Článek
Perchta z Rožmberka se narodila v roce 1429 jako dcera Oldřicha II. z Rožmberka a Kateřiny z Vartenberka. Rožmberkové patřili k nejmocnějším šlechtickým rodům své doby, a tak byla Perchta od mládí připravována na úlohu významné šlechtičny a pečovatelky o rodinné zájmy.
V roce 1449 byla Perchta provdána za Jana z Lichtenštejna. Tento sňatek měl pro oba rody strategický význam, avšak pro Perchtu se stal zdrojem velkého neštěstí. Jan z Lichtenštejna, zaujatý především Perchtiným věnem, se oženil s nadějí na finanční zajištění. K vyplacení věna však nedošlo, což způsobilo napětí a frustraci v jejich manželství. Situaci komplikovala i Janova rodina, se kterou Perchta sdílela domácnost. Janova matka Hedvika z Pottendorfu a sestry Alžběta a Barbora přispívaly k těžké atmosféře, přičemž jedna ze sester trpěla duševní chorobou.
Historické záznamy popisují Jana z Lichtenštejna jako krutého a nevlídného muže, který Perchtu často týral fyzicky i psychicky. Navzdory všemu odcizení porodila Perchta dvě děti, dceru a syna, kteří však oba zemřeli v dětském věku. Perchta zoufale psala dopisy svému otci a později i bratrovi Jindřichovi, ve kterých si stěžovala na nedostatek jídla, šatů a peřin a prosila o pomoc.
Vysvoboď mne od těchto zlých lidí a budeš mít zásluhu, jako bys duši z očistce vysvobodil!
Perchta žila v otřesných podmínkách a její trápení se doneslo až k uším krále Jiřího z Poděbrad, který se snažil zasáhnout a přimlouval se za Perchtu u jejího manžela. Skutečné vysvobození však přišlo až v roce 1473, kdy Jan z Lichtenštejna zemřel. Na smrtelné posteli ji prý žádal o odpuštění, které mu však Perchta odmítla dát.
Perchta zemřela v roce 1476 ve Vídni, kde bojovala o část pozůstalosti po svém manželovi. Její příběh však tímto nekončí. Podle legendy se po smrti stala Bílou Paní, duchem, který se zjevuje na hradech a zámcích spjatých s rodem Rožmberků. Existují tři verze příběhu, které vysvětlují, proč se Perchta stala Bílou Paní. Některé tvrdí, že byla prokleta svým otcem za vzdor, jiné říkají, že ji proklel její manžel těsně před smrtí. Další verze naznačují, že její duše nemohla najít klid kvůli nespravedlnostem a strádání, které za života zažila.
Jedno z nejznámějších zjevení Bílé Paní se odehrálo za druhé světové války, kdy na hradě Rožmberk sídlila nacistická organizace Bund Deutscher Mädel (Svaz německých dívek). Při vztyčování vlajky s hákovým křížem se na věži Jakobínka zjevil bílý přízrak, který dívkám hrozil. Vyděšené dívky vlajku nakonec nevyvěsily a případ dokonce vyšetřovalo gestapo, které však záhadu nevyřešilo, protože na věž nevedlo žádné schodiště ani žebřík.
Poslední zaznamenané zjevení Bílé Paní bylo na konci 20. století, kdy se Perchta zjevila při rekonstrukci interiéru hradu. Zajímavý je také obraz Perchty z Rožmberka vystavený na hradě. Na něm stojí uprostřed kruhu s podivným nápisem, který, jak se říká, kdo rozluští, najde cestu ke skrytému pokladu a osvobodí zakletou Perchtu.
Zdroje: wikipedia.org , castle.ckrumlov.cz, www.dotyk.cz
