Zbořili mi dům a teď mě ještě zavřou. Těžba manganu v Gruzii ničí vesnice

Z ní se místy otevírají výhledy do zasněžené krajiny, chvílemi není vidět nic jiného než hustý les. Jen pár kilometrů odsud leží Čorvila, rodná ves miliardáře a šedé eminence vládní strany Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho. Za vjezdem do hornického města Čiatury odbočuje ze silnice kamenitá cesta k manganovým dolům. Na jejím konci leží přes cestu zátaras ze starých pneumatik a klád.

„Přišli jsme o domov nemáme už moc co ztratit,“ říká paní Tamar, sedící v zimní bundě a šále u stolku z cihel a prken na dřevěné lavici. Kolem stěn velkého čtvercového stanu je rozestavěno pět železných postelí s nastlanými dekami. „Doufali jsme, že po volbách se změní vláda. Pak by šlo usekat chapadla té jejich korupční chobotnici,“ dodává. Obyvatelky stanu dřív měly pěkné domky v Šukruti, nedaleké vesnici na hřebeni hor, s hezkými zahradami a malým hospodářstvím. Žily tam od narození a myslely si, že ve své vesnici i zemřou. Jenže pak se začaly dít zlé věci.

Zdejší ložiska objevil v roce 1879 básník a národní obrozenec Akaki Cereteli. Před první světovou válkou do nich investovala dynastie Kruppů, německých průmyslníků z Essenu. Na začátku dvacátého století tvořil mangan z Čiatury polovinu světové těžby. Po bolševickém převratu doly znárodnil stát, po pádu Sovětského svazu se zas privatizovalo. V roce 2006 získala licenci na těžbu firma Georgian Manganese. Jejím vlastníkem je Georgian American Eloise registrovaná v Lucembursku, jejíž kontrolní balík akcí vlastní ukrajinský oligarcha Ihor Kolomojský, sedící nyní ve vězení za podvod a přípravu vraždy. Čtyři procenta společnosti patří gruzínským akcionářům blízkým vládní straně.

Až do roku 2017 jezdily do Čiatury kontroly ministerstva životního prostředí a za neustálé porušování zákonů napařily firmě obří pokutu dosahující téměř tří a půl miliard korun. Pak se do případu vložila vláda. Pokutu zrušila a do čela firmy jmenovala státního manažera, jenž měl další ničení přírody a vesnic zarazit. Právě tehdy však začalo skutečné drama. Manažer vyřadil ze hry ministerské kontroly, do vedení firmy dosadil prominenty vládní strany, a tajně nařídil prolomení těžebních limitů. Stalo se, co si nikdo nepředstavoval ani v noční můře: důlní chodby za zahryzly do ložiska přímo pod vesnicí. A manažeři Gruzínského manganu najednou posílali milionové finanční dary Gruzínskému snu (1).

„Půda se začala propadat, jak z podzemí dolují horninu. Objevily se díry v silnici a trhliny v zahradách. Nedlouho poté můj dům puknul vejpůl,“ líčí hrůznou zkušenost důchodce Giorgi. „Sto padesát rodin má v Šukruti zničené domy a pozemky. Dvě desítky domů se zřítily. Naštěstí to nikoho nezabilo. Zatím. Spousta rodin ale nemá kde bydlet,“ vysvětluje (2).

Části vesnice se propadly až o deset metrů. Ve studních vyschla voda, obdělávat pole a pečovat o sady je nemožné. Popraskal kostel a propadla se část hřbitova. Nakonec praskly stěny školy a museli ji zavřít. „Ať je poledne či půlnoc, jakmile začneš slyšet, že pukají zdi, musíš všeho nechat, vyběhnout ven a doufat, že na tebe nic nespadne,“ popisuje život v neustálém napětí Giorgi.

V březnu 2024 zablokovalo třiatřicet zoufalých rodin ze Šukruti příjezdovou cestu k dolu poprvé. Muži, starci, ženy i děti vydrželi bránit dalšímu dolování sto padesát dní. Pak přijela státní policie, lidi zmlátila a vyhnala, barikádu rozebrala. Účastníci blokády přišli o práci a mají teď na krku trestní stíhání. Firma z nich navíc vymáhá dva miliony dolarů jako náhradu škody. Těm, kteří ještě mají domy, teď hrozí, že jim je kvůli placení škod zabaví soud (3).

Do stanu se z deště, v nějž přešlo sněžení, protáhl zmoklý pes. Na kamínkách vaří v konvici voda na čaj. „Teď, když znovu vyhrál Gruzínský sen, půjdeme nejspíš všichni do vězení,“ povzdechne si paní Tamar, zatímco ze stanu vyhlíží na přehrazenou cestu. Venku je klid, který nejspíš věstí další bouři (4).

Další čtení od stejného autora:

Ten to někam dotáhnul! Proč Gruzíni stále uctívají kult Stalinovy osobnosti

Prach a hnus v Poti: černomořské letovisko se mění ve skladiště

Noční můra v Gruzii začíná: lidé se nechali postrašit a zvolili menší zlo

Drama v Gruzii: občané chtějí do Evropy, vláda je stahuje k Rusku

Tbilisi bez oken

Po žebrotě na léky a na pánvičku

Více informací: