„Zavraždili jste nevinnou bytost!“ Muž s plynovou maskou děsil Švýcarsko, po kruté štvanici se zabil

Rozsáhlé lesy v okrese Gruyère v kantonu Fribourg ve Švýcarsku hostily od devadesátých let prazvláštního návštěvníka, který svou skutečně děsivou vizáží naháněl strach obyvatelům sloučených obcí Maules, Romanens, Rueyres-Treyfayes a Sâles (Gruyère). Popisy Muže z Maules, Ducha z Maules, Fantôme De Maules, Fantoma s plynovou maskou či Le Loyona se shodují až mrazivě: 190 - 200 cm vysoký muž hřmotné postavy, který je oblečený do těžkého vojenského (maskáčového) pláště, co sahá až po paty černých bot.

Hlava a obličej Fantoma z Maules byla vždy zakryta strašidelnou plynovou maskou - pravděpodobně raritní z první světové války, s velkými tmavými skly v oblasti očí. V ruce tento přelud občas třímal kytici květin. O to to bylo děsivější! Lidé ho potkávali v neděli, ale stávalo se, že si „vyšel“ na své tajné výlety i v jiný den. A vždy bylo zataženo nebo pršelo. Nikdy se neukázal ve slunečný a jasný den. Kdo to měl být? Podařilo se někdy něco zjistit?

Zprvu byla pozorování záhadného muže ohraničena na místní obyvatele. „Potkal jsem ho jednou. Byli jsme v lese s rodinou, když vyšel mezi dvěma mohutnými stromy. Bylo zataženo, sbírali jsme houby. Moje děti začaly řvát hrůzou, já se otočil a viděl jsem ho na deset metrů. Nedělal nic. Nic nám neudělal, jen stál. Měl plášť a ta maska, ta byla šílená! Díval jsem se do těch průzorů, načež se otočil a zase odešel. Toto setkání ve mně zanechalo mrazivý dojem. Děti nespaly celou noc a dodnes mají noční můry,“ vypovídal obyvatel Maules.

Zprávy o vidění „velkého muže s maskou“ se množily, až místní obchodník kontaktoval policii. „Přece nebudeme honit nějaký přelud,“ odbyl zprvu švýcarský příslušník znepokojené lidi. Jenže svědků přibývalo a brzy se o záhadném muži s maskou dozvědělo celé Švýcarsko. Senzacechtiví „lovci“ vyráželi do dosud poklidných lesů v touze Le Loyona chytit a urvat si svůj kus slávy. Spekulace stíhala spekulaci: kdo to může být?

Své k tomu řekli i milovníci duchů, kteří byli (a jsou) přesvědčeni, že Fantom byl duch vojáka z druhé světové války, což je samozřejmě nesmysl. Ale tito „záhadologové“ svou teorií jen přilili olej do ohně. Z Maules se stal lunapark, do lesů jezdily organizované výpravy, které v rojnicích prohledávaly porost, až se do všeho vložila policie a řekla Stop! Švýcarské úřady raději povolily pátrání „po neznámém muži“, protože incidentů mezi samozvanými lovci a místními přibývalo. Policisté pročesali les a místa, kde se muž objevoval nejčastěji, ale nic. Ani stopa.

A sotva odjeli, Fantom s plynovou maskou se opět vynořil. „Měli jsme piknik u lesa na louce. Najednou vyšel z lesa ve svém vojenském oděvu. Člověče, nemůžeš vidět ani jeho oči za tou příšernou maskou! Stál a díval se, pak se otočil a foukl zpět do lesa. Už tam nepůjdu - a to jsem chlap. Znám ženy, které tam také nikdy nepůjdou…“ zní svědecká výpověď muže, který přijel do Maules na dovolenou za příbuznými.

Nebylo pochyb, že je to skutečný živý muž z masa a krve, žádný duch. Nechával stopy. V červnu 2012 jela rodina z Bernu do Maules na návštěvu. Když jeli po silnici podél lesa, najednou začala osádka auta řvát na řidiče: „Zastav! křičel můj syn zezadu. Ten humanoid - nebo jak to mám nazvat - stál u krajnice, měl plynovou masku, zelený flekatý plášť a kapuci. V ruce držel kytici. Když jsem šokovaně přibrzdil, zahodil tu kytku a pomalu, opravdu pomalu, to nebyl útěk, odkráčel a zmizel zase mezi stromy. Moje žena viděla, jak pošlapal trávu a kytice se bála dotknout. Byly to nějaké luční květiny, docela pěkně naaranžované. Co to je za strašidlo? Proč trhá kytky s plynovou maskou?“ ptal se mladý muž.

