Šumavské zázraky: Krása ze skla v Dobré Vodě, k životu znovu probuzená synagoga v Hartmanicích

Jedno právě takové se nachází v osadě Dobrá Voda v těsném sousedství šumavských Hartmanic. Obě místa se nacházejí na Vintířově stezce, která v hloubi časů minulých propojovala Bavorsko s Čechami – hovoří se o ní jako o vůbec nejstarší šumavské obchodní cestě.

„Současná dálková trasa Vintířovy stezky měří 150 kilometrů a spojuje klášter v bavorském Niederalteichu (odkud k nám Vintíř v 11. století přišel) s Blatnou,“ poznamenává Jan Hocek ve své publikaci Šumava.

Mnich s motykou

Na výše zmíněné trase jsme se ocitli přesně v místě, kde stojí kostel zasvěcený sv. Vintířovi, a to jako jediný na světě. Svatostánek zde vyrostl v roce 1724. Dříve než do jeho pozoruhodného interiéru nahlédneme, pozornost soustředíme na osobnost, jíž je kostel zasvěcen.

Ve stručnosti lze říci, že Vintíř (německy Gunther nebo Günther) byl německý benediktinský mnich, kolonizátor a diplomat; v závěru života ovšem naprosto změnil styl: žil jako poustevník v jeskyni pod Březníkem (1006 m n. m.); těsně pod skalnatým vrcholem dnes stojí kaple Vintířovi zasvěcená. Pochován byl v Praze v Břevnovském klášteře.

Pro o něco méně stručnou verzi ještě doplňme, že se jednalo o potomka říšských hrabat z Käfernburgu narozeného někdy kolem roku 955. Měl značně vlivné příbuzné – mj. císaře Jindřicha II. a prvního uherského krále Štěpána. V roce 1006 vstoupil jako novic do benediktinského kláštera v Niederalteichu, když o rok dříve se vzdal svého majetku.

V roce 1011 klášter opustil, pobýval v poustevně a když se k němu přidali další řeholníci, založili společně nový benediktinský klášter. K jejich činnosti patřilo zušlechťování krajiny, mýcení lesů, zakládání polí a pastvin… Později byl proto Vintíř často zobrazován s motykou.

Na české straně Šumavy – možná přímo u Dobré Vody – se usadil v roce 1040. „Vintíř, který snad mluvil i česky, udržoval přátelské vztahy s knížetem Oldřichem i jeho synem Břetislavem. Při konfliktech mezi císařem Jindřichem III. a Břetislavem I. působil jako zprostředkovatel. Když Břetislav v roce 1045 narazil při lovu na umírajícího Vintíře, povolal pražského biskupa Šebíře, který 9. října podal umírajícímu svátost. Tělo Vintíře bylo převezeno do Prahy a pohřbeno v kostele sv. Markéty,“ uvádí doprovodný text informačního materiálu Vintířova stezka.

Oltář i křížová cesta ze skla

Do Dobré Vody turisty tradičně láká Muzeum Šimona Adlera v rodném domě historika, rabína a učitele, který se v Dobré Vodě narodil 15. září 1884.

A také – jak již v úvodu zaznělo – barokní poutní kostel sv. Vintíře. Nejprve tu stály kaple, první již ve 12. století, jak tvrdí archeologové. Novou verzi nechal v roce 1706 postavit baron František Karel Villani s využitím zdiva kaple z roku 1618. V roce 1754 se kaple rozrostla o chrámovou loď a o dalších třiadvacet let později vyrostla kostelní věž.

V roce 1995 byl kostel zrekonstruován a znovu vysvěcen – po druhé světové válce byl totiž svatostánek v hraničním pásmu využíván značně necitlivě: jako stáj a skladiště dělostřeleckých granátů.

