Článek
Obchodní řetězce nám bez ohledu na snížení DPH na potraviny o tři procenta koncem roku 2023 hrozily dalším zvýšením cen o 5 až 10 %, což ústy prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy unisono zdůvodňovaly předpokládaným zvýšením cen elektrické energie od 1. 1. 2024. Prozatím se tyto hrozby oligopolu obchodních řetězců nenaplnily. Důvodů může být hned několik.
Plošné zdražení potravin prozatím začátkem roku 2024 nenastalo
Jednak v listopadu 2023 se zastavil propad maloobchodních tržeb. Stalo se tak po dlouhých 18 měsících, neboť došlo k navýšení maloobchodních tržeb, a to o 0,9 %. Na tom se pravděpodobně podílel předvánoční nákup dárků zejména pak elektroniky na jedné straně a na straně druhé úspory domácností použité při nákupu vánočních dárků, a to v tomto případě ve spojení s očekáváním, že se zastaví propad reálných mezd a dojde k jejich postupnému nárůstu. Co se týče prodeje potravin, ten ještě v listopadu 2023 zaznamenal oproti předcházejícímu roku další pokles.
Je pravděpodobné, že vedení jednotlivých obchodních řetězců mělo již začátkem ledna k dispozici údaje o vývoji maloobchodních tržeb za loňský prosinec, kdy s ohledem na vánoční svátky mohl trend jejich navýšení pokračovat. My se tento údaj, a to včetně informace, jak dopadl prodej potravin, dozvíme od ČSÚ se zpožděním někdy začátkem února.
Nezapomeňme však, že dlouhodobý pokles maloobchodních tržeb byl v letech 2022 a 2023 pro obchodní řetězce impulsem, aby si k nákladové inflaci nestoudně připočítávaly v rámci uměle vyvolané byznysové inflace nějaké to procento navíc. A to nejen k eliminaci poklesu prodeje, ale i za účelem případné kompenzace po hubenějších kovidových letech. V podstatě to byl z jejich strany neurvalý vzkaz zákazníkům, že pokud budou kupovat méně, tzn. budou šetřit, tak jim to řetězce zase o něco více zdraží, aby dosáhly svých plánovaných zisků.
Listopadový růst prodeje, popřípadě i ten prosincový mohl tedy řetězcům poskytnout údaje, jak tržby, a především pak zisky ovlivní obnovený růst maloobchodního prodeje. Ve hře je rovněž očekávaný pokles míry inflace, jakož i naopak zastavení dlouhodobého propadu reálných mezd a jejich růst. Obchodní řetězce tak s ohledem na všechny okolnosti, a to včetně tlaku ze stran zákazníků, ale i státu prozatím mohly dospět k závěru, že není dobré dráždit ježka holou nohou, a k slibovanému zdražení nesáhly. V případě, že by řetězce v lednu svorně provedly avizované zdražení ve výši 5 až 10 %, v podstatě by naplnily skutkovou podstatu narušování hospodářské soutěže se všemi právními riziky a zejména pak dopady na jejich činnost.
Podíl zboží, co čeští zákaznici kupují ve slevách, trvale roste, a to až na nynější 66 %
Jinak se však nelze divit, že čeští občané pod tíhou dlouhodobého poklesu reálných mezd se v iracionálním systému mnohdy až nesmyslných slev chovali a nadále budou chovat racionálně. Výsledkem je, že v roce 2023 bylo dle údajů za prvních padesát týdnů prováděno 66 % všech nákupů v rámci slevových akcí. U potravin to bylo dokonce více, a to bezmála 70 % nákupů a v případě drogistického zboží pak 55 % nákupů. Kávy se dokonce prodá ve slevách 90 %, masných výrobků 70 až 90 %, mléčných výrobků pak 60 až 80 %, přičemž vlajková položka této komodity, tj. máslo, se prodává ve slevách z osmdesáti procent. Pro lid české kotliny je samozřejmě slevovým hitem i lahvové pivo. Buď v některém blízkém řetězci je ve slevě oblíbená značka, nebo si prostě domů odvezeme basu jiného piva. A obdobně je tomu i při nákupu vína a je jedno, zda červeného nebo bílého či růžového, popřípadě i při nákupu lihovin.
Navíc se čím dále více zákazníků naučilo nakupovat některé potraviny přímo u zemědělských prvovýrobců. A to počínaje masnými produkty, a to bez ohledu, zda se jedná o vepřové, hovězí nebo drůbeží maso, kdy např. v případě kuřecího navíc mají jistotu, že si nekoupí „smradlavé“ maso kuřat vyhnaných pomocí chemie do jateční váhy za 30 či 31 dnů. Dokonce např. u jablek došlo u některých zemědělských velkopěstitelů k tomu, že produkci za rok 2023 místo obvyklého konce prodeje v dubnu či květnu následného roku vyprodali již před vánočními svátky, aniž by předtím snižovali výměru sadů. Je totiž rozdíl, zda se koupí kilo dobrých a vyzrálých jablek za 12 až 25 korun, či, zda našinec koupí v řetězci imitaci jablek bez chuti, byť naleštěných za 35 až 55 korun. Vrcholem všeho v neprospěch zisků řetězců může být i to, že řada občanů má k dispozici vajíčka ve kvalitě BIO od vlastních slepic či, že si připravují týden, co týden domácí jogurt opět ve kvalitě BIO sami.
Podíl zboží, co Češi kupují ve slevách, se trvale zvyšuje. V roce 2013 to bylo 46 %, tj. oproti roku 2023 o dvacet procent méně, v letech 2019 a 2020 se tento údaj s ohledem na covid-19 ustálil na 57 %, přičemž od roku 2021 došlo s 59 % k obnovení růstu tohoto ukazatele a v roce 2022 pak činil podíl nákupu ve slevách 61 %. Jak již bylo uvedeno výše, zákaznici se chovají racionálně, když preferují slevové nákupy. Jsou to naopak obchodní řetězce, které nesmyslně vysokými cenami a následnými slevami pokřivují trh.
