Článek
Nenasytný oligopol obchodních řetězců působících v České republice se na nás v těžkých letech 2022 a 2023 nekřesťansky napakoval. Obchodní řetězce využily dynamický a nepřehledný cenový růst způsobený nákladovou inflací vyvolané v důsledku ruské agrese proti Ukrajině a pomoci uměle vytvářené byznysové inflace si zcela nestydatě kompenzovaly nejen několikaměsíční propady maloobchodních tržeb, ale i ztráty z kovidového období.
Obchodníci nedbali na základní poučka tržního hospodářství, že cena je určována nabídkou a poptávkou.
Podle neoliberálních pouček by se cena měla odvíjet od nabídky a poptávky. Nemravně se chovající obchodní řetězce tuto základní poučku v podmínkách uměle vytvářené byznysové inflace nerespektovaly a na každý propad prodeje, tj. pokles poptávky, nereagovaly snížením cen, ale v zájmu zachování svých zisků naopak dalším navýšením cen. Takto nestydatě postupovaly po celou dobu osmnácti měsíců, kdy docházelo k dalšímu a dalšímu propadu prodeje.
K zastavení propadu tržeb došlo až v závěru roku 2023. Přesto nám oligopol obchodních řetězců pro začátek roku 2024 nestydatě vyhrožoval bez ohledu na snížení DPH na potraviny o tři procenta ústy prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy dalším zvýšením cen o 5 až 10 %. Tentokrát pokřivené pojetí základní tržní poučky zareagovalo v prospěch zákazníků, jelikož na zvýšenou poptávku po zastavení propadu prodeje obchodníci nereagovali zvýšenými cenami, ale naopak. Už se na nás napakovali dostatečně a řekli si, že je zbytečné dráždit ježka holou nohou. Výsledky za rok 2023 nejsou ještě známy, ale v roce 2022 všechny řetězce vykázaly zisk a žádný z nich nezkrachoval. Naopak dominantní řetězce připravují výstavbu nových supermarketů a hypermarketů za účelem zvýšení svého podílu na trhu.
Dominantní obchodní řetězce dosahují vysokých zisků bez ohledu na trvalý nárůst podílu slevového prodeje
Maloobchodní trh v České republice zásadním způsobem pokřivuje oligopol obchodních řetězců. V důsledku toho ve slevách provádíme dvě třetiny všech našich nákupů a v případě potravin je to dokonce 70 %. Toto pokřivení maloobchodního trhu zastírá skutečné ceny zboží, neboť obchodní řetězce nadsazují ceny, aby i po slevách dosáhly očekávaného zisku.
Po zohlednění účetní uzávěrky Kauflandu za rok 2022 se potvrdilo, že nejvyššího zisku dosáhl v roce 2022 opět Lidl, a to 5 182 491 000 Kč (slovy pět miliard atd.). Tj. 6,1 % z tržeb za zboží. Za ním na druhém místě skončil podle očekávání právě Kaufland se ziskem 3 404 560 000 Kč (5,2 % z tržeb). Oba tyto řetězce spadají do německé obchodní skupiny Schwarz-Groupe.
Na třetí místo se vyšvihl v roce 2022 holandský Albert se ziskem 1 977 862 000 Kč (3 % z tržeb) a za ním skončily dva řetězce dalšího německého vlastníka REWE Group: Penny Market se ziskem 153 346 000 Kč, (2,4 % z tržeb) a Billa se ziskem 458 866 000 Kč (1,4 % z tržeb). Velké zisky tedy dosáhly obchodní řetězce i v roce 2022, a to včetně Tesca, kterému se v rámci jeho poněkud rozkolísané ekonomiky snížil zisk oproti roku 2021 sedmkrát.
