Článek
V posledních letech spotřeba piva v České republice klesá - zatímco ještě v roce 2005 byla 163,5 litru na jednoho obyvatele ročně, v roce 2024 byla dle ČSÚ již jen 130,5 litru.
Dříve se ale tolik piva nepilo. Na dnešní hodnoty se spotřeba piva dostala v šedesátých letech 20. století, ještě v letech padesátých to bylo kolem 100 litrů na osobu a rok.
A kolik piva pili naši předci v polovině 18. století? Na to se podíváme v tomto článku.
Jak zjistit spotřebu piva před 300 lety?
Na začátku 18. století byly daně vybírány podle zastaralé Berní ruly, sestavené krátce po třicetileté válce. Postupem doby bylo jasné, že Berní rula nedostačuje a bylo rozhodnuto o vypracování katastru nového.
O něm jsme si řekli více v tomto článku:
V tomto článku se tedy podíváme jen na jednu složku nového katastru - na pivo.
Pivu byla v novém katastru věnována velká pozornost. Nebylo divu: pivo tvořilo významnou složku příjmů vrchností (ať šlechtických či církevních), královských i některých poddanských měst. Na většině panství představovaly příjmy z pivovarů třetinu až polovinu všech příjmů vrchnosti; někde trochu méně, třeba jen čtvrtinu, ale někde i více, třeba i dvě třetiny.
A tak komise, pověřené sestavením katastru, žádaly na úřednících výkazy uvařeného piva. Jedno takové přiznání vypadá takto:
Výkaz prodaných sudů piva, uvařených městským pivovarem v České Kamenici v letech 1731-1733 .
V levém sloupci jsou výsadní hostince, které odebíraly pivo výhradně z městského pivovaru v České Kamenici. V pravém sloupci počet odebraných sudů (každý o čtyřech vědrech; kolik to bylo, si povíme níže) za tři roky 1731-1733. Tento součet se pak vydělil třemi a pro městský pivovar v České Kamenici se tak počítalo s ročním výstavem 404 a dvě třetiny čtyřvěderního sudu ročně.
Ale pivo vařila také českokamenická vrchnost. Vrchnosti podávaly přiznání až pro tzv. panský katastr. Českokamenická vrchnost přiznání podala v roce 1749. Takové přiznání vypadá takto:
Přiznání příjmů vrchnosti panství Česká Kamenice, 1749 (opis z roku 1773).
V posledním sloupci je rubrika: „Pivovary. Počtem 1. V němž se ročně uvaří várka - 2 108 sudů.“
Komise měla co potřebovala: Městský pivovar uvaří ročně 404,66 sudu, vrchnostenský 2 108 sudů; na celém panství se tak ročně uvaří 2 512,66 sudů piva.
V Čechách bylo téměř tisíc panství (pokud bychom počítali i samostatné vrchnostenské statky, tak dokonce 1 600), takže práce zabraly delší dobu, ale když už existovaly údaje z jednotlivých panství, nebylo je těžké sečíst. Stalo se tak v roce 1756:
V celých Čechách bylo v roce 1756 vyrobeno 683 769 sudů piva. (Pro zajímavost: z toho vrchnostenské pivovary uvařily 70 %, v Praze 10 %, ostatní města, ať královská či poddanská, 18,3 % a Cheb 1,7 %.)
V Čechách žilo v polovině 18. století přibližně 2 100 000 obyvatel (viz Dějiny obyvatelstva českých zemí, s. 386).
Výsledek?
V roce 2024 činila spotřeba piva na jednoho obyvatele České republiky 130,5 litru ročně.
V roce 1756 činila spotřeba piva na jednoho obyvatele Čech 0,3256 čtyřvěderního sudu ročně.
K tomu dvě poznámky:
- Nadpis článku zní: „Kolik piva vypil průměrný Čech před 300 lety?“ Z textu vidíme, že let není 300, ale „jen“ 270. A nejedná se jen o Čechy, ale též o Němce v Čechách...
Poznámka druhá. A mnohem důležitější!
- Kolik vlastně je 0,3256 čtyřveděrního sudu v dnešního mírách?
Čtyřvěderní sud
Dnes to máme s litry, metry a kilogramy jednoduché. Ovšem metrická soustava byla v Rakousku uzákoněna až v letech 1872/1873 s účinností od 1. ledna 1876.