Trh v Česku pokřivuje oligopol obchodních řetězců
O tom svědčí i nedávno medializované cenové porovnání z Ústí nad Labem mezi českým řetězcem Tamda a místní prodejnou německého řetězce Globus. V rámci tohoto porovnání je mj. uvedeno, že Tatra mléko do kávy stálo v Globusu 29,10 Kč, kdežto v Tamdě 18,10 Kč a se zákaznickou kartou 15,50 Kč. Největší rozdíl pak byl zjištěn u mýdla Fa Blueberry, které v Globusu stálo 95,90 Kč a v Tamdě 39,30 Kč a se zákaznickou kartou dokonce 34,90 Kč, tj. o 64 % levněji. Obdobnou zkušenost jsme zaznamenali nedávno v souvislosti s potřebou koupit tavený sýr jako pojivo do připravované pomazánky. Cena v Lidlu ve výši zhruba 70 Kč za celé balení nás natolik zaskočila, že jsme se raději šli následně podívat do nejbližší místní prodejny, kde jsme celé balení sýru Smetanito pořídili za poloviční cenu.
Z níže uvedeného porovnání zisků dominantních obchodních řetězců vyplývá, že hrátky s vysokými cenami ve spojení s následnými slevami se při kombinaci vztažení slev pouze na zákazníky s kartou Clubcard nemusely vyplatit obchodnímu řetězci Tesco, který již v roce 2022 zaznamenal výrazný pokles zisku. Pravděpodobně z důvodu odlivu zákazníků, kteří kartu Clubcard nemají a chodí tak nakupovat do konkurenčních supermarketů. Neznalost, jak to v současné době chodí při nákupu v Tescu, se vymstila i premiérovi Petru Fialovi v souvislosti se značně nepovedeným nákupem Nutelly.
Dominantní obchodní řetězce dosahují vysokých zisků bez ohledu nárůstu podílu slevového prodeje
Jelikož obchodní řetězec Kaufland (provozovatel Kaufland Česká republika v.o.s.) nemá dosud zveřejněnou účetní uzávěrku za rok 2022, lze provést celkové porovnání zisků dominantních řetězců za rok 2021. Z dostupných údajů vyplývá, že jedničkou mezi řetězci byl v roce 2021 Lidl se ziskem 5 miliard 521 milionu korun, tj. 6,8 % z tržeb. Následovaly řetězce Kaufland se ziskem 3 miliardy 258 milionů, tj. 5,6 % z tržeb; Albert se ziskem 1 miliarda 403 milionů korun, tj. 3,6 % z tržeb; Penny Market se ziskem 944 milionů, tj. 2,4 % z tržeb; Tesco se ziskem 784 milionů korun, tj. 1,9 % z tržeb; Billa se ziskem 658 milionů korun, tj. 2,1 % z tržeb a Globus se ziskem 224 milionů korun, tj. 1 % z tržeb.
Velké zisky dosáhly obchodní řetězce i v roce 2022, a to včetně Tesca, kterému se snížil zisk oproti roku 2021 sedmkrát. Naopak velký nárůst zisku měl oproti roku 2021 Albert, a to o 86,8 %, Globus o 160 %, jakož i Penny Market o 22 %. Všechny řetězce však i v roce 2022 vykázaly zisk a žádný z nich nezkrachoval. Naopak dominantní řetězce připravují výstavbu nových supermarketů a hypermarketů za účelem zvýšení svého podílu na trhu.
Čeští zákazníci se budou nadále bránit nákupem ve slevách
K nákupu ve slevách především starší zákazníci detailně analyzují slevové letáky blízkých supermarketů. Jiní jen tak prostě bloumají po místních supermarketech, a to především ve dnech, kdy v určitém řetězci začínají platit nové slevy, a dívají se, co je kde levného. A výsledek bloumání pak mj. ovlivňuje i jejich jídelníček.
Další již včetně nás poněkud pokročili a nakupují pomoci aplikace Kupi.cz, která dokáže vygenerovat potřebné položky ze všech slevových cen. V našem případě je pak prakticky denně při používána položka Ovoce a zelenina. Avšak aplikace Kupi.cz umožňuje i zadat konkrétní zboží, což v našem případě dnes byla položka zázvor.
Anketa
Anketa
V souvislosti s tím by neměl zapadnout námět ministra Výborného vytvořit aplikaci, která by dokázala vygenerovat pro blízké okolí porovnání všech cen, tzn. nejen těch akčních. K tomu si bohužel současná vláda razantně zavřela cestu, když pod vedením ODS v zájmu ideologické podpory šedé ekonomiky zrušila EET. Tento systém, na který si poctiví obchodníci již jaksi zvykli a který vadil jenom těm, co chtěli šidit daně, např. i z důvodu zaměstnávání pracovníků na černo či mít peníze na úplatky, poskytoval údaje, které stačilo při úpravě legislativy pouze digitálně zpracovat do cenového porovnání všech cen.
V každém případě čeští zákazníci musí být ve vztahu k dominantním obchodním řetězcům na pozoru, a to zejména pak ohledně nenápadně odstartovaného „plíživého“ zdražování.
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky (justice.cz) (účetní uzávěrky za rok 2022 společností Lidl Česká republika v.o.s. – účetní uzávěrka k 28. 2. 2023; Penny Market s.r.o.; BILLA, spol. s r.o.; Tesco Stores ČR a.s.; Albert Česká republika, s.r.o., Globus ČR, v.o.s. )