Jestliže podíl tržeb představuje míru rentability jednotlivých řetězců, potom z aktuální studie Mendelovy univerzity ze začátku roku 2024 vyplývá, jakou mají jednotlivé řetězce průměrnou obchodní přirážku. Interpolací grafického přehledu byly pro rok 2022, resp. 2021 získány následující hodnoty průměrné obchodní přirážky: Kaufland ca 18 % (pro rok 2021, jelikož tento řetězec pravděpodobně v rozporu s předpisy opakovaně oznamuje údaje do obchodního rejstříku se značným zpožděním), Lidl ca 17,5 %, Penny Market ca 16 %, Tesco ca 15 %, Globus ca 14 %, Albert ca 12,5 % a Makro ca 11 %. Z tohoto vyhodnocení tedy vyplývá, že z řetězců přístupných normálním zákazníkům má nejnižší přirážku Albert, a naopak nejvíce si připočítávají řetězce skupiny Schwarz-Gruppe: Lidl a Kaufland, které zároveň dosahují nejvyšších zisku a nejvyšší míry rentability.
Na obyvatelé ČR si dovoluje každý.
Nejen střídající se vlády a státní úředníci. Nemravné hrátky zahraničních vlastníků obchodních řetězců působících v ČR s českými zákazníky svým způsobem zapadají do nelichotivého postavení Čechů, kdy na základě dat OECD a Světové banky z roku 2022 jsme nejvíce „odíraným“ národem v Evropě.
Na své výplatnici totiž vidí Češi nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoříme, a to pouhých 67 %. Nejvíce pak mají Belgičané, a to 99,7 % a více než my mají zákonitě v důsledku našeho nelichotivého postavení posledního v řadě i občané všech okolních zemí: Rakousko 94 %, Německo 93 %, Polsko 85 %, Slovensko 70 % a před námi je i předposlední Maďarsko s 68 %. I tato skutečnost významně přispívá k nežádoucí deformaci tržních podmínek v České republice. V souvislosti s tím nelze pominout, že někteří zaměstnavatelé, a to i státní úřady vyžadují práci nad zákonný rámec, aniž by za tyto hodiny navíc vůbec platili.
Kromě přenesení dopadů poklesu tržeb, některé obchodní řetězce působící v ČR porušují nová pravidla pro uvádění slev. Výsměchem bylo deklarování slevy ve výši 10 haléřů. Např. z 23 Kč na 22,90 Kč, přičemž zákazník, pokud si koupil pouze takto kosmeticky zlevněné zboží, na kase vzhledem ke konečnému zaokrouhlování ceny nákupu zaplatil 23 korun. Nekupte to, když to bylo zlevněné. Další řetězce opakují trik, že na pokladně účtují vyšší cenu, než uvádí cenovka na regále. Naposledy se mi to stalo předevčírem s BIO citrony, a tak jsem je na pokladně odmítl. Nejvíce pokut za nepoctivé obchodní praktiky obdržel od České obchodní inspekce opakovaně řetězec Penny Market. Ale ani další obchodní řetězce nejsou bez prohřešků.
Jestliže obchodní řetězce opakovaně dostávají za nekalé praktiky vysoké pokuty, potom jejich uložení pravděpodobně nemá na obchodní řetězce výchovný účinek. Hrozba až milionových pokut není pro obchodní řetězce s jejich miliardovými zisky dostatečným varováním před nekalými praktikami.
Lze tedy kvitovat, že plošné zdražení potravin prozatím v roce 2024 nenastalo.
Mj. i mzdové podhodnocení vede obyvatele České republiky k tomu, aby preferovali nákupy ve slevách. Někdo preferuje aplikaci Kupi.cz, jiný pečlivě pročítá akční letáky a další zase bloumá po obchodech a dívá se, co je zde levného. My osobně kombinujeme Kupi.cz s aktuálním stavem v obchodech při jeho proběhnutím, jelikož v naší preferované položce Ovoce se ne všechny slevy dostanou do akčních nabídek. Není sleva jako sleva, vždy posuzujeme kvalitu zlevněného zboží.
