Kráska z westernu Podivné dědictví: úžasnou Yanti Somer týral žárlivý manžel, milovala Terence Hilla

Legendární spaghetti western Podivné dědictví (Man of the East) patří mezi nestárnoucí klasiku a právem se zařadil se mezi kultovní filmy. Báječné dílko bylo natočeno už v roce 1972 a najdeme v něm nejen „očekávané“ parodické rvačky, ale hlavně inteligentní, milý a laskavý humor. Příběh anglického šlechtice Toma, který na přání svého táty přijíždí na Divoký západ a přiváží si hlavu plnou ideálů, kolo, mikroskop, šermířské kordy či housle, se dodnes neokoukal, jak se tak říká!

Na toto „podivné dědictví“ v podobě Toma a jeho nesmyslné výbavy nevěřícně třeští oči tři obstarožní kovbojové Bull, Opičák a Joe. Drsní pistolníci s roztomilým smyslem pro humor se na nezkaženého Toma dívají jako na totálního moulu - a rozhodnou se, že z něj udělají chlapa a vysadí ho do sedla. Film proslul spoustou vtipných scén a hlášek (Tady Vopičák ti vysvětlí, proč na hřbitovech leží tolik optimistů…) a srdce nejedné fanynky zaplesalo při pohledu na Terence Hilla, který se proháněl na „poctivě čmajznutém“ bílém koni.

Režisér Enzo Barboni měl šťastnou ruku při výběru lokací (natáčelo se v Jugoslávii a Francii) i při obsazení hlavních postav Podivného dědictví. Ve filmu excelují Gregory Walcott jako Bull Schmidt (Nedávno jsme ho chytli v lese. Jo, v lese, tady je spousta takovejch bestií! Čisté yorkshirské plemeno. Říkal jsem ti, že to neni pes!), Harry Carey Jr. coby Kazatel (Kdo se vodváží vožralej do chrámu páně, toho čekaj muka nejstrašnější, neboť bude chlastat žhavou lávu!) či Domici Barto alias Opičák Smith (Tahle gorila vyvolala vzpouru! Zmlátil dozorce! A mně strčil do klobouku škorpiona! Nerozumíte srandě? Drž hubu!).

Mimo ústředního tria kamarádů se ve filmu objeví i Riccardo Pizzuti jako padouch Clay Morton (Jak ti chutnají fazole, Tome? Výborné. Musím mu složit poklonu. Komu? Šéfkuchaři. Radim ti, cucáku, abys to udělal rychle, jinak zmeškáš dostavník!) nebo starý farmář Frank Olsen (též Olson, Osten, Austin, verze se liší v překladech) v podání Enza Fiermonta (Mortone, von je baron! Zavři klapačku, ty šašku starej!).

Terence Hill jako Sir Thomas Fitzpatrick Phillip Moore je zde ve vrcholné fyzické i psychické kondici. Netradičně bez svého souputníka Buda Spencera si natáčení velice užíval. „Zmiňoval, že to bylo očišťující. Nikdy u žádného filmování neměl takový duševní klid a pokoj. Možná to bylo právě absencí Buda Spencera. Jistě, byli legendárním duem, ale když byl Terence sám za sebe, byl jiný. A to vidíme právě v Podivném dědictví. Je civilnější, nepřehrává; ony rvačky, jimiž ti dva prosluli, jsou zde vtipnější, lehčí, netlačí se tam na pilu. Celým filmem se nese nostalgie, humor, laskavé kamarádství,“ uvádí správce fanouškovských stránek dvojice Spencer/Hill.

A dodává: „Nikdo se tam s nikým nehádal, po filmování si vždy sedli k ohni v těch špinavých kostýmech a vyprávěli si historky. Herci pocházeli z různých zemí, Terence ležel opodál, vyřezával si z klacíků nějaké hračky, poslouchal a usmíval se. On se moc nedružil, to už muselo být, když se přidal do debaty. Vždy milý, vždy příjemný… Na Podivné dědictví vzpomíná rád. Báječný scénář, báječní lidé, krásná krajina a skvělý štáb.“ Tato přátelská atmosféra z westernu opravdu vyzařuje, to je pravda.

