Článek
Na konci dubna se počasí výrazně měnilo. Sice je to v tomto ročním období obvyklé, ale všeho moc škodí. Nakonec se u nás o posledním víkendu teploty ustálily na příjemných hodnotách. A hlavně za mraky vykukovalo sluníčko. S vysokou naléhavostí se objevila klasická otázka. Co budeme v neděli dělat?
Protože jsem byl v sobotu klasicky v práci na fakultě, máme jen jeden den o víkendu pro společné trávení volného času. Když použiji český ekvivalent pro konstatování „Dáli Pánbůh“, tedy pokud „vše dobře dopadne“, vyrazím na začátku května se studenty a kolegy z bratislavské religionistiky na týdenní exkurzi do Istanbulu. Nemusíte se bát, o nic nepřijdete. Budu o tom psát hned několik blogů za sebou.
Kaple sv. Rocha vás pěkně přivítá na začátku cesty k zámku Ohrada.
Proto bylo důležité najít nějakou osvědčenou destinaci na nedělní výlet. Prostě nebyl čas ani příležitost pro dobrodružství na novém místě. Psal jsem tady už o pěkné řádce putování kolem Budějovic nebo Českého Krumlova. Co tedy vybrat? Nakonec naše volba padla na návštěvu ZOO v Hluboké nad Vltavou. Lépe řečeno jsem nadšeně souhlasil s tímto nápadem.
Když chcete použít veřejnou dopravu na této trase, máte hned dvě možnosti. Buď vyrazíte autobusem na vše říkající zastávku „Hluboká n.Vlt., Lovecký zámek rozc.k ZOO“. Pak vás čeká můj nejméně oblíbený zážitek toho dne, a tím je přeběhnutí velice rušné silnice. Dále už je to paráda. Můžete se projít po břehu Munického rybníka, nebo vyrazit po pěšině středem velké zatravněné plochy vstříc zámku Ohrada. Je to jen na vás. Pokaždé minete moji oblíbenou kapli sv. Rocha. Religionistou jsem přece i v neděli na výletě.
Munický rybník je opravdu velký. Procházka kolem vodní plochy je příjemná.
Druhou možností je využít vlak do stanice „Hluboká nad Vltavou“, která leží na trati z Budějovic do Plzně. K ZOO je to kousek po silnici, a dokonce půjdete po trase „Via Czechia-středozemím“. Poslední dobou máme na podobné projekty vážně štěstí. Pro úplnost je potřeba konstatovat, že lodní doprava po rozsáhlém Munickém rybníku začíná až 1. 5. To už ale snad budu v letadle vstříc nástrahám Istanbulu.
Fasáda barokního loveckého zámku Ohrada je vážně impozantní. Mezi vstupem do expozic Národního zemědělského muzea a vchodem do samotné ZOO se nachází první pokušení. Spousta stánků se suvenýry, vozů s občerstvením a různých zábavních atrakcí především pro děti. Prostě jihočeská neděle se vším všudy.
Malá Afrika a kvetoucí zmarlika Jidášova. Návštěvníků bylo toho dne podle mého názoru tak akorát.
Pak už se před vámi k otevře pestrobarevný svět zvířat. My se do ZOO Hluboká rádi vracíme. Není to jen o těch několika oblíbených zastávkách na cestě přehledným areálem na břehu Munického rybníka. Mně se upřímně líbí proměna, kterou prošly v poslední době některé pavilony i celé části zahrady. Někdy jsou to změny cílené, jindy je potřeba vypořádat se s důsledky sněhové vánice.
Každý si přijde na své. Já mám rád hned u vchodu australské klokany. Pak tajemný pavilon Matamata. Malá Afrika je také skvěle navrženým zastavením. Kolem sov a vlků se těším do Českého lesa. Je to možná překvapivé, vždyť v něčem podobném se mohu pohybovat všude okolo zahrady. Myslím si, že mně baví ta možnost projít si přímo expozicí.
Japonské motivy mám moc rád. Jsou to drobnosti, které udělají příjemnou atmosféru.
V druhé polovině jsem zvědavý, co je nového u tygra nebo medvěda. Projdu krásnou japonskou branou a pokračuji dál. Pak už je moje volba jasná. Nejdříve musím najít co nejvíce želv ve venkovním prostoru s jezírkem. U syslů bych mohl stát jakkoli dlouho. Pak ještě návšteva u losů a přes vodní hladinu zpět za ptáky. Kde nakonec skončím svoji výpravu? No přece u afrických surikat. Jistě je toho k vidění mnohem více. To už ale nechám na vás.
Pokud je příjemné počasí, zpátky do Českých Budějovic jdeme pěšky. Vezmeme to kolem rybníka Velký Zvolenov po cyklostezce. Turisté se nemusí bát, cesta je široká a v této části je obvykle využívána s rozvahou. Pak pokračujeme okolo mého oblíbeného památníku Popravčí vrh nad rybníkem Naděje. Trasa tady sice vede podél frekventované silnice, ale brzy se stáčí do malebných Bavorovic. Pak už jdeme kolem kaple sv. Jana Nepomuckého a bohatě zdobených fasád jihočeských statků k vodnímu kanálu v Českém Vrbném a dál na konečnou zastávku trolejbusu.
Výběh surikat je pěkně rušný. Hlavně když se očividně blíží čas krmení.
Kterou ZOO v Čechách a na Moravě máte rádi a proč? Mně se mimo jiné líbilo v Plzni nebo Jihlavě. Také rád vzpomínám na Olomouc, Brno a Ostravu. Pražskou ZOO jsem navštívil jako dítě, takže se tam musím vypravit znovu. V zahraničí to byla především císařská Vídeň a kompaktní Salzburg. Děkuji za vaše tipy v komentářích. Rád je využiji při dalším putování.
