Hlavní obsah
Lidé a společnost

Mistr drobných rolí Paul Préboist: opilý číšník ze „Septima“ byl žokej i kaskadér. Nikdy se neoženil

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Wikimedia Commons/volná licence

Nezapomenutelná tvář a talent na maličké role, kterým se smál snad každý. Ať už byl číšník, dveřník, komorník, sluha, blázen, blbec, natvrdlý voják, sklepník, opilec - vždy byl okouzlující. Nahrávač slavných kolegů a „boží trouba“ Paul Préboist.

Článek

Není malých rolí, říká se. Pokud si však vybavíme specifickou tvář Paula Préboista s velkými zuby, typickým natvrdlým výrazem, občas i účesem s napomádovanou loknou nahoře na hlavě, rázem se všem vybaví právě tyto miniaturní roličky. Není snad jediný francouzský film, ve kterém by se tento nesmírně talentovaný herec neobjevil, byť na pouhou minutu. V každé této „pidiroličce“ naprosto exceloval a dal do ní všechno.

Když se divák podívá na výčet postav, které Préboist ztělesnil, neubrání se dalšímu pousmání. Posuďte sami - zloděj, ženich, strážný, opilec, uprchlík, číšník, opilec, opilec, banán (!), opilý ženich, vrátný, opilý vrátný, zedník, opilec, stájník, mrtvý opilec, komorník, opilý řidič, opilý komorník, vetešník, sklepník, magor, uprchlý blázen, sluha, opilý sluha, kněz, opilý kněz, učitel pletení… Nedá se to vyjmenovat, stejně jako se nedají vypsat všechny filmy, ve kterých se tento svérázný komik objevil.

Naši diváci si Paula Préboista vybaví nejspíše právě jako onoho neustále ožralého číšníka z Grand restaurantu pana Septima. Ostatně vedle Louise de Funèse se objevoval velice často, třeba v Četníkovi ve výslužbě, kde vede koně, na kterém klimbá Cruchot. Tak mu vypráví pohádku o Karkulce. Tomu koni. Sluha v Oskarovi, role v Pošetilosti mocných, nebo Hibernatus, tam všude nahrával Funèsovi. Hrál však i po boku Pierra Richarda či Jeana-Paula Belmonda. Byl zkrátka všude. A také se dočkal vytoužených větších i hlavních rolí. A u nás je k Préboistovým rolím ještě jako třešnička na dortu úžasný český dabing Luďka Kopřivy nebo Jiřího Brudera.

Soukromý život tohoto talentovaného figurkáře je zahalen tajemstvím. Jeho bratr byl taktéž herec, Jacques Préboist. A to je z oficiálního životopisu Paula Préboista snad všechno. Vlastně není. Střípek ke střípku dal dohromady mozaiku života tohoto nevšedního muže.

Foto: Fr.Latreille/Creative Commons Attribution 4.0

Škola v La Rose, Marseille, kam chodil Paul i Jacques

Julien Marius Préboist byl maličkatý žokej, rtuťovitý a rázný jezdec, který měl na prvním místě koně, pak dlouho nic, pak zase koně a pak teprve ty ostatní, jak se tak říká. Za manželku si vzal překrásnou Angličanku Maud. Usídlili se v Marseille, ve čtvrti La Rose a v roce 1923 se páru narodil první syn, Jacques Marcel. 21. února 1927 následoval Paul Claude. Oba synové měli od malička drezúru - doslovnou. Celý život rodiny Préboistových se točil jen kolem koní. Oba chlapci jezdili snad ještě v plenkách. „Rozjížděli“ dostihové koně před nasednutím opravdových žokejů, aby se pak sami stali jezdci steeplechase, a dokonce velice úspěšnými. Hlavně mladší Paul, toho měl Julien jako svého následovníka.

Když odešel do žokejského důchodu, což bylo kvůli zranění brzo, vrhl se na chov koní. A chtěl, aby oba synové pomáhali. Jacques byl sice starší, ale ve všem napodoboval svého průraznějšího bratra. Paul měl koně rád, ale budoucnost v nich neviděl. Chtěl být umělec. Po tomto oznámení ho otec vyhodil z domu, takže se živil všelijak. Pojišťovák, kaskadér, pokladník. A hlavně „oblejzal“ všechny podniky v Marseille se svým repertoárem, který tvořily hlavně písně jeho největšího oblíbence - slavného Fernandela. Paul Préboist se seznámil s tehdejší uměleckou smetánkou, poznal i  Louise de Funèse, který byl dle Paulových slov už tehdy velice vtipný, ale šíleně, naprosto hrozně nesnesitelný.

Během války se vyhnul odvodu, byl mladý. Zapletl se však do protiválečné aféry a málem skončil ve vězení. Umělci kolem Paula Préboista nacvičili hru Drame à Toulon - Henri Martin, která pojednávala o vzpurném vojákovi, který odmítl bojovat v Indočíně. Satira na současnou francouzskou politickou situaci během války měla brzy nechtěné diváky - pobouření občané udávali, hra byla prefekty zakázána, polovina obsazení skončila pro výstrahu ve vězení, Paul Préboist se však nebál a odehrál všech tři sta repríz!

Foto: Geneastar/CC-BY-SA 4,0

.................................

Pak mu ale v Marseille hořela půda pod nohama, tak se na přímluvu a pozvání svého přítele Henriho Crémieuxe přestěhoval do Paříže. Odtud nebylo daleko k opravdovému divadlu, filmu i televizi. A bylo na co koukat. Paul Préboist byl najednou naprosto všude. Jeho prosťáčci, opilci, troubové, mamlasové, debilové, sluhové nebo „proradní“ číšníci si rázem získali nesmírnou popularitu nejen u diváků, ale i u hereckých kolegů. Préboista měl každý rád. Ohromný smysl pro absurdní humor, kterým Paul oplýval, se všem líbil. Jeho bratr ho následoval a objevil se také v mnoha filmech, ale jeho úspěchu zdaleka nedosáhl.

Paul Préboist se v letech 1948 - 1992 objevil ve více než 120 filmech. Gervaisa, Šeříková brána, Díra, Všechno zlato světa, Cartouche, Prachy a smůla, Muž z Hongkongu, Velký flám, Pépé a Claude, Idiot v Paříži, Roztržitý, Piti Piti Pa, V rytmu valčíku, Na stromě, Jo, Blázni ze stadionu, Čtyři sluhové a kardinál, Bídníci… to je jen malý výčet, ve kterém převažovaly hlavně komediální roličky.

Ale občas se objevila role větší, kde Paul Préboist zazářil. Detektivní thriller Výbuch, Letní hosté, Krásný příběh, Loď na trávě, psychologický Dům, Pošťák ze Saint-Tropez, nebo u nás téměř neznámý film Můj kněz mezi nudisty, kde měl Paul Préboist hlavní roli. Velice