Článek
Teplota byla ideální jak na kolo, tak i na koupání. A lehký větřík poskytoval osvěžení. EuroVelo 12 nás zavedlo mezi domečky jako od Hobitů. Největší hrad z písku nás moc nezaujal, protože jsme právě marně hledali něco k obědu. Nakonec se zadařilo a Lence dokonce zbylo stehýnko k večeři.
Zelené střechy domů úplně splývají s okolní krajinou
Jak už jsem psal, jeli jsme dnes hlavně po EV12, což sice znamenalo převážně štěrkové cesty, ale na oplátku jsme potkali třeba povoz s koňmi nebo zajímavou přímořskou krajinu.
Již několik dní si na pobřeží prohlížíme betonové bunkry. Dnes jsme projížděli oblastí, kde je jich opravdu hodně. Vypadalo to tu jako nějaký hřbitov bunkrů. Hned ráno jsme si vyšlápli na vápencový ptačí útes, kde jsme si jednu velkou pevnost prohlédli zevnitř. A po vydatném obědě jsme u silnice zahlédli další, stále dobře maskované, bunkry.
Hřbitov vojenských bunkrů
Kromě toho jsme si užili spoustu až kýčovitě nádherných dun, které jsou zde porostlé všemožnými travinami, hrůzostrašně pokroucenými stromy a kvetoucími vřesy. Až na pár drobných komplikací jsou místní štěrkové cesty bez problémů průjezdné i naším velkým tandemem.
Po ranním dešti jsme vyrazili na nekonečné rovné cesty uprostřed vod. Část cesty nás svezl trajekt. Oběd jsme dost odflákli, protože ani jedna ze dvou restaurací na trase neměla otevřeno. Naštěstí rozestavěný obchoďák už měl střechu, takže jsme moc nezmokli. Cestou jsme viděli spoustu podivností. Některé i fungující. Hlavně jsme ale navštívili útesy, které byly tvořeny jílem, pískem a štěrkem. Kupodivu byly většinou dost stabilní, až na asfaltovou cyklostezku, která se propadla dřív, než jsme tudy jeli…
V dunách potkáte dost podivností
Až na výjimky dost bezpečná cesta byla samozřejmě hlavně do kopce, ale stálo to za tu námahu. Bydlíme v malinkém kempu skoro na pláži, takže jsme se večer mohli ještě chvíli slunit na bývalém bunkru.
Po sezóně je šance i na ubytování v malých kempech za mnohem rozumnější cenu. Včera jsme například bydleli v privátním karavanovém klubu, kde byly pouze dvě místa pro hosty a dnes bydlíme v malém kempu na farmě.
Další bunkry na pláži
Cesta už tak výjimečná nebyla, zase spousta bunkrů, které jsme si prohlíželi i zevnitř. Je zajímavé, jak je takové betonové monstrum vlastně pomíjivá stavba, kterou příroda rychle rozloží nebo aspoň pohltí. Netušili jsme, kolik bunkrů je po celém pobřeží Dánska rozmístěno, a navíc jak blízko od sebe jsou.
I přes chladnější počasí jsme se prošli po kraji moře a jak už to tak bývá, trochu nás namočila nečekaná vlna. Na oběd jsem volil mezi kebabem a falafelem. Na obrázku to vypadalo podobně, ale příště si dám raději kebab. Opět jsme si užili všechny typy povrchů cyklostezek a tradičně jsme projížděli nádhernou přímořskou krajinou, jen je už toho nějak moc, takže se tolik nedojímáme.
Co to je za zvíře?
Další den jedeme skrz lesy na rovinách, také přes lesy v dunách. Viděli jsme chlupatá zvířata. Pokud jste to nepoznali, bylo to tele. Míjeli jsme různé vodní plochy. A navštívili jsme Esbjerg. Oběd tradičně potrápil, nakonec jsme v pozdním odpoledni našli další „Street Food“ a tam si dali řecký gyros.
Nebýt otravného protivětru a marné snahy sehnat další nový plášť na zadní kolo, bylo by to úplně super. Jo a v kempu jsme si pořádně oslavili naši stříbrnou svatbu.
Dominanta města Esbjerg
Hlavním cílem dalšího dne bylo nejstarší dánské město Ribe. Kolo jsme nechali zaparkované v pěší zóně a prošli jsme si centrum bez něj. Je zde mnoho krásných starých domů. Když jsme se unavili, sedli jsme do první pizzerie a dali si napůl pizzu s lososem a špenátem.
Cesta z centra byla trochu nebezpečná, protože jsou všude kočičí hlavy, na kterých to trochu víc klouže. Nakonec to ale nebyla ta nejhorší cesta, kterou jsme dnes jeli. Vypadá to, že na jihu Dánska už mají štěrkové cesty více odfláknuté, kolo se nám bořilo a podklouzávalo, takže jsme nakonec volili jízdu po normálních silnicích.
Ribe – nejstarší existující město v celé Skandinávii
Po zastavení v našem posledním dánském kempu jsem zjistil, že celková ujetá vzdálenost po Dánsku je v tu chvíli krásně kulaté číslo.
Dnes jsme část dne jeli se zajímavým Francouzem, který má na míru postavený tandem, ze kterého lze udělat kolo pro jednoho. Jel s manželkou z Nordkappu a nyní už manželka odletěla domů se svou částí tandemu a on pokračuje sám až na Gibraltar.
Rekapitulace putování po Dánsku
Naše dánské putování začalo 9. srpna 2022 příjezdem trajektem ze švédského Helsingborgu a skončilo překročením pozemní hranice s Německem 25. srpna ráno.
- Průměrná rychlost: 19,5 km/h
- Maximální rychlost: 57,5 km/h
- Celkem ujeto: 1 200,6 km
- Dní na cestě: 17 (z toho jeden den na ostrově Møn, kdy se nejezdilo na kole)
Odkazy:
