Potřebují muži ženy? Aneb pohled na krizi mužství

Jak muži dnes vnímají své „chlapství“?

Vnímání „chlapství“ u mužů v dnešní společnosti prochází největší proměnou v historii kulturního lidstva. Každý se k tomuto jevu staví různě. Někteří tvrdě bojují za udržení tradic, někteří se přizpůsobí a ti ostatní přemýšlejí a diskutují. Tvrzení, že tradiční model již nefunguje, ale nový model stále není plně vyvinut, je poněkud polarizující, ale není na něm něco pravdy? Tradiční pojetí mužnosti, které kladlo důraz na sílu, kariérní úspěch a odolnost, je stále přítomné, ale mnozí muži začínají hledat jiný, vyváženější přístup. Dnes se definice mužů pouze podle fyzických schopností a výkonu stále častěji zpochybňuje i v komunitách zastánců mužských práv. Stále více mužů klade důraz na umění komunikace a volání po lepších postojích k péči o psychickou pohodu mužů v celé společnosti. Tento posun souvisí s širšími změnami v roli mužů, kdy je důraz kladen na rovnost příležitostí pro obě pohlaví a zodpovědnost za vlastní duševní zdraví.

Nechce se ti to číst? Tak si to tady: Potřebují muži ženy? II. Aneb pohled na krizi mužství 4.12.2024 od 17:30 můžeš i poslechnout.

V souvislosti s tímto posunem se stále více mužů pomalu vzdaluje toxické maskulinitě, která prosazuje nezdravé stereotypy jako impulsivita, agresivita, soupeření v heterosexuálních vztazích a nedostatek emocí. Místo toho, aby se muži snažili splnit ideál „silného samce“, hledají smysl a způsoby, jak být autentickými se zdravým přístupem sami k sobě. Moderní mužství dnes neznamená potlačování emocí, ale schopnost otevřeně komunikovat o svých pocitech, být vnímavý k potřebám druhých a aktivně vytvářet a podílet se na kvalitních vztazích. Tento nový pohled na mužskou identitu je klíčem k překonání starých stereotypů a vytvoření zdravějších a rovnějších vztahů mezi muži a ženami. Ale jak na to?

Placení andělé a populární démoni

Populární termín „toxická maskulinita“ je někdy vnímán jako příliš široký a ne vždy fér vůči mužům, kteří často pod neviditelným tlakem společenských očekávání plní tradiční roli, aniž by se uchylovali úmyslně k destruktivnímu chování. Mužské hlasy z komunity obránců práv a sociálních nerovností proti mužům poukazují na poněkud gynocentrické preference ženských témat ve veřejných diskuzích. Pokud se bavíme o třeba opomíjených a tradičně potlačovaných mužských tématech jako mentální zdraví a osvětu v komunikaci, tak jim dávám za pravdu i jako feministka. Tato témata si zaslouží pozornost už jen proto, že redefinice pohledu na chlapství samotnými muži silně ovlivní budoucnost všech členů společnosti. Pojďme se podívat, jakým lidem je dán největší mediální prostor v diskuzích o těchto otázkách.

Mezi kouči, kteří posilují mužský stereotyp zaměřený na dominanci, a těmi, kteří učí konstruktivní komunikaci, empatii a respekt, je nepřehlédnutelný kontrast. Pro oba typy koučů je důležité zdůraznit několik skutečností. Obchod s mužským strachem ze selhání v životě je sakra výnosný byznys, po know-how návodech na život je obrovská poptávka a mohou mít na mužskou identitu diametrálně odlišný dopad. Také má obojí vliv na vnímání rolí mužů a žen ve společnosti.

Muž - samec - diktátor - lovec

Supertoxická maskulinita má například podle „lovcova trdelníku“ (nechci podporovat jeho dosah a chci ho zesměšnit) jediný důvod ke komunikaci s opačným pohlavím, a to je mužské sexuální uspokojení a zdůraznění nadřazenosti dominantního statusu quo lidských samců. Tato skupina influencerů často propaguje stereotypy, které zobrazují muže jako dominantní a ženy jako podřízené a s čistě oportunistickými negativními vlastnostmi. Upevňují myšlenku, že muž by měl mít kontrolu nad ženou, a to jak v osobním životě, tak ve společnosti. Často podporují chování, které je považováno za toxické, jako je například manipulace, agresivita nebo neochotu k otevřené a empatické komunikaci. Jejich perspektiva může vést k dehumanizaci žen, kde jsou vnímány především jako objekty k uspokojení mužských potřeb, a ne jako rovné partnery.