Tuto otázku si dlouhé roky kladli i místní. Mezi lidmi kolovalo mnoho teorií o tom, co je - či spíše kdo je - Le Loyon zač. Nějaký duševně nemocný člověk? Neškodný blázen? Milovník vojenství, který si s oblibou tak trochu „pohraje“ v lese? Policie si myslela, že je to s největší pravděpodobností podivín, který čeká na apokalypsu. Však to známe, člověku „přeskočí“, buduje si úkryty v lese, před zkaženým vzduchem ho má chránit maska… Pak úřady přišly s další verzí: Fantom z Maules může být postižený člověk, chudák, který má třeba po úraze zdeformovanou tvář. Straní se lidí. A aby se dostal ven a nelekal okolí, řeší to svým svérázným oděvem a maskou - aniž by si uvědomil, že právě svou šílenou vizáží vyděsí mnohem víc.

„No jo, ale to by musel bydlet v okolí. A nikdo takový tu není. Všichni se tu známe…“ kontrovali místní. A Fantom se opět objevil. Ve svou oblíbenou neděli překvapil dvojici milenců, kteří zůstali v anonymitě. „Byli jsme na mýtině. Tam jsme si sedli na deku. Bylo zataženo, bylo mi jasné, že zmokneme, ale bylo nám to v tu chvíli jedno,“ začíná výpověď mladého muže, který se svou (zřejmě tajnou) přítelkyní hodlal strávit v lese pěknou chvilku.

Svědectví pokračuje: „Najednou se nad námi tyčil jako zlověstný stín. Přítelkyně začala křičet, já vzal klacek a hodil ho po něm. Zasáhl jsem tu masku, ozvala se rána. To není žádný duch, to je člověk. Blázen! Otočil se a odkráčel pryč…“ zmiňoval svědek opět jakousi pomalou chůzi Ducha z Maules. Byl snad zraněný? Kulhal? Nebo měl nějakou nemoc, která mu znetvořila tvář a tělo, takže se zakrýval?

Záhadu se rozhodla vyřešit redakce slavného deníku Le Matin - a to byl příslovečný začátek konce prapodivného muže z lesů. Le Matin na místo poslal své reportéry, kteří zveřejnili v hojně čtených článcích během roku 2013 všechny svědecké výpovědi, které posbírali. A že jich bylo! Na to konto se ozvala opět policie, opět byl prohledán les, opět bezvýsledně. Pak ve slavném článku ze srpna 2013 zveřejnili první fotografii Fantoma z Maules. Postava je na ní zachycena zezadu, jsou vidět záda muže, který má na sobě onen maskáčový plášť.

„Odvracel se a odcházel. Vyděsil mé děti. Bál jsem se ho dohonit…“ říkal muž, který nekvalitní fotku pořídil. Vypukla vřava. A bohužel - po publikování celé kauzy, která se rozlétla i do jiných zemí, se přijela podívat spousta dobrodruhů, kteří se z legrace přestrojili do maskáčů či protichemických kombinéz. Fotili se v různých směšných pózách, běhali po lese a schválně lekali i těch pár místních, kteří si chtěli jít v klidu na houby nebo na procházku. Neúnosná situace gradovala a gradovala každým dalším článkem.

Le Matin nelenil a snad každý den „vyhodil“ jeden text, který sáhodlouze popisoval pořád dokola to samé. Kde Le Loyon byl, v jakých místech, kde je nejlépe možné ho spatřit… Kabaret pokračoval a pátrači v jeden deštivý den zorganizovali děsivý hon. Zpanikaření lidé měli v ruce klacky a nože, sem tam odpálili dělbuchy a rachejtle, tloukli do železných tyčí. „My ho najdeme a poradíme si s ním!“ vykládal vzrušeně malý kluk přítomnému reportérovi. „Jasné! My mu ukážeme!“

Tato rojnice trvala celý den a celou noc. Po maskovaném muži se slehla zem a zklamaní pátrači jaksi vystřízlivěli. „To je škoda, my ho chtěli spoutat, koukejte!“ ukazovala mladá slečna nůž a provaz. Reakce davu zaskočila i novináře z Le Matin. Zveřejnili další článek, kde varovali před „odchytem“ Fantoma z Maules. „Zřejmě bude neškodný, nezaslouží si nějaký lynč!“

