Pomoc z bídy aneb Jak byly severočeským poddaným sníženy daně

V minulém článku jsme si řekli, jak byly po třicetileté válce na základě Berní ruly rozepsány daně. Neúrodné podhorské oblasti Čech byly daněmi neúměrně zatíženy. Navíc sazba daně stále stoupala a po připočtení různých přirážek i přes mírně stoupající ceny obilí se během necelých třiceti let daně reálně zdvojnásobily:

Vše podstatné je uvedeno v odkazovaném článku, takže zde jen „telegraficky“.

Na panství Česká Kamenice se dle Berní ruly nacházelo 4 254 korců polí včetně pustých a porostlých; to bylo 0,135 % polí v celých Čechách. Protože si ale pražská komise myslela, že zdejší poddaní mají mnoho možností k různým přivýdělkům, byla v roce 1655 panství přidělena kvóta 265,25 osedlého, takže panství platilo 0,349 % daní celých Čech. To přesto, že zdejší pole byla té nejhorší bonity…

Takové rozpočtení daní trvalo jen rok a hned v roce 1656 bylo pro podhorské oblasti ještě zhoršeno. Panství Česká Kamenice byla osedlost zvýšena téměř o třetinu na 347 a hned následujícího roku na 350,5 osedlého. Byla ovšem zvýšena celková osedlost v Čechách, takže zatímco v roce 1655 platilo naše panství 0,349 % veškeré kontribuce z Čech, v roce 1656 to bylo 0,442 %, po roce 1657 0,42 %.

Abychom zjistili reálný růst daní, vše jsme si propočítali podle tehdejších cen obilí, resp. žita. Propočtem počtu osedlých na paství a průměrných cen obilí vznikl tento graf:

Vidíme, jak se v průběhu necelých třiceti let zvýšil počet korců žita, které českokameničtí poddaní museli prodat, aby uhradili požadovanou kontribuci (jak jsem psal v minulém článku - včetně příplatků kontribuce podle situace na panství Kost, protože přesnou výši přirážek na našem panství neznám).

Zatímco v roce 1665 stačilo poddaným prodat 2 717 korců žita, po přepočtení osedlosti následujícího roku to bylo již 3 401 korců, v 70. letech to bylo průměrně 5 589 korců a v letech 1681-1683 již 6 669 korců žita ročně.

Během necelých třiceti let se tak daně zvýšily reálně o 96 % oproti roku 1656 a dokonce o 145 % oproti původní kalkulaci z roku 1655.

To je tedy vše podstatné z minulého článku. Ten jsem ukončil zmínkou o rozsáhlém povstání poddaných roku 1680 a následné opravě katastru, provedené v letech 1683 a 1684.

V tomto článku se tedy podíváme dále v čase. Podíváme se nejen na růst kontribuce, ale opět si kontribuci propočteme s cenami obilí, abychom mohli sledovat, jak se vyvíjela reálná výše státní kontribuce po roce 1683/1684.

O tomto novém katastru jen v úplné krátkosti, protože nás budou zajímat spíše praktické dopady na severočeské sedláky.

Autorem úpravy byl nový nejvyšší kancléř František Oldřich kníže Kinský:

Základním opatřením hraběte Kinského bylo nové stanovení divizorů. V minulém článku jsme si řekli, že divizory v podstatě určovaly, kolik korců pole má být na jednotlivých panstvích pokládáno za jednoho osedlého po zvážení všech dalších možných přivýdělků.

Protože tehdejší komise přecenila možnost přivýdělků sedláků v neúrodných oblastech, byly tyto divizory stanoveny velmi rozdílně: v horách bylo za jednoho osedlého, tedy jednu „berní jednotku“, pokládáno 15-20 korců polí (na našem panství ovšem jen 12!), v úrodných oblastech Čech to bylo 50-100 korců, někde i 200 korců.

Hrabě Kinský nyní stanovil, že maximální možný počet korců na jednoho osedlého je 90! Dále stanovil pro každý kraj tzv. divizor minimální, čímž se v hornatých oblastech zvedl počet korců polí počítaných na jednoho osedlého z 15-20 na průměrně 30.

