Článek
Každopádně dnes bylo celkem slunečno a dalo by se říct, že i teplo, zmokli jsme jednou a jen malinko. Projíždíme územím, které se jmenuje Höga Kusten, což znamená super panoramata a spoustu vrstevnic. Dnes s námi jel italský cyklista, kterého jsme potkali v minulém kempu. Taky má doma leho tandem (Hase Pino), ale tentokrát ho manželka poslala samotného.
Höga Kusten
Trochu jsme zklamaní z obědů, vypadá to, že Švédové jedí doma, takže obědové restaurace bývají poloprázdné a často mají v názvu Pizza. Ve Finsku to vypadalo u každé benzínky jako v závodní jídelně a zde se nám takové místo povedlo najít asi jen dvakrát. Naštěstí, o co míň restaurací míjíme, o to víc je zde obchodů, takže hlady neumřeme.
Dnešní trasa měla jedno nebezpečné místo, které vedlo 6 km po frekventované silnici a nebylo možno to jakkoliv objet. Vede zde i EuroVelo. Najeli jsme na ni a po 50 metrech jsme věděli, že to bez modlení nepřežijeme. Naštěstí se vpravo zjevila úplně nová cyklostezka, která ještě není v mapách.
Noc v kempu
Dnešní ubytování v kempu je dost sparťanské, zato ne úplně levné. Další chladná noc, tentokrát jsem se pořádně oblékl dřív, než mě probudila zima. Noci jsou zde sice nádherné, ale o 10 stupňů tepleji by bylo ještě nádhernější.
Kromě panoramat jsme dnes po delší době měli zvířata na silnici, jen to nebyl sob ani los.
Zvěř na silnici
Dobrodružný byl přejezd přes pátý nejdelší visutý most, ale nedalo se odolat, už jen kvůli tomu, že okolo to bylo výrazně dál a samý kopec. Dnes i přes veškerou snahu nebyl teplý oběd, naštěstí jsme jeli kolem téměř funkčního piknikového stolu a losos je výborný i za studena.
Tentokrát bydlíme po dlouhé době v chatičce, takže snad to bude klidnější spaní v teple. Chatička byla sice skromná a postel by za jiných okolností měla příliš tvrdou matraci, ale spalo se nám nádherně. Kromě nás a našeho Itala jsme v kempu potkali dalšího německého a dva italské cyklisty. Náš Ital dnes vyrazil brzo a když se chtěl rozloučit, musel nás vzbudit.
Skromná chatička
Dopředu jsme si v mapě našli obědovou restauraci, která nemá v názvu Pizza ani Kebab, takže jsme se výborně i levně najedli v pravé čínské restauraci. Protože cesta byla dnes pohodová, napadlo nás, že místo krátké odpočinkové trasy se posuneme o kousek dál.
Cestou jsme kromě krásných výhledů či dalšího obřího mostu potkali i češtinu. Prvního asi Čecha jsme minuli, když šel do jednoho dřívějšího kempu se dvěma papoušky na rameni, potom na nás česky promluvil jeden dánský cyklista (dokonce jsme ho potom potkali večer v kempu), ale hlavně 20 km před cílem na nás zavolali jedni čeští emigranti, kteří zrovna trávili čas na své chatě. Chvíli jsme u nich poseděli a občerstvili se, ale hlavně jsme si po několika týdnech mohli popovídat v češtině a navíc s velmi milými lidmi.
Milé odpolední občerstvení u švédských Čechů
Do kempu to již byl kousek, takže i když Lenka dnes odřídila 112 km, jsme opět plní nadšení z naší cesty. Hned po večerním příjezdu do kempu začalo hřmít, takže jsme sotva stihli postavit stan a pokecat s českou rodinkou o počasí v Norsku. Prý jim tam pršelo jen dvakrát. Poprvé dva dny a podruhé tři dny v kuse. I když dnešní bouřka trvala skoro celou noc, já spal jak zabitý až do rána, v noci totiž bylo krásných 15 stupňů.
Kousek od kempu jsme potkali mladou Francouzku, která sama jela do Rovaniemi. Upozornila nás, abychom se vyhnuli zkratce, kterou jsme chtěli použít, a pobavili jsme se o místní gastronomii. Má stejné zkušenosti jako my, takže už nedoufáme ve velké zlepšení ani dál směrem na jih.
Následoval závod s deštěm. Několikrát mrholilo, ale pršet začalo až kousek před první pizzerií. Zatli jsme zuby a dojeli v dešti k druhé restauraci, která byla náhodou zase pizzerie… Během pomalého jezení Wiener schnitzel (chtělo to hodně fantazie tomu názvu věřit) a usrkávání pití se nám stihla skoro nabít baterie a hlavně přestalo pršet.
Když odpoledne začalo zase pokapávat, dojeli jsme do plánovaného kempu a řekli si o chatku. Dnes byla opravdu zima a asi bychom ve stanu nerozmrzli, navíc má celou noc zase pršet.
Odkazy:
