Článek
A to nikam jinam, než do kolébky asijského autoritářství. Proč? Protože byznys přece nepočká. A morálka? Ta se už nevešla. Jede přeci také paní Renáta Vesecká osobně!
V nedělní debatě na CNN Prima News nám pan předseda s grácií sobě vlastní připomněl své kořeny: „Já jsem profík cestovního ruchu, takže máme tu hantýrku jasně danou.“
Krásná slova. Skoro člověku ukápne slza nostalgie po dobách, kdy p. Tomio prováděl turisty po Praze a prodával plyšové medvídky. Problém je, že dnes už nereprezentuje cestovní kancelář, ale Českou republiku. A ta jeho „hantýrka“ začíná až nebezpečně připomínat jazyk politické podřízenosti.
Over-tourism a chytání politických bodů
Praha praská ve švech. Kdo se někdy pokusil projít v sobotu odpoledne Karlovou ulicí, ví, že hlavní město nepotřebuje dovážet další desetitisíce turistů. Potřebuje přesný opak: udržitelný turismus, klid pro místní obyvatele a kvalitu nad kvantitou.
Jenže lidový profík Okamura vidí svět jinak – přes excelové tabulky plné jüanů. Slibuje nám návrat k před-covidovým číslům a masový příliv čínských návštěvníků, kteří prý „utrácejí nejvíc“. Že to z Prahy udělá ještě neobyvatelnější skanzen? Nevadí. Hlavně, když se protočí peníze a nasbírají laciné politické body.
Člověk, který postavil celou svou politickou kariéru na ochraně tzv. české identity a odmítání cizinců, se najednou mění v nadšeného „dovozce“ a hlavního promotéra masové asijské turistiky. Když jde o byznys, jdou zjevně všechny SPD principy stranou.
Diplomacie s krevní skvrnou
Tím nejvýbušnějším a morálně nejvíce alarmujícím momentem celé této asijské anabáze je však načasování. Tomio Okamura odlétá do Číny v momentě, kdy tamní totalitní režim za mřížemi drží českého občana. V zemi, kde lidská práva znamenají méně než loňský sníh a kde justice funguje na telefonát z ústředního výboru komunistické strany, sedí Čech.
A co dělá vrcholný ústavní činitel naší země p. Tomio? Letí tam s delegací čtyřiceti podnikatelů usmívat se do kamer, podávat si ruce s aparátčíky a domlouvat kšefty. Okamura se sice hájí tím, že situaci koordinoval s tajnými službami a ministerstvem zahraničí (pod vedením Petra Macinky – tak to je vše v pořádku – to je diplomat no. 1) a že je připraven jednat na místě.
Ta, představa, jak Tomio v Pekingu mezi sousty kachny rázně bouchne do stolu a vyjedná propuštění vězně, je sice hezká, ale patří do žánru halucinace. Peking rozumí jedinému jazyku: síle a jednotě.
Tato cesta naopak čínskému režimu vysílá jasný signál:
„Můžete zavírat naše lidi, nám je to jedno. My stejně přijedeme, přivezeme byznysmeny a budeme prosit o turisty a přímé lety.“
Je to učebnicová ukázka kapitulace a tzv. diplomacie rukojmích, kterou Čína tak mistrně ovládá.
Když imunita kryje záda
Korunu všemu nasazuje fakt, že doma v Česku se pan předseda schovává za poslaneckou imunitu před stíháním za podněcování k nenávisti. Člověk, který doma čelí obviněním z rozeštvávání společnosti, se v zahraničí pasuje do role velkého diplomata a zachránce ekonomiky.
Tento politický tyátr je fackou do tváře nejen rodině zadržovaného Čecha, ale i všem, kteří věří, že zahraniční politika státu by měla mít aspoň minimální morální kompas. Okamura nám v přímém přenosu ukazuje, že jeho „hantýrka“ nezná hodnoty, ale jen cenu. A ta cena za ohnutí hřbetu před Pekingem je v tomto případě proklatě nízká.
Třešnička na dortu: Renáta Vesecká v roli „odbornice“ na Čínu?
Pokud jste si mysleli, že čínská delegace Tomia Okamury už nemůže být bizarnější, podívejte se na seznam cestujících pozorněji. Mezi podnikateli a politickými souputníky se totiž objevuje jméno, které v každém, kdo má aspoň minimální politickou paměť, vyvolá mrazení v zádech: Renáta Vesecká.
Ano, ta Renáta Vesecká. Bývalá nejvyšší státní zástupkyně, jejíž jméno se stalo synonymem pro pojem „justiční mafie“ v dobách nejhlubšího politického šumu kolem kauzy Jiřího Čunka. Žena, která kdysi třásla českou justicí, se po letech politického azylu a právního poradenství pro lidi kolem SPD náhle objevuje v roli klíčové postavy této asijské mise.
Otázka za milion: Co přesně dělá bývalá žalobkyně v delegaci, která má v Číně „domlouvat turisty a byznys“? Že by se snad její pověstná expertíza v ohýbání a zametání právních kauz hodila právě v zemi, kde právo znamená jen to, co schválí politické byro?
Okamura nám v CNN tvrdí, že má dobrou vůli v Číně pomáhat vězněnému českému občanovi. Pokud má být Vesecká tou tajnou diplomatickou zbraní, která má vyjednat spravedlnost v totalitním státě, je to buď projev absolutního zoufalství, nebo neuvěřitelného cynismu. Poslat ženu s takto kontroverzní justiční minulostí vyjednávat o lidských právech a svobodě do Pekingu, to je jako poslat pyromana hasit požár.
