Článek
Pro kontext musím na začátek uvést, že atraktivní ženský jako já mají permanentně problém, když je obsluhuje nějakej chlap nebo když přijdou jako klientka do prostředí, kde jsou převážně chlapi. Je úplně jedno, jestli je to autoopravna, nějakej řemeslník, nebo v mém případě tatér. Jak někomu takovýmu „padnete do oka“ tak jde profesionalita stranou.
Tehdy jsem si splnila jeden pro mě důležitý životní milník. Tak jsem se rozhodla, že bych si k malýmu osobnímu vítězství mohla nadělit tetování. Po několika měsících šetření, jsem vyhledala tetovací salon, projela jsem všechny možný i nemožný recenze, na který jsem narazila. Zvedla jsem telefon a objednala jsem se nejdřív na konzultaci, řekla jsem, co bych chtěla, a potom samozřejmě i na samotný tetování.
Ten tatér – kterému jsem se asi nějakým způsobem líbila, to moc neskrýval. Neříkám, že měl po celou dobu nějaký nevhodný poznámky, to ne, maximálně uznal, že jsem hezká a něco na ten způsob. Jinak to proběhlo v pohodě. Tetování bylo dokončený, zaplatila jsem, všechno se dobře zahojilo, žádnej problém nebyl.
Až na to, že mi tenhle člověk začal vypisovat. Já, pokud nikdo nepřekročí hranici, nemám důvod se nějak bránit nebo jít do silný defenzivy, takže jsem mu odpovídala slušně. Nedávala jsem mu žádný naděje, prostě jsem se s ním jen bavila. Ale bylo poměrně zřejmý, že jeho úmysl je jinej, než by se mi líbilo.
To by bylo ještě v pohodě. Dokud mě neoslovila na Instagramu jeho manželka.
Nejdřív to bylo nevinný – napsala mi, že viděla na mém Instagramu nějaký moje umělecký práce, a jestli beru zakázky, že by měla zájem. Tak jsem jí to uvedla na pravou míru a vysvětlila, jak to je. Evidentně ji to ale neuspokojilo.
Po několika dnech, kdy se jí to asi rozleželo v hlavě, mi přišla nepříjemná zpráva. Co si to dovoluju, odvádět otce od dětí, co si to dovoluju psát ženatýmu chlapovi s rodinou a podobný věci a že vlastně navzdory kontextu jsem tady já ta špatná.
Ok, nadechla jsem se a věděla jsem, že mi vlastně dala povolenku, na to abych veškerou diplomacii odložila stranou.
Její zprávy jsem si ofotila a poslala jsem mu je. Napsala jsem mu, ať si tohle vyřídí mezi sebou, že já o nic takového nemám zájem, ať přestane vypisovat svým klientkám, jinak mu můžu garantovat, že na něj podám stížnost a napíšu opravdu šťavnatou recenzi. A pokud by si to ani tak nerozmyslel, inu, na facebooku má celou svojí i její rodinu.
A pokud nechce mít z tohohle velký problémy, tak by si měl uvědomit, že znám lidi v jeho kruzích – v tetovací komunitě a alternativní scéně – a můžu mu poměrně dost poškodit jméno. A že je mi úplně jedno, jak moc spálenou zem za sebou zanechám.
Tím jsem to ukončila.
Abych pravdu řekla, docela by mě zajímalo, co se pak dělo u nich doma, ale jsem si dost jistá, že to pěkný nebylo.
Tatér mi pak odepsal něco v tom smyslu, že mu manželka evidentně vlezla do telefonu, což prý udělala opakovaně a neměla. Já jsem mu na to odpověděla, že on zase nemá vypisovat klientkám s takovýma návrhama.
Jen mě občas napadne, kolik podobných situací se odehrává za zavřenými dveřmi – a kolikrát za to nakonec může někdo úplně jiný, než se na první pohled zdá.
Kdo je podle vás v takové situaci větší problém – chlap, který to zkouší na klientky, nebo žena, která jde řešit cizí ženskou místo vlastního chlapa?
___
Tento příběh byl zpracován podle vyprávění mé čtenářky V.V.Š. Případná jména a detaily byly pozměněny. Nejedná se o můj osobní příběh.