Jenže už bylo pozdě. V září přišel do redakce deníku anonymní dopis. „Zabili jste ho, jste spokojení!? Tohle jste udělali vy. Hyeny!“ stálo na obálce zřejmě ženským písmem. Obálka obsahovala dopis na rozloučenou - alespoň to tak vypadá. Nevšední list byl bezesporu podivný, ale se vší pravděpodobností ho napsal právě Le Loyon:

„Toto je úmrtní list a zároveň závěť. Byl jsem tzv. Duch Maules. Svým honem, krutostí a štvavými články jste rozpoutali peklo na zemi pro obyčejného člověka, který chtěl mít jen svůj klid. Zavraždili jste velmi neškodnou lidskou bytost, která pouze tak mohla být viděna a spatřena: v procházkách nacházela skutečnou terapii. Štěstí, omlazení mozku - jen takto jsem mohl čelit zodpovědnosti, běžnému životu. Vás, kteří si neumíte představit, co jsem prožil, obviňuji ze štvanice. Váš Fantom tímto mizí a mizím i já. Riziko honu na mou nekompletní osobu je vysoké. Zabili jste mě, máte na rukou krev a vaše omezená mysl bude pronásledována mým duchem…“

Ve výmluvném listu ještě stojí, že se provinil jen tím, že nosil kompletní vojenské oblečení s maskou a lidé se ho báli. Když dopis Le Matin zveřejnil, nastala zase štvanice - tentokrát na reportéry. Podle všeho šlo o nějakého neškodného podivína, možná zmrzačeného na těle nebo na duši. Štvavé články (i když možná míněné dobře v prosté lidské zvědavosti a touze po senzaci) tedy s největší pravděpodobností zavinily, že muž s maskou spáchal sebevraždu. Dopis byl rozebírán pořád dokola, zvláště pasáže o nutnosti čelit zodpovědnosti a běžnému životu či zmínka o „nekompletnosti“.

„Možná měl nějaké trauma, zmrzačení, a ven mohl chodit jen takto. I to se stává,“ soudili lidé, kterým bylo najednou podivína líto. Od té doby se nikdy neobjevil, ač do lesa u Maules chodí lidé cíleně a potulují se tam ve snaze Fantoma s maskou potkat. Švýcarská policie mezi lety 2013-2014 případ vyšetřovala jako sebevraždu, ale nikdy se nenašlo žádné tělo. Mohl se fantom oběsit někde v lese? Nebo to byl místní obyvatel, který žil nepovšimnutě „civilním“ životem mezi svými spoluobčany - a v deštivých nedělích se převlékl do svého „vycházkového“ oděvu? Kompenzoval si tím něco? Nikdo neví. Případ byl odložen, protože „bez těla není případ“, jak se tak říká.

Le Loyon vešel do kolektivní paměti celého Švýcarska. Lidé tím doslova žili a nepřestávali pátrat po identitě tajemného muže na vlastní pěst. Pak se v roce 2023 přece jen něco objevilo - úmrtní list. V jednom hospodářství na samotě poblíž lesa, kde se Fantom objevoval nejčastěji, zemřel na konci roku 2013 starší muž.

Bydlel u sedláka, pomáhal na farmě, s nikým nemluvil a žil v malém pokojíku na půdě. Jednoho rána se nedostavil na dojení a našli ho mrtvého v posteli. Mohl to být on? Také se říká, že nějaké děti našly masku i oblek. Ale to už budou jen povídačky.

Zvláštní případ, to bezpochyby. Podaří se někdy zjistit, kdo byl muž s plynovou maskou? Protože to s největší pravděpodobností není jen městská legenda, jak se také tvrdí. Prokazatelně žil, nebyl to duch, nebyl agresivní a nikdy nikomu neublížil. Snad jen květinám, které tak láskyplně aranžoval do velkých kytic. Pro koho byly?

Otázky zůstávají bez odpovědí. Lidé však nezapomínají a v lese u Maules „přízrak“ neustále hledají. „Třeba se jen stáhl. Třeba ještě žije a po tom honu se uklidil, protože ti lidé by ho tehdy zabili…“ píše jedna Švýcarka na fóru Quora.

Možné to je. Třeba se to někdy dozvíme.

Zpracováno podle: Švýcarská záhada: Le Loyon, Le Loyon, Paramag.eu, Journalnews.com, Lifee, Quora, Le Matin, Maules Bulletin, Fandom