Článek
Kodexem učitele ministerstvo školství reagovalo na žádosti učitelů a ředitelů, jak se mají chovat v situacích, při nichž do výuky zasáhne činnost žáka na sociálních sítí či žákova změna sexuální identity – tolik z odstavce z článku na Novinky.cz.
V překladu to znamená tohle: Svět už dlouho neví, co sám se sebou, a tak si lidé vymýšlí kraviny a ty kraviny žáci tahají i do školy, a jelikož učitelé před žáky nemají, a dokonce ani nemohou mít přirozenou autoritu jako dřív, jsou novými poměry ve škole zmateni, frustrování, díky čemuž nemohou vykonávat svoji práci, jelikož dneska si na ně každý spratek může stěžovat a oni dostanou pojeb nejen od vedení školy či ministerstva školství, ale hlavně od rodičů.
Takhle to nějak je.
Ministerstvo školství reagovalo na nastalé poměry nejlépe, jak umělo, to jest že napsalo několik vět a očekává, že se přes noc stanou novým Desaterem srovnatelným s tím, který přinesl kdysi Mojžíš lidu z hory Sinaj.
Navíc ministerstvo si tímto činem umetá cestičku pro něco, co se jmenuje „Wellbeing“, což se dá vysvětlit jako nový učební předmět, díky němuž se žáci budou učit žít. Žít a tomu rozumějte, jak se vyrovnat právě s tím, že svět jde někam, kde ho nevidíme rádi, a jsme z toho smutní. Wellbeing sice problémy nevyřeší, ale děti se díky němu naučí poslouchat a nebudou se cukat, až budou muset v životě skousnout věci, které se jim taky nebudou líbit.
Ministerstvo nejen vydalo kodex, ale pro jistotu hned k němu připsalo, jak ho mají zaměstnanci ve školství a lidé vůbec vnímat. Podobné vysvětlování připomíná doby, kdy třeba v kultuře byli zaměstnáni lidé, kteří svými komentáři budoucím divákům nebo čtenářům či posluchačů vysvětlovali, jak mají díla vnímat a jaký je k nim správný politický postoj.
Tady je tedy kodex, tentokrát s mým vysvětlením.
1. Učitel vytváří prostředí, ve kterém se každé dítě cítí bezpečně.
Učitel bude držet hubu, když se žákovi nebude líbit, jak učitel učí, nebo že se vůbec učit musí. Kdyby žáka napomenul, může ohrozit vývoj jeho osobnosti a může být za tento čin neprofesionality potrestán odebráním finančního ohodnocení, případně výpovědí. V případě prohřešku, míru ohrožení žáka posoudí jeho rodiče – pokud si uvědomí, že nějaké dítě mají.
2. Učitel přijímá spoluodpovědnost za sebe a svět, v němž žije, a vede k tomu i své žáky.
Učitel je zodpovědný za svět, protože je učitel. Pokud někdo z žáků spáchá prohřešek, může za to učitel z důvodu nedostatečného vedení žáka k vlastní zodpovědnosti a sebereflexi za svoje činy. Žákům může opatrně říci, že se možná dopustili chyby – má však stále na mysli pravidlo číslo jedna. Žák sám posoudí, zdali na něj nebyl vytvořen ze strany učitele nátlak.
3. Učitel uznává své kolegy a jejich profesní sebepojetí. Svoji výuku průběžně podrobuje reflexi a sdílí zkušenosti s ostatními kolegy.
Až se ve škole objeví nový učitel vyučující nový předmět, který žákům vysvětluje, jak mají správně žít, starší učitel je pokorný a přijme kritiku, že léta učil starými metodami, a měl by se za to stydět. Nový učitel staršího fyzicky nenapadá. Pouze mu vysvětlí, že pokud nehodlá tolerovat nové postupy, bude si hledat práci mimo školství. Starší učitel je povinen být novému učiteli nápomocen v jeho praxi. Ochotně poslouží jako výuková pomůcka pro příklad, jak by žáci neměli dopadnout.