Tato reforma byla po drobných opravách přijata roku 1683. Hned o rok později byla přijata další - pole pustá a porostlá nebyla jako dříve daněna stejnou sazbou jako pole skutečně obdělaná (v původní kalkulaci r. 1655/1656 se totiž počítalo s tím, že budou opět rychle zúrodněna, což se ovšem nestalo), ale pouze poloviční.

To byly ve zkratce hlavní změny. Teď se můžeme podívat na konkrétní dopad na kontribuenty (tedy plátce daně) panství Česká Kamenice.

Víme, že v roce 1655 byl počet osedlých našeho panství stanoven na 265,25, následujícího roku byl prudce zvýšen na 347 a hned následujícího roku na 350,5.

Jaká byla osedlost našeho panství Česká Kamenice po uvedených změnách, provedených hrabětem Kinským?

Z 350,5 osedlých jejich počet poklesl na - 187,4375! A hned následujícího roku 1684 ještě o něco málo na - 183 osedlého.

Dvěma reformami tedy počet osedlých našeho panství poklesl o 48 %!

Zde si můžeme ukázat vývoj počtu osedlých našeho panství podle starého sumáře:

Byla takto osedlost snížena jen našemu panství? Jistěže ne! Obdobné snížení osedlosti nastalo i na okolních panstvích:

Tak sousední panství Bynovec (leželo mezi Labem a naším panstvím, nacházela se tam dnešní známá letoviska Hřensko a Vysoká Lípa) platilo před Kinského reformami daně z 29 osedlých. Po reformě r. 1683 již jen z 15 a v r. 1684 byla osedlost panství Bynovec snížena kvůli velkému množství pustých polí dokonce jen na 11 osedlých. To je pokles téměř o dvě třetiny oproti roku 1682!

Další sousední panství Markvartice platilo v roce 1682 daně z 118 osedlých, po roce 1684 již jen ze 63; pokles o 47 %!

Situace ale není tak jednoduchá: Vídeň totiž chtěla stejně daní jako před těmito reformami; šlo jen o spravedlivější rozdělení stejné konečné částky daní mezi různé oblasti Čech.

Tak se stalo, že celková zemská osedlost poklesla z 75 838 na 64 301 v roce 1683 a jen na 58 345 osedlých v roce 1684.

Úměrně tomuto poklesu počtu osedlých se tedy zvýšily daně na jednoho osedlého.

Takže poddaným panství Česká Kamenice byla snížena osedlost o 48 %, což ovšem neznamená, že platili o 48 % nižší daně!

Nejprve vývoj počtu procent našeho panství na celozemských ("celočeských", bez Moravy a Slezska, samozřejmě i bez rakouských zemí) daních:

Takže vidíme, že místním poddaným bylo skutečně pomoženo a po roce 1684 platili v zemském poměru méně daní než před první kalkulací ze srpna 1655.

Ale daně rostly! Jaké velké daně ročně poddaní našeho panství platili?

Po reformě r. 1683 to bylo v účetním roce 1683/1684 - 4 920 zlatých.

A po reformě r. 1684 v účetním roce 1684/1685 - 4 816 zlatých.

Daně mezi rokem 1682 a 1685 tedy neklesly o 48 % jako osedlost, ale o 38 %!

I tak to byla významná úleva! To byl konkrétní důsledek Kinského dvou reforem z let 1683 a 1684.

Můžeme si také doplnit výše uvedený graf počtů korců žita, které museli českokameničtí poddaní prodat, aby uhradili roční kontribuci:

To je tedy výsledek změny katastru v letech 1683/1684 pro poddané jednoho běžného severočeského panství:

Daně byly sníženy o 38 %!

Přesto byly daně sníženy jen na úroveň před deseti lety! Dobře to ilustruje nárůst daní v 70. a počátku 80. let 17. století.

Jak se daně vyvíjely na přelomu 17. a 18. století si povíme zase příště…

NA Praha, fond Berní rula.

NA Praha, fond Tereziánský katastr.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice.

Pekař, Josef. České katastry 1654-1789: se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním. V Praze: Historický klub, 1915.

Problémy cen, mezd a materiálních podmínek života lidu v Čechách v 17.-19. století. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1977.