V roce 2001 jeho interiér obohatil unikátní skleněný oltář, dílo výtvarnice Vladimíry Tesařové. Do pětitunového oltáře autorka zakomponovala pětatřicet českých a bavorských světců a historických postav. „Později v kostele přibyla skleněná křížová cesta, socha svatého Vintíře v životní velikosti, menza, ambon a také betlém vážící dvě tuny. Nejnovějším dílem umělkyně je socha Panny Marie, která zdobí kostel od roku 2021,“ lze se dočíst na Wikipedii.

Horská synagoga

Pár kilometrů hezky z kopce serpentinami – a jsme v Hartmanicích. V podhorském městečku, které vzniklo někdy ve 13. století na místě staré celnice. Zásadní rozvoj tehdejší osady přineslo až objevení zlata o století později (1340) – drahý kov se těžil na vrchu Hamižná.

Památek se tu o slovo hlásí víc – mj. původně gotický kostel sv. Kateřiny, dvě kašny, socha sv. Jana Nepomuckého. Nás tentokrát ale nejvíce zajímala zdejší horská synagoga se svými expozicemi. A celkově objekt jako jeden z dokladů, že zázraky se občas dějí. V tomto případě lze hovořit bez nadsázky o jednom z příkladů zmrtvýchvstání.

Jedná se o jedinou zrekonstruovanou synagogu na Šumavě – po sedmi desítkách let chátrání ji zachránilo občanské sdružení Památník Hartmanice. Veřejnosti se otevřela v roce 2006.

Truhlárna, sklad, ruina… a stavba roku

Synagoga měla za sebou čtyři desetiletí existence, když ji nacisté v roce 1938 uzavřeli (postavena byla v letech 1883-1898). Sloužila jako truhlárna i sklad pneumatik, po druhé světové válce se postupně měnila v ruinu. V roce 2003 se zdálo, že její zánik je neodvratný – to když došlo k vážnému poškození střechy.

Pak ale se o slovo přihlásil zázračný obrat – občanské sdružení založené Michalem Klímou se pustilo do obnovy a znovuoživení objektu. Takže již o tři roky později si synagogu nejen mohli prohlédnout zájemci z řad veřejnosti, ale zaujala i odborníky: památka od nich dostala ocenění jako Stavba roku 2006 Plzeňského kraje.

Kromě samotného objektu a jeho působivých interiérů k návštěvníkům promlouvají expozice. Hlavní je zaměřena na spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě od osidlování Šumavy na přelomu prvního a druhého tisíciletí, přes období druhé světové války, holocaust až po poválečné vyhnání německých obyvatel. Historii přibližují dokumenty, předměty, video i audio nahrávky.

Dějinné proměny dokumentují dvojice fotografií – představují různá šumavská místa v historické a současné podobě. Hlavním tématem této expozice jsou vesnice zlikvidované po roce 1948.

V době naší návštěvy hostilo nejvyšší podlaží výstavu nazvanou Švédská záchrana – Čechoslováci ve Švédsku za druhé světové války. Věnuje se osudům obyvatel tehdejšího okupovaného Československa, kteří přežili jen díky odvaze, štěstí či záchraně humanitárních organizací.

Šumavské jezero pod Poledníkem si v názvu nese stopy sklářského prachu

K nejvýše položenému šumavskému jezeru vede cesta kolem umlčené vsi Hůrka

Šumavská řeka Křemelná kdysi tekla pod druhou nejrozlehlejší obcí republiky

Zdroje:

Petr David, Petr David ml., Petr Ludvík, Vladimír Soukup: Česko všemi smysly – Šumava; Nakladatelství S&D, 2011

Jan Hocek: Šumava (Průvodce – výlety – mapy – tipy); Euromedia Group, a, s., 2025

Vintířova stezka – Poutní trasa krajinou Šumavy a Bavorského lesa; vydáno Plzeňským krajem v roce 2021

Informační panely na trase

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Vintíře_(Dobrá_Voda)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimíra_Tesařová

https://cs.wikipedia.org/wiki/Horská_synagoga