Článek
Claude Giraud patřil k nejvýraznějším zjevům francouzské divadelní a filmové scény druhé poloviny dvacátého století. Pro milovníky historických filmů a romantických příběhů navždy zůstane šarmantním Philippem z legendární filmové série o Angelice. Jeho život a kariéra však zdaleka přesahují tuto jedinou ikonickou roli – byl především špičkovým divadelním hercem a mistrem klasického francouzského repertoáru.
Z nejslavnější scény utekl
Claude Giraud se narodil 5. února 1936 do rodiny gynekologa ve městě Chamalières ve střední Francii. Vyrůstal v Clermont-Ferrandu, kde jeho strýc vlastnil několik kin. Po maturitě oznámil otci, že se chce stát hercem. Aby rodinu alespoň částečně uklidil, zapsal se na studium literatury na Sorbonně. Zároveň začal brát kurzy herectví a nakonec vstoupil na prestižní pařížskou konzervatoř, kde naplno rozvinul svůj obrovský talent pro jevištní mluvu a dramatické umění.
Netrvalo dlouho a jeho charisma, uhrančivý pohled a podmanivý hlas jej přivedly do nejslavnějšího francouzského divadla Comédie-Française, jehož členem se stal v roce 1962. Po několika měsících odsud ovšem odešel zklamaný, neboť byl obsazován pouze do menších rolí. Nadále hrál na různých malých scénách a také se více soustředil na filmovou kariéru.
Angeliku ochraňoval
Netrvalo dlouho a dostal roli, která mu v srdcích diváků přinesla celosvětovou slávu a nesmrtelnost. V roce 1964 jej režisér Bernard Borderie obsadil do úlohy Philippa de Plessis-Bellières ve filmu Angelika, markýza andělů. V tomto úvodním filmu se zatím jen mihnul, ale již v druhé části série, filmu Báječná Angelika, získal jako manžel titulní hrdinky druhou hlavní roli. Jeho posledním setkáním s Angelikou byl třetí film Angelika a král, na jehož počátku jeho postava umírá ve flanderské válce.
Během náročného natáčení slavné ságy se pro svoji filmovou partnerku Michèle Mercier stal skutečným andělem strážným. Byl k ní vždy velmi laskavý a milý, vždy jí stál po boku, dokonale tak vyvažoval její problematický vztah s představitelem temného, trýzněného a děsivého Joffreyho de Peyraca, Robertem Hosseinem.
Zkorumpovaný Toronthal z maďarského seriálu
Giraud byl často obsazován do rolí charismatických šlechticů nebo válečníků. Předurčoval jej k tomu jeho aristokratický vzhled, hluboký hlas a charismatický projev. Kromě dramatických a historických rolí se však objevil i v těch komediálních a rozhodně se v nich neztratil. Na prvním místě lze připomenout komedii Dobrodružství rabína Jákoba, kde po boku Louise de Funèse ztvárnil postavu fiktivního arabského revolučního vůdce Mohameda Larbiho Slimaneho, který se vydává za rabína Zeiligmana.
Claude Giraud v roce 1964
Claude nikdy nepřestal milovat divadlo a v roce 1972 se do Comédie-Française vrátil. Filmování proto omezil na minimum. Relativně často se stále ještě objevoval v televizi. Čeští diváci jej mohli vidět v historicko-dobrodružném seriálu Matyáš Sándor, kde se chopil role zkorumpovaného bankéře Silase Toronthala. Od devadesátých let se pak i na obrazovce vyskytoval jen výjimečně.
Miloval spolužačku a choval poníky
Mezitím stále hrál divadlo. V roce 1982 opět odešel z Comédie-Française, aby se připojil k nově vzniklému Théâtre Hébertot. Byl také velmi aktivní v dabingovém průmyslu, pravidelně propůjčoval hlas takovým hercům, jako byli Robert Redford, Tommy Lee Jones nebo Alan Rickam.
Po roce 2009 svoji práci silně omezil a užíval si soukromého života. Od roku 1987 žil ve Vernadelu poblíž Saint-Priest-des-Champs, kde vlastnil hřebčín. „Pracuji čím dál méně, protože žiji na venkově. Chovám poníky plemene Connemara, velmi krásné irské poníky. Miluji herectví, ale je to prostředí, kterého už mám dost,“ vysvětlil tisku důvody svého odchodu do ústraní.
Od roku 1963 byl v manželství s Catherine Marquand, známou jako Catherine Demanet, svou spolužačkou z konzervatoře. Měli spolu dvě děti, syna Louise a dceru Marianne, která je rovněž herečkou. Manželství to bylo šťastné. O okouzlujícím herci mnohé ženy snily a rády by jej odtrhly od jeho rodiny. Říká se, že když se točilo Dobrodružství rabína Jákoba, měla mladičká Miou-Miou, která ve filmu rovněž hrála, oči jen pro něj. Ona i další ženy měly ovšem smůlu. Claude miloval jen tu jedinou, matku svých dětí. Když Catherine v roce 2012 zemřela, ze smutku se již nikdy nevzpamatoval.
Nezapomenutelný Claude Giraud zemřel ve věku osmdesáti čtyř let dne 3. listopadu 2020 v Saint-Priest-des-Champs a na tomto místě byl také pohřben. Odpočívá tak po boku své životní lásky Catherine.
Zdroje:
