Článek
Na depresi jedině kokain!
Aristokraté, malíři, nebo třeba spisovatelé. Dobový tisk si na leckterých z nich smlsnul, i když mu v tom bránila přísná cenzura. Co neroznesly noviny, to roznesly lidské řeči a zaznamenaly deníky svědků, takže některé zvláště pikantní příhody jsou známé i dnes.
Kokain je návykovou drogou, která je oblíbená u lidí dneška. Ale dříve tomu nebylo jinak, jen se jejím uživatelům neříkalo feťáci, ale pacienti. Kokain se totiž běžně předepisoval jako lék na spoustu běžných neduhů, od deprese až po astma, takže mezi bohatou třídou byl poměrně rozšířený. I rakouská císařovna Alžběta měla svou injekční stříkačku, kterou jí byl aplikován tento ,,lék“. To její syn Rudolf se stal na kokainu a morfinu dokonce závislým, což ve spojení s alkoholem ještě více zhoršovalo jeho zdravotní i psychický stav.
Rudolf nakonec spáchal kvůli svému zdravotnímu a psychickému stavu sebevraždu. Závislost na drogách a alkoholu ho ničila.
I morfin se stal populární drogou a s vynálezem podkožní injekce v roce 1853 nastal jeho opravdový boom. Korunní princ Rudolf kromě něj miloval i šampaňské a pil ho doslova nonstop. Na divoké výlety do zapadlých vídeňských lokálů s sebou často brával svou milenku Mizzi, která se živila jako lepší prostitutka. Když musela tajné policii vyprávět o princi a jeho zvyklostech, svěřila se jim i s tím, že princ je schopný intimního styku, ale jen pokud se pořádně napije svého oblíbeného šampusu.
Opilý naháč
Ten si rád dopřával i synovec rakouského císaře Františka Josefa I. Arcivévoda Otto byl u žen extrémně oblíbený a lámal jim srdce na počkání. Ne nadarmo se mu přezdívalo ,,krásný Otto“. Jeho život by se dal přirovnat k životu dnešní rockové hvězdy. Alespoň co se počtu skandálů týče. Veřejnost jeho výstupy nesmírně pobuřovaly a povídala si o něm celá Vídeň. Jednou například vtrhl opilý pod obraz do ložnice své manželky. S sebou si přivedl kumpány z hospod té nejnižší cenové skupiny a chtěl jim na vlastní oči ukázat jeptišku, jak posměšně nazýval svou zbožnou ženu. Ta si s ním musela užít své.
Ottova manželka s ním musela mít svatou trpělivost. Císaři došla a dokonce po jednom excesu poslal svého synovce na čas do kláštera.
Jindy se třeba opět namol opilý Otto producíroval po chodbách věhlasného hotelu Sacher. Na tom by ještě nebylo nic až tolik pohoršujícího, kdyby na sobě neměl pouze svou šavli a Řád zlatého rouna. Jinak byl úplně nahý! Za svůj nezřízený život plný alkoholu a žen těžce zaplatil. Onemocněl syfilidou. Tato pohlavní nemoc se šířila smetánkou a postihla mnoho celebrit tehdejšího světa.
Kvůli prostitutce přišel o trůn
Nevyhnula se ani něžnému pohlaví. Slavná irská tanečnice a herečka Lola Montezová se neživila jen uměním, ale byla též vyhlášenou kurtizánou a stala se dokonce milenkou samotného bavorského krále. Ještě předtím se postarala o pohoršené novinové titulky svým figurováním v soudním procesu, který řešil smrt v souboji jednoho z jejích četných milenců. Chovala se vyzývavě a na veřejnosti kouřila, což ještě více zvyšovalo nelibost lidí v Bavorsku, kteří o poměru svého panovníka a herečky pochybné pověsti věděli. Měla velký podíl na tom, že král ztratil svou autoritu a nakonec byl nucený abdikovat. Lola Montez nakonec kvůli svému životnímu stylu zemřela. Ve Spojených státech podlehla francouzské nemoci, jak se přezdívalo syfilidě.
Krásná Lola Montez žila nevázaný sexuální život. Jejího milence to stálo trůn, ona za svou lehkomyslnost zaplatila životem.
Princ v pánském nevěstinci
Skandály se nevyhnuly ani Anglii. Jejich princ Albert Viktor, který byl vnukem královny Viktorie a předpokládalo se, že jednou převezme britský trůn, byl skandály snad přímo přitahován. Když byl například v Londýně odhalen mužský nevěstinec, mladí prostituti při policejním výslechu uvedli, že mezi jejich klienty jsou i pánové z vyšších společenských vrstev a byť prince Alberta Viktora nikdo nejmenoval, kolotoč fám a pomluv se rozjel naplno. Ani jeho nečekaná smrt se neobešla bez šeptandy. Princ oficiálně zemřel na zápal plic v době chřipkové pandemie v pouhých osmadvaceti letech, ale říkalo se, že ve skutečnosti podlehl syfilidě, kterou si přivodil svou sexuální nestřídmostí, nebo že zemřel na předávkování morfinem, jehož měl být uživatelem. Dokonce se kvůli jeho skandální pověsti spekulovalo a stále ještě spekuluje, zda nemohl mít něco společného s legendárními vraždami Jacka Rozparovače.
Malý malíř s velikou závislostí
To v případě geniálního francouzského malíře Henriho de Toulouse-Lautreca byla smrt v důsledku syfilidy prokázaná. Narodil se jako aristokrat do bohaté hraběcí rodiny, ale celý život bojoval se svým hendikepem. Vyrostl totiž jen do výšky necelých 150 centimetrů a trápila ho i jiná tělesná postižení, přesto se stal jedním z nejvýznamnějších umělců 19. století. Inspiraci čerpal v pochybných lokálech a nevěstincích, kde se zřejmě syfilidou nakazil. Navíc se z něj stal alkoholik, což v kombinaci s nevyléčitelnou nemocí vedlo k jeho předčasné smrti.
Henri střídal milenky jako ponožky. Nejčastěji to byly prostitutky, se kterými pil až do rána. Svůj alkoholismus už nezvládal. Nepomohla ani léčebna.
Nebylo to o nic lepší
Sex i drogy byly v 19. století dostupné téměř každému, dokonce opium bývalo ve své době levnější než alkohol a dělníci v Anglii si ho houfně kupovali. U nás bylo možné si drogy opatřit dle libosti volně v městských lékárnách a vysoce návykový heroin se dokonce prodával jako populární lék na kašel. Věta o tom, že ,,to za našich časů nebejvalo“, v případě drog a sexuálních skandálů skutečně neobstojí.
Zdroje:
HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové - Životopisná encyklopedie. Praha: Brána, 2001. ISBN 80- 7243- 109- 9