Podivné dědictví se stalo nesmírně populárním filmem i u nás. Zásluhu na tom má bezesporu vynikající český dabing, ve kterém excelují pánové Brabec, Fišer, Moravec, Haničinec. Film byl později nesmyslně předabován a ztratil tím celé své původní kouzlo. A někdo nám ve výčtu chybí! Jedna křehká a krásná dívka, která na české diváky promlouvala nádherným hlasem paní Maciuchové.

Tomova láska Candida, která se mrštně prohání v džínách na koni a loudí po zpustlém majiteli místního koloniálu spisy George Gordona Byrona (Nikdo vo něm nikdá neslyšel, ani ho nikdá neviděl…), byla největší rolí opravdu překrásné Finky Yanti Somer. „Jistě, byla jsem do Terence zamilovaná. Kdo by nebyl? Můj bože, kdybyste se mu jednou podívali do očí, tak jste ztracení,“ usmívala se Yanti v jednom ze dvou (!) rozhovorů, které kdy poskytla.

Záhadná herečka přiznala, že se Hillovi ze svých citů vyznala. On měl manželku, malé dítě, byl věrný a vše to filmové Candidě vysvětlil. Přesto je ze snímku znát opravdová chemie mezi ústřední dvojicí: „Yanti má občas pohled, jako kdyby byla sjetá LSD. Ta po Tomovi prostě jela i v reálu, to mi nikdo nevymluví!“ směje se fanoušek v diskusi o Podivném dědictví na ČSFD.

Po tehdy čtyřiadvacetileté modrooké blondýně pošilhával celý štáb a hlavní záporák Morton dokonce herečce nosil kytky! „Riccardo (Pizzuti) se mi dvořil. Když se umyl a oholil, on byl velice pohledný a velice žádoucí muž s osobním kouzlem. Ohnivý. Občas jsme si vyjeli na koních…“ usmívala se Yanti, jejíž život je zahalen velkým tajemstvím. Co o ní víme?

Koláž fotografií Yanti Somer:

Půvabná herečka se narodila v Helsinkách jako Kirsti Elisa Somersalo v netradiční datum - na přestupný rok 29. 2. 1948. Oba rodiče byli umělci, malíři. Říkali své dceři Titti. „Můj tatínek brzy umřel. Bylo mi šestnáct. Máma byla mladá, měla mě v patnácti letech. Vše se rozpadlo, musela jsem odejít. Sbalila jsem se, vzala si sebou jen malířské potřeby a vydala jsem se naslepo do Paříže,“ popisovala Yanti Somer svůj přerod v herečku.

Plachá dívenka působila ve své rodné zemi jako standardní blondýna, „normální“ skandinávská slečna. Jenže asi si umíme představit, jaký poprask její vizáž vyvolala v Evropě! „Byla éra hippies a volné lásky. Občas jsem udělala věc, za kterou se stydím. Najednou vám všichni leží u nohou. Netušila jsem, co si s tím vším počít,“ přiznala upřímně herečka. Měla výrazně bledou pleť, pronikavé modré oči, přírodně plavé zvlněné vlasy a postavu, za níž by mnoho žen vraždilo, jak se tak říká - a najednou byla sama. Muži na éterickou krásku pořádali hotové hony.