Kdo je jejich cílem? Jak bylo uvedeno výše, hlavně mužský strach a nejistota. Vydělávají na obavách mužů ze ztráty jejich tradičních rolí a doslova zneužívají jejich frustraci. Tito „populární démoni“ často:

Například jako plešatý pasák nebo některé postavy z hnutí „Red Pill“ polarizují diskuse a místo podpory zdravého mužství často šíří destruktivní modely, kde je muž definován svým sociálním statusem a dominancí nad ostatními. Naštěstí se ale objevují i placené služby vydávající se za „pomoc“, které volají po jiném přístupu – po cestě empatie, vzájemného respektu a rozvoje komunikace.

Muž - partner - táta - přítel

Na opačné straně vah jsou tvůrci a kouči, kteří kladou důraz na to, že muž by měl být součástí rodinného týmu, nikoliv jeho suverénním diktátorem. Propagují myšlenku, že vztah by měl být založen na spolupráci, vzájemném respektu, sdílení odpovědnosti a stavění se k problémům čelem. Tito muži často učí, jak efektivně komunikovat a jak rozumět ženským potřebám i svým vlastním. Zdůrazňují důležitost empatie, naslouchání a otevřenosti ve vztahu. Také je zajímavé, že zatímco uznávají odlišnosti mezi muži a ženami, nevidí je jako důvod k nerovnosti či záminku k soupeření. Očekávají, že muži budou ctít ženskost a podporovat ji, místo aby na ni nahlíželi jako na slabost nebo ohrožení mužské identity. Důležitá je i jejich vlastní konkrétní zkušenost. Tito „andělé“ často sdílejí i svůj vlastní příběh proměny. Jsou příkladem toho, že přijetí nových hodnot může vést k plnohodnotnému životu a zdravým vztahům. Byť je to placená služba jako každá jiná, často nabízí reálné příklady mužů, kteří se odklonili od toxických modelů a vytvořili si zdravější život podle svých vlastních pravidel a očekávání. Za velice přínosné bych uvedla zahraničního influencera Jimmy Knowless aka #Jimmy_on_relationships a za české Slávu Černého - #RestartMuže .

Jak populární démoni, tak placení andělé ovlivňují společenské normy a pohledy na genderové role. První typ může přispět k udržování patriarchálních struktur, které jsou mnohdy škodlivé, zatímco druhý typ usiluje o zdravější a vyváženější dynamiku ve vztazích. Je důležité, aby se lidé zamysleli nejen nad tím, jaké modely maskulinity sledují a jaké hodnoty chtějí ve svých vlastních životech a vztazích podporovat. Ale je třeba si uvědomit, že pokud budou zdravé vzory placené a špatné atraktivní marketingem luxusu a statusu, je i naší volbou, po jaké generaci mužů budeme chtít vnoučata.

Osobně si myslím, že není na škodu zpochybňovat tradiční role, protože snaha vrátit se do idealizované minulosti nikdy nepřinese skutečné řešení problémů současnosti.

Sexualita jako základní kámen mužské identity

Sexualita je pro mnoho mužů úzce spjatá s chápáním vlastní mužnosti. Společenské normy často vyžadují, aby muž byl sexuálně aktivní, výkonný a někdy i dominantní, což může vést k tomu, že muži chápou svou sexuální výkonnost jako měřítko své hodnoty. I když to není jediné téma, patří k těm nejdiskutovanějším a bohužel i nejméně pochopeným. Nejen médii, ale i samotnými muži je často zobrazována jako nekomplikovaný animální pud, zaměřený hlavně na nějaký měřitelný a prokazatelný parametr, jako počet sexuálních zkušeností, výdrž, výkon či počet dosažených orgasmů partnerky v rámci jednoho aktu. Otázka sexuální výkonnosti je pak spojena s často přímo smrtelným strachem ze selhání, což může vést k nízkému sebevědomí nebo úniku od reality a řešení svého problému do destruktivních vzorců chování. Možná proto může být chybně interpretována jako nástroj síly nebo dominance. Rozdíl mezi sexuálním aktem a skutečnou intimitou tak nejpravděpodobněji z tohoto důvodu obě pohlaví vykládají odlišně. Proč není sex totéž co intimita, jsme si vysvětlili z ženského pohledu ve videu či článku s názvem: „Potřebují ženy muže?“