Naší předci se setkávali s mnohem složitější soustavou měr a vah. Pokusů sjednotit míry a váhy byla celá řada. Měrná soustava ale nebyla fakticky sjednocena ani v polovině 18. století…
Ještě v roce 1833, přesně 68 let po sjednocení měr a vah Marií Terezií v roce 1765, bylo akcí českého gubernia zjištěno, že v Čechách je používáno 27 (!) druhů lokte o délce 55-89 cm. (Hofmann - Metrologická příručka, s. 30.)
A stejný autor uvádí také další nesrovnalosti v tehdejších mírách: jedno vědro mělo 45,5 mázu, ovšem dvouvěderní nádoba nikoli 91, ale jen 85 mázů. A čtyřvěderní sud měl 170 mázů. Ale dříve to bylo 183 mázů, mezitím ještě 180 mázů. A tak dále. A tak dále.
Pro nedostatek místa si zjednodušeně řekněme, že čtyřvěderní sud měl v roce 1756 nejpíše 2,546 hektolitr.
V celých Čechách se tedy v roce 1756 uvařilo 1 740 875 hektolitrů piva.
Při počtu obyvatel 2 100 000 vypil průměrný obyvatel Čech v roce 1756:
83 litrů piva ročně!
Tedy naši předci vypili dle udaných čísel o 36 % méně piva než my dnes. Ale…
Problémy
Ale…
Celý výpočet dřívější spotřeby piva není komplikován jen obsahem „čtyřvěderního sudu“. Problémů je více:
- Skutečné množství uvařeného piva:
Na daních se šidilo vždy. Přiznání podávaly vrchnosti. Jak přesná tato přiznání byla? Komise sice udávaná čísla poddanských přiznání kontrolovala podle účetních knih, ale u vrchností kontroly takové kontroly neprobíhaly. Vrchnostem stačilo čestné slovo. Moc podhodnocovat ale vrchnosti nesměly - byla jejich dřívější přiznání k posudnému; a to již zkontrolováno bylo…
Skutečné množství uvařeného piva tedy přesně neznáme, ale téměř jistě ho bylo uvařeno o něco více.
- Počet obyvatel:
Přesný počet obyvatel k 1. lednu 1756 podle zásad moderního sčítání obyvatel samozřejmě neznáme; číslo 2 100 000 je „jen“ kvalifikovaný odhad.
- Složení obyvatel:
V dřívější době bylo mnohem více dětí. Dnes je podíl dětí do 15 let asi 15 %, v 18. století to byla třetina!
- Pily pivo děti?
Ano. Víme to například z dopisu Zdeňka Popela z Lobkovic, který zakazoval dávat pivo svému tehdy tříletému synkovi „Václavíčkovi - lumpíčkovi“, jak ho nazýval; tedy se tak dělo.
To byla ale šlechtická rodina. Pily pivo děti poddaných v polovině 18. století? Snad, ale když tak jen mladé, řídké, s malým obsahem alkoholu.
- Jaké pivo se vlastně vařilo?
Staré a mladé. V jakém poměru? No, to by bylo už na jiný článek…
Shrňme si tedy, že v polovině 18. století běžný obyvatel Čech vypil méně piva než my dnes.
Ale ne o moc! Přes 83 litrů, snad 100 litrů piva ročně; přibližně stejně jako Češi v padesátých letech 20. století…
Zdroje
https://csu.gov.cz/graf-spotreba-alkoholickych-napoju-na-1-obyvatele-v-ceske-republice
https://csu.gov.cz/docs/107783/6c551b46-665b-b259-df4c-4b706ea8ca39/Spotr_potravin_1948_2024.pdf?version=1.0
https://statistikaamy.csu.gov.cz/prvni-republika-pivni-republika?utm_source=chatgpt.com
https://cs.wikisource.org/wiki/Ottův_slovník_naučný/Čechy/Pivovarnictví?utm_source=chatgpt.com
Pekař, Josef. České katastry 1654-1789: se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním. V Praze: Historický klub, 1915.
Dějiny obyvatelstva českých zemí. Vyd. 2., dopl. Praha: Mladá fronta, 1998.
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/33050/DPTX_2009_2_11410_0_72970_0_90613.pdf?sequence=1&isAllowed=y