Yanti popisovala, jak neměla co jíst ani kde bydlet: „Měla jsem hlad. Žila jsem ze dne na den. Neměla jsem peníze, pracovala jsem tedy v restauraci jako servírka. A od té doby smekám před všemi děvčaty z pohostinství. Musíte se usmívat, nosíte talíře, doléváte kávu - a přitom je to tak těžká práce! Byla jsem často vyčerpaná. Jednou mě oslovil fotograf a řekl, že jsem krásná a měla bych dělat modelku. Já se mu vysmála, ale on to myslel vážně. Pak přišli tři, on, jeho asistent a maskérka. A začalo to!“

Onen fotograf byl posedlý budhismem a indickým světem, takže hledal pro svou vycházející hvězdu nějaký záhadný pseudonym. Chtěl jí dát jméno, co na první pohled evokuje tajemno, esoteriku. Začal tedy Kirsti oslovovat jako Shanti. Nakonec to očesal na Yanti a přidal k tomu přízvisko Somer, aby to vše znělo srozumitelně pro Evropany. Během své kariéry používala rovněž pseudonymy Xanti Valio a Yanti Valio. Yanti fotila do časopisů, předváděla oblečení a chodila na herecké konkursy. A podařilo se - líbivá dívka byla obsazena do drobných rolí v několika zapadlých filmech.

V roce 1970 si zahrála po boku „Vinnetoua“ Pierra Brice ve filmu Les Coups pour rien - a jejich filmový vztah se přenesl i do reálu. „My jsme byli mladí, krásní, budili jsme pozornost, užívala jsem si to. Pierre byl vášnivý, opravdu vášnivý. Naivní blondýna a Brice, to bylo sousto! Ale neměli jsme na sebe čas - já v té době opět fotila, byla to tvrdá práce - a on natáčel. Řekl mi: Titti, musíme se rozejít, protože bych tě zničil. To není pro tebe. To jsem oplakala.“ říkala upřímně finská kráska.

V Paříži už pak neměla stání a odstěhovala se do Říma, kde předváděla módu a užívala si lesku slávy a obdivu. Až ji někde uviděl režisér Enzo Barboni, který hledal hlavní ženskou roli do připravovaného pokračování úspěšného filmu Pravá a levá ruka ďábla, který se měl jmenovat Malý unavený Joe (1972). „Hledal nevinnou, naivní blond dívku s velkýma modrýma očima podobající se Gisele Hahn, která hrála manželku Joa Trinityho (Terence Hill) v prvním díle. Yanti Somer si zde zahrála dceru dvou kočovných Mormonů, kterým Trinity společně se svým bratrem pomáhá z nesnází,“ doplňuje souvislosti Martin Stach z webu Kultura.cz

„Enzo byl nesmírně hodný člověk. Pečující. Staral se, abych měla vše, nic mi nechybělo. Natáčení bylo nádherné. Bud i Terence byli tak milí! Ale už tehdy jsem si všimla, že se ten modrooký krasavec o nic nepokouší. Byla jsem mladá, k světu, možná trochu hloupá, mohla jsem si vybírat. A on mě nechtěl! To bylo zklamání!“ smála se Yanti Somer upřímně.

Na spolupráci s Terence Hillem mělo brzy navázat zmiňované Podivné dědictví, které už patří mezi klenoty světových spaghetti westernů, následovaly snímky jako Nebožtíci přejí lásce, Návrat bílého tesáka, Kdo mi svedl ženu.. Pak přišla série čtyř filmů, které sama Yanti označuje slovem průšvih: „Byla jsem naivní a měla smůlu na poradce a agenty. Každý ze mě chtěl jen vytřískat peníze. Naslibovali mi hory doly, ale bylo to strašné,“ vrtěla hlavou Somer v narážce na čtveřici nízkorozpočtových sci-fi filmů režiséra Alfonsa Brescia, které měly těžit z úspěchu Hvězdných válek.