V mnoha případech je tak považován za hlavní formu intimity, protože z biologického hlediska je spojený s touhou a sexuálním uspokojením. Pro některé muže je sex přímým ukazatelem vztahového zdraví, a pokud je sexuální život uspokojivý, mohou mít tendenci ignorovat potřebu prohlubování emocionální intimity, jako je komunikace, podporování partnerky v těžkých chvílích nebo sdílení všeho co se týče vztahu. Zajímavé je, že i když mnozí muži říkají, že potřebují sex pro prokázání vzájemného propojení, výzkumy ukazují, že v dlouhodobých vztazích to bývá spíše emocionální intimita, co muži vnímají jako nezbytnou pro udržení vztahu.

V zamýšlení nad otázkami mužské sexuality nesmíme opomenout ani fakt, že pánské „nádobíčko“ bývá vnímané nejen jako fyzická část těla, ale jako kulturní symbol síly, moci nebo plodnosti. V různých kulturách je tento symbolismus velice výrazný a může proto ovlivňovat sebevědomí mužů a jejich pocit přijetí ve společnosti. Společenské normy často jeví mužskou sexualitu jako konkurenční disciplínu nebo prostředek pro potvrzení statusu chlapa. Tato očekávání však neodráží pravé potřeby nebo pocity většiny mužů.

Posun v moderním diskurzu o mužské sexualitě klade důraz na emocionální a vztahovou propojenost. Téma intimity (jak fyzické, tak emocionální) se stává důležitou součástí redefinice mužství.

Kdo vlastně definuje mužství?

Názory na ženství z úst mužů slýchám stejně jako mnoho dalších žen prakticky neustále. Mám se k mužským zkušenostem vůbec co vyjadřovat, pokud od narození nevlastním falus? Zakazovat mi vyjadřovat se k této tématice by bylo jako tvrdit ateistovi, že nesmí mít názor na náboženství. Krize mužství není jen otázkou mužů, ale celé společnosti, která se snaží ať se vám to líbí nebo ne redefinovat role a očekávání v rychle se měnícím světě. Tradiční modely již mnohdy neodpovídají realitě, ale nové vzory se stále hledají. Každý muž by si tak jednou v životě měl položit otázku: Co pro mě znamená být muž? Ohrožuje moje chlapství víc existence jiných názorů než mám já sám? A nebo spíš strach z toho, že vybočím s řady a jiní muži se mi budou vysmívat když nebudu stejný jako oni? Pokládali jste si někdo tuto otázku?

Osobně si myslím, že dnešní společnost je svobodná právě v tom, že si můžeme vytvořit i svoje vlastní normy. Zda být lovcem, partnerem, otcem či přítelem, není otázka, na kterou odpoví univerzální a vyhýbavý alibismus, že „všechno souvisí se vším“. Je to rozhodnutí každého muže, které by mělo vycházet z něj samého, respektu k sobě i druhým a snahy budovat rovné, zdravé a hlavně své vlastní autentické vztahy.

Možná nejde o to, zda muži potřebují či nepotřebují ženy, ale zda se všichni dokážeme naučit vzájemně respektovat, chápat a podporovat. Možná i proto mi muži přijdou úžasní ve své komplexnosti a nikdy jsem na ně jako na celek nezanevřela, i přes zkušenosti s násilnickým otcem, stejným bývalým partnerem, pokus o napadení jiným mužem a poukazování na můj vzhled, když jim dojdou validní argumenty k tématu.

Díky, že většina z nich naštěstí takoví nejsou.

reference:

Zdroje:
10 Rules for a Modern Masculinity | Psychology Today
Emotional Intimacy: The Key to a Resilient and Fulfilling Relationship | Psychology Today
Human Intimacy | Psychology Today
How Americans See Men and Masculinity | Pew Research Center
Research Articles on Men's Health | Dr. Will Courtenay | The Men's Doc
PII: S0277-9536(99)00390-1 
Kniha Restart Muže
Povinnosti muža 
Mužská síla v nové érě