je neudržíte. Klíčem k úspěchu totiž není zázračná dieta, ale životní styl, ve kterém jsou podstatné složky jídlo, spánek a pohyb vyvážené. Při tomto životním stylu si můžete dát dort na oslavě narozenin kamarádky. Můžete dokonce jet na dovolenou all inclusive. Podstatné není, jak se chováte pár dní nebo týdnů v roce, hlavní je, jak se sami o sebe staráte po celý rok.
A jako bonus přestanete vnímat zbytečné řeči vašeho okolí. Pokud totiž víte, proč žijete, jak žijete a jaké máte cíle, už vás jedna věta nerozhodí. Což ostatně platí o všech životních oblastech.