4. Učitel respektuje práva rodičů a zákonných zástupců žáka, vnímá je jako partnery a naslouchá jim.
Rodič žáka má vždycky pravdu. Učitel je pouhý člověk, který nerozumí výchově a neočekává se od něj hlubší zásah do osobnosti žáka. Odpovědnost přijímá, až když se žák dopustí hrubého přestupku nebo trestného činu – v té chvíli je za chování žáka učitel zodpovědný, neboť rodiče mu svěřili dítě do výchovy. Zavinění učitele je na místě, neboť dostal od státu a rodičů odpovědnost za výchovu žáka a v mnoha měřítcích nahrazuje neexistující výchovu u žáka doma. Učitel je odpovědný za život žáka i v mimoškolním čase a aktivitách.
5. Učitel je vnímavý ke kulturním a sociálním rozdílům společenství, v němž působí.
Učitel je povinen zachovávat identitu žáka. Pokud se žák v pondělí rozhodne, že je spojený s identitou dívky, učitel se k němu jako k dívce chová. Pokud se v úterý žák projevuje jako chlapec, učitel jeho rozhodnutí respektuje. Jestli středeční chování žáka připomíná identitu delfína, učitel rozhodnutí respektuje a podává za správnou odpověď sardinky. Je nepřijatelné, aby se vyjadřoval negativně ke kulturním rozdílům mezi žáky, naopak svým přístupem rozdíly smazává. Pokud se žák rozhodne, že je upírem, pije učiteli krev a učitel přednáší o transylvánské legendě.
6. Učitel kontinuálně usiluje o rozvoj své profesní odbornosti v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.
Učitel poslouchá nadřízené a ministerstvo školství. O příkazech nediskutuje a přání nadřízených bere jako přímý rozkaz, za jehož nesplnění bude učitel veřejně pranýřován. Učitel je považován za základ společenské výchovy. Rodiče v mnohých případech nemají na výchovu čas, a proto jejich roli ve výchově učitel přejímá. Učitel tuto roli bez podmínek přijímá a nediskutuje o ní. Pokud se při výchově dopustí chyby, rodiče mají nárok na náhradu a mohou si ve třídě do domácnosti vybrat jiné dítě.
7. Učitel připravuje děti na život ve stále se měnícím světě a soustavně zvyšuje jejich digitální kompetence.
Wellbeing v praxi. Učitel vysvětluje zákon kyje a tesáku. Pokud jsou ve třídě slabší kusy, jsou umístěné do zadního rohu, silnější alfa samci, a nyní již alfa samičky jsou umístění dopředu okolo ohně u tabule. Delfíni se mohou po třídě pohybovat libovolně až do ulovení. Na sociálních sítích se pravidelně zveřejňují záběry z vyučovací hodiny a jsou zařazovány do soutěže s názvem – Naštvi si svého učitele.
8. Učitel pracuje udržitelně, a to s ohledem na své vlastní síly i životní prostředí.
Učitel se snaží udržet tím, že přežije další den. Po vyučování si může ošetřit utržené rány a dohodne si návštěvu u psychiatra. Na noc jsou povolené medikamenty jako Lexaurin, Neurol, Hypnogen, Invega, rum a vodka. Pokud učitel zemře, je s ohledem na životní prostředí jeho tělo recyklováno. Zbylé prášky a alkohol si rozdělí kolegové.
9. Učitel nezneužívá svého postavení a nevystupuje vůči žákům z pozice moci.
Tento bod je pouze kratochvílí pro dobrou náladu, neboť učitel si nemůže vůči žákovi dovolit vůbec nic. Žák má neomezenou moc, a pokud ji využije, nejde z jeho strany o zneužití. Učitel si musí uvědomit, že žáci tam jsou kvůli němu a díky nim dostává svůj plat. Rodiče jsou povinni si na učitele stěžovat, kdykoli mají pocit, že se jejich dítě chová nekompetentně – to jest, že mluví sprostě, nosí špatné známky, chlastá, fetuje, mlátí jiné děti, učitele nebo přímo je samé.
10. Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka.
Učitel je povinen sledovat mimoškolní aktivity žáka. Po vyučování je zve na čaj jak Masaryk, povídá si s nimi o jejich problémech, předává jim zkušenosti, případně financuje útratu u školního dealera či ve vietnamské večerce při nákupu alkoholu. Pokud je žák z vyučování unavený, vypracovává žákům domácí úkoly. Na mimoškolní šikanu po sociálních sítích nereaguje a za trest napíše stokrát, že se bude k žákům lépe chovat.
Přátelé, já si myslím, že to tam máme a je nám to jasné.
