Článek
Strážím se služba vymkla z rukou
„Lidé se zde srocují,“ hlásí 30. dubna, hodinu po poledni, strážní hlídka na nádraží v pražských Holešovicích-Bubnech. Pražané čekají na příjezd transportu s vězni. Gestapo vedení stanice telefonicky důrazně žádá, aby dav do stanice nevpustilo. Po šestnácté hodině vlak zastavuje na třetí koleji. Ve snaze zabránit jeho odjezdu železničáři poškodili brzdy. Strážím se služba vymyká z rukou a postupně nad vlakem ztrácejí kontrolu.
Lidé zuboženým vězňům házejí jídlo. Mnozí z nich se pokoušejí o útěk. Sestry z Charity a sanitní pohotovost ošetřují nemocné a organizují jejich odvoz do pražských nemocnic. Minimálně tisícovka vězňů, převážně Čechů, se z vlaku dostane.
Někdy kolem devatenácté hodiny na nádraží přijíždějí příslušníci Sicherheitsdienstu sjednat pořádek. O hodinu později transport Bubny opouští. V pražských Vršovicích jsou k němu připojeny další vagony s vězni z evakuovaných poboček koncentračních táborů na Benešovsku.
K ránu 1. května souprava zastavuje v Olbramovicích, na hranici s výcvikovým prostorem SS. Čítá 96 vagonů s přibližně třemi a půl tisíci vězni. Asi na tři desítky Čechů jsou propuštěny, tři vězně esesáci zastřelí přímo na nádraží, protože hledali něco k snědku. Jelikož trať je poškozena, je souprava dočasně odsunuta na vedlejší kolej ve směru na Křešice. Dozorci dovolí, aby se vězni umyli ve zdejším rybníce a sehnali si něco k jídlu. Okresní lékař z Votic zařídil povolení zásobit transport potravinami a šatstvem. Rozkazem SS je však pomoc po třech dnech zastavena. Mezitím velitel SS z Votic, hauptsturmführer Friedrich Graun se svými muži na křešické návsi postřílí 27 vězňů. Před odjezdem transportu 6. května nařídí střílet do vězňů přímo ve vagonech. O den později vlak Olbramovice opouští. Na místě zůstává na osm desítek mrtvých.
Železničářům pomohli vlasovci
Osmého května 1945 stanice ve Velešíně, jižně od Českých Budějovic, dostává hlášení o příjezdu vlaku s vězni koncentračních táborů. Železničáři za účasti vlasovců vlak zastaví. V kopci k zastávce Výheň odpojí postrkovou lokomotivu. Část vězňů uteče, zhruba dva tisíce jich dojde nebo je odvezeno do Velešína. Péči o ně dílem přebírají lidé v okolních obcích. Dozorci uprchnou.
V ubytovně továrny na letecké součástky je zřízena provizorní nemocnice. Osm dnů tu o zcela vysílené a vážně nemocné vězně pečují místní ženy s lékaři. Jedenáct mrtvých bylo pohřbeno do společného hrobu na zdejším hřbitově. Den na to do vesnice přijíždějí jednotky americké armády a po několika hodinách i Rudé armády.
Spravedlivému trestu unikli
Velitel SS z Votic, hauptsturmführer Friedrich Graun, který má na svědomí vězně zavražděné v Křešicích a v Olbramovicích, nikdy nebyl potrestán. Do funkce místního velitele SS byl jmenován pravděpodobně po těžkém zranění, v jehož důsledku přišel o nohu. Na konci války se mu podařilo uprchnout. Dostal se do amerického zajetí. Internován byl v Rakousku. Později se dočkal propuštění.
V Československu je v roce 1970 obnoveno vyšetřování křešického a olbramovického masakru. Graun, jeho manželka Gertruda a jeho tehdejší zástupce Galke byli stíháni pro trestný čin vraždy. O rok později československé orgány stíhání postoupily do Německé spolkové republiky. Všichni tři obvinění účast na masakrech popřeli. Třebaže se spáchání zločinu prokázalo, důkazy postačující k obvinění konkrétních lidí chyběly. Byť byl Friedrich Graun podle svědků hlavním organizátorem i pachatelem zvěrstev. A tak státní zástupce v Braunschweigu stíhání v roce 1976 zastavil.
Zdroj: Archiv Středočeského muzea v Roztokách u Prahy; Transport smrti – duben 1945 aneb „Tu projevila se pravá česká duše.“ - Seznam Médium; Na prahu svobody riskovali životy - „Hned na druhý den přišlo gestapo“ - Seznam Médium