V tom se shodneme se Zdeňkem Polreichem, že v supermarketech, ale i dalších obchodech zásobených kuřaty vyhnanými pomoci stimulátorů růstu do jateční váhy za 30 až 33 dnů od vylíhnutí nelze koupit kvalitní drůbeží maso. Navíc máme vlastní slepice, králíky, a i nějaké to ovoce a zeleninu si vypěstujeme na zahrádce.
Bezesporu to, že Češi preferují nákupy ve slevách, zajisté přispělo k tomu, že další skokové zdražení potravin na začátku roku 2024 nenastalo. Pravděpodobně obchodní řetězce vzaly v potaz i zastavení propadu maloobchodního prodeje v závěru loňského roku a očekáváné oživení ekonomiky a zejména pak očekávaný růst reálných mezd. A jest docela možné, že se i zalekly aktivit státní zprávy, jelikož predikce Tomáše Prouzy, že řetězce od nového roku zdraží o 5 až 10 % měla velice blízko k naplnění podstaty kartelové dohody.
Pravděpodobně do ztracena zapadla loňská inciativa ministra Výborného uvést do života aplikaci, která by aktuálně porovnávala všechny ceny. V souvislosti s tím ministr Výborný vzpomínal Řecko, kde v důsledku zavedení obdobné aplikace mělo dojít ke snížení cen o 18 %. Tento nápad pravděpodobně narazil na první krok této vlády, která v zájmu umožnění šedé ekonomiky zejména pak ze strany podnikatelských stoupenců ODS zrušila EET, přičemž právě EET by po legislativních úpravách zavedení takové nákupní aplikace umožňovalo.
Poté, co dosavadní šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ukázala, že státní správa je na poli hospodářské soutěže vůči nemravným hrátkám v rámci uměle vyvolané byznysové inflace jaksi bezzubá, bylo by možno považovat za pozitivní přípravu novely zákona o ochraně hospodářské soutěže připravovanou tímto úřadem, která by měla umožnit regulaci nefunkčních trhů. Zásadní otázkou však je s ohledem na blížící se volby, zda má tato novela vůbec šanci projít legislativním procesem či zda dobrý úmysl opětovně nezhatí různí lobbisté, kteří spřáteleným poslancům nadiktují v jejich poslaneckých kancelářích různé pozměňovací návrhy namířené proti záměru připravované novely a ve prospěch byznysu obchodních řetězců.
Obchodní řetězce se k českým zákazníkům budou i nadále chovat tak, co si od nich nechají líbit.
Navíc politici nyní budou mít čím dále větší starosti s blížícími se volbami. Je tedy spíše bezpředmětné spoléhat na to, že by se účinně angažovali ve prospěch českých zákazníků. V tomto směru od nich může očekávat pouze a pouze opakovaně nenaplňované sliby.
Čeští zákazníci se tedy budou muset bránit sami. Prvotně nákupem ve slevách. V pohraničních oblastech to budou nadále nákupy u našich sousedů. Dle zveřejněných údajů až čtvrtina Čechů pravidelně nakupuje v zahraničí, kde ročně utratí až 55 miliard korun. Od věci nejsou ani nákupy přímo od zemědělských producentů.
Jestliže v pětitisícovém městečku lze nalézt dva řetězce a v pětadvacetitisícovém městě prodejny šesti řetězců, nelze pominout, že účinnou zbraň českých zákazníků představuje případná blokáda jednotlivých obchodních řetězců. Ono k ní do značné míry dochází již nyní, a to tím, že významně preferujeme nákup ve slevách. Nemáte cukr ve slevě, nevadí, koupíme jej ve slevě u vaší konkurence. Obchodní řetězce se k nám budou nejen, co se týče cen, ale i kvality zboží, nadále chovat, co jim dovolíme a co si od nich necháme líbit.
Účetní uzávěrky v obchodním rejstříku za rok 2022
