Článek
Autorka článku na Seznam Medium, vlivná blogerka M. V. Stránská, se ptá, zda učitelé přijdou o poslední výhodu své profese – relativně krátkou pracovní dobu v porovnání s jinými zaměstnáními.
Stěžuje si na zvyšující se nároky, snižování prestiže a přepracovanost pedagogů.
Co když je ale skutečný problém i někde jinde? Co když si učitelé za svou situaci mohou z velké části sami?
Učitelé, učitelky a jejich věčné květnaté stížnosti
Pokud bychom měli sestavit žebříček profesí podle toho, kdo si nejvíc stěžuje na svou práci, učitelé by se pravděpodobně umístili na prvních příčkách. Neustále slýcháme o nízkých platech, vysoké administrativní zátěži, nevděčných rodičích a nevychovaných dětech.
Ano, vzdělávání je důležitá profese, ale není jediná, která čelí problémům. Přesto jiné profese, jako zdravotníci, policisté, vojáci, úředníci z katastrálních úřadů nebo hasiči, nepřipomínají každou chvíli, jak strašně trpí.
Nízké platy? Možná kdysi
Jedním z nejčastějších argumentů je údajné nehorázně nízké finanční ohodnocení. Jenže ve skutečnosti se platy učitelů v posledních letech výrazně zvýšily. A to zejména za vlád sociálních demokratů a lidovců.
Nástupní plat učitele je dnes vyšší než průměrná mzda v mnoha jiných profesích. Pokud se připočítají prázdniny a relativně kratší pracovní doba (i s přípravami), je tato námitka minimálně diskutabilní. Mnoho lidí pracuje za méně, déle a s relativně vyšší zodpovědností.
Jedním z největších problémů je ale to, že si učitelé často podkopávají vlastní prestiž. Namísto toho, aby působili jako autority, často ustupují tlaku rodičů a žáků. Bojí se přísně hodnotit, bojí se trestat nevhodné chování a místo výchovy produkují generace lidí, kteří si myslí, že škola je jen nepříjemná povinnost.
Jak si potom mají získat respekt společnosti?
Závěrem - když se pedagogika někomu nelíbí, může jít jinam
Pakliže je učitelské povolání tak nevděčné, špatně placené a stresující, proč tolik pedagogů setrvává v oboru? Na pracovním trhu je dost příležitostí, kde mohou své vzdělání uplatnit.
Možná ale vědí, že v jiném zaměstnání by museli odvádět stejný nebo ještě větší výkon bez výhod, které jim školství poskytuje.
Pokud se má situace ve školství změnit, musí změna přijít zevnitř. Učitelé musí znovu získat respekt tím, že budou důslední, objektivní a profesionální.
Ne tím, že budou stále více křičet o svých údajných nevýhodách.
Jinak si společnost začne klást otázku – nejsou nakonec skutečným problémem právě oni?