Filmy War of the Stars, War of the Planets, Star Odyssey a War of the Robots zcela propadly a Yanti Somer se styděla, že se k něčemu takovému propůjčila. Muselo to být drsné - aby točila pokračování, tak ji vydírali (nahé fotky, šuškalo se i o pornu) a měla co dělat, aby ze spárů těchto vypečených producentů utekla. Posledním filmem krásné „Candidy“ bylo pozapomenuté drama se „Supermanem“ Christopherem Reevem Monsignor z roku 1982. To už ale herečka ztrácela půdu pod nohama. V upřímném rozhovoru pak uvedla proč:

„Chtěla jsem točit víc filmů, ale měla jsem v tu dobu soukromý problém. Velký problém. Vdala jsem se. Manžel byl… Jak to říct. Neuvěřitelně žárlivý. Chorobně. Měli jsme konflikty, které šly až na tělo. Myslím tím - opravdu na tělo, takže modřiny a podobně. Já ale byla zamilovaná, navíc jsem otěhotněla. On chtěl, abych otěhotněla. Takže… Donutil mě přestat pracovat jako herečka. Donutil mě, abych spálila časopisy, žárlil i na fotky.“ narážela Yanti na lechtivé snímky, které nafotila v roce 1974 pro americkou verzi slavného Playboye.

Na příkaz tyranského manžela odešla z filmového průmyslu a už se do něj nikdy nevrátila. A jelikož si své soukromí střeží až neuvěřitelně, existuje pár verzí o tom, co se s ní vlastně stalo dál. Nejvíce je vidět v Římě, kde ji fanoušci poznávají a fotí se s ní. Založila si jezdeckou školu: „Umím jezdit na koni, perfektně, miluji je. Umím jim naslouchat, stala jsem se zaříkávačem, jak se tomu říká dnes. Mám školičku pro děti, mám pony a vychovávám nezvladatelné koně,“ řekla Yanti v Itálii náhodnému muži, který bledou a nenalíčenou paní poznal a hned se s ní vyfotil:

„Ale v Itálii jsem Ianti s I. Já se vám podepíšu, ano. Vy jste mě opravdu poznal? To je nezvyklé. Vy znáte Man of the East (Podivné dědictví)? No vidíte. To bylo krásné, že? Krásný film.“ podávala pánovi na rozloučenou ruku slavná Candida. Turista se s tímto nevšedním setkáním pochlubil na svém Facebooku, kde se strhla vášnivá debata: „Ale já ji potkala v USA! Má dvě děti. Ne, jedno, holčičku! Ale občas žije v Helsinkách!“ tvrdili lidé, kteří nemohli pochopit, že v dnešní době, kdy o druhých víte naprosto všechno a všichni jsou dohledatelní na internetu, je tato herečka vlastně neviditelná.

„Když jsem odjížděl, mávala mi na rozloučenou. A ano, jsem vázán slibem, že neprozradím, kde je. Bylo to v USA, v Římě? Tam je. I ve Finsku. A když jsem mrkl do zpětného zrcátka, najednou jsem neviděl starou hubenou paní s dlouhými šedivými vlasy. Viděl jsem krásnou Candidu, která romanticky sní o svém jediném Tomovi, je oblečena do vypasovaných džínů a prosté košile, má zasněný výraz a kyne mi na rozloučenou. Tak ji známe a tak ji chceme znát, my muži, kteří jsme o ní snili,“ shrnuje novinář z fanouškovského webu Spencera a Hilla, kterému Yanti Sommer poskytla rozhovor.

A svůj slib splnil - nevíme vůbec nic. Což je v dnešním „profláklém“ světě, kdy se všichni vystavují snad i na záchodě, velice sympatické a příjemné!

Krásná Candida Yanti Somer oslavila 78. narozeniny. Díky jejímu datu narození vlastně pouze devatenácté! Možná i proto v ní lidé stále vidí tu éterickou dívku s porcelánovou pletí, která jako by vůbec nestárla!

Zpracováno podle:

Picryl.com, Fandom, SpencerHill.de, Whodatedwho.com, Centrum.cz, Kultura.cz, Yanti Somer, Médium.cz, ČSFD, Podivné dědictví