Článek
Jako religionista pracující na vysoké škole mám několik základních povinností. Především je to výuka studentů, vědecká činnost a všudypřítomná administrativa. Vedle toho věnuji svůj pracovní čas středoškolským studentům i posluchačům Univerzity třetího věku. Jak už to tak bývá, některé aktivity mám radši a jiné mě stojí více námahy. Alespoň to není jednotvárné.
Moje vědecká práce je založena na terénním výzkumu islámských komunit v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Zajímají mě především prostory, které organizace využívají pro svou různorodou činnost. Tedy provizorní modlitebny i novostavby mešit. Všímám si různých poslání, které má konkrétní spolek. Sem patří mimo jiné náboženská, vzdělávací, sociální, kulturní nebo ekonomická funkce. To však není zdaleka všechno. Některá sdružení také nabízí volnočasové aktivity. Vedle sportovních a hudebních kroužků to může být například společný odpočinek v čajovně.
Nedaleko fakulty stojí populární Centrum vědy a techniky. Najdete tam i planetárium.
S tímto tématem jsem vyrazil na sedmý ročník mezinárodní konference Politics and society in the Islamic world. Sympozium pořádala ve dnech 26.-28. 10. 2023 Katedra Blízkého východu a severní Afriky Fakulty mezinárodních a politologických studií Univerzity v Lodži. Do Polska jezdím pracovně rád a docela pravidelně, ale v tomto městě jsem byl poprvé. Už samotná osmihodinová cesta autobusem z Prahy byla docela výzva. Upřímně jsem záviděl svým polským kolegům. Například z Varšavy bych byl v Lodži pohodlně vlakem za hodinu a půl. Není to poprvé, co na konferenci vyrážím z domova jako jeden z prvních a naopak se vracím jako jeden z posledních.
Konferenci otevírá hlavní mluvčí E. Rozsa.
Jako hlavní řečník vystoupila Erzsebet N. Rozsa (Budapešť) se svým příspěvkem o současné politické situace na Blízkém východě a v severní Africe. Velmi jsem se na její referát těšil. Potkali jsme se osobně poprvé, ale není to letos naposledy. V polovině listopadu totiž pořádám islamologickou konferenci na Katedře filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. A paní kolegyně bude hlavním řečníkem i u nás! Středoevropský výzkum islámu je prostě dobře vzájemně propojený.
Nelze zde do detailu popisovat různorodé referáty a na ně navazující diskuze. Vyberu tedy několik příkladů, které mě oslovily s ohledem na můj výzkum. V našem panelu to jistě byla Agata S. Nalborczyk (Varšava), která hovořila o dopadu online aktivit polských muslimů během epidemie covid-19. Rád bych se tomu motivu věnoval v německém a rakouském kontextu. Natalia Zajączkowska (Lodž) se zaměřila na reprezentaci muslimů v indickém pravicovém tisku. Mediální reflexe odlišných náboženských skupin je důležitá i v Evropě. Jak je vidět, konferenční témata byla sice odlišná, přesto ale aktuální.
Fakulta se nachází kousek od moderního nádraží, které integrovalo historické budovy.
Druhý den konference to byla mimo jiné Agata Nowak (Varšava), která hovořila o kulturní proměně krymsko-tatarské diaspory v Turecku. Je to pozoruhodné téma pro můj srovnávací výzkum komunit s migračním základem ve střední Evropě. Na její vystoupení navázal Konrad Zasztowt (Varšava) s tématem obrazu Čerkesů v současné turecké historiografii zabývající se počátkem 20. století. S ohledem na stále převažující turecké kořeny muslimů v Německu mě tato problematika zajímá.
Zahraniční konference jsou příležitostí, jak prezentovat svoji práci a získat zpětnou vazbu od kolegů. Bonusem je také možnost navštívit města, které bych si asi automaticky jako nevybral jako turista. Varšava a Krakov přece nejsou jedinými možnostmi pro poznání polské kultury. Cestování vlaky či autobusy sice může být náročné, ale stejně to podle mě stojí za to.
V parku kousek od fakulty si můžete zahrát šachy nebo obdivovat architekturu pravoslavného chrámu.
Jezdíte do Polska pracovně, nebo jako turisté? Která místa/města máte rádi? Díky za vaše tipy v komentářích.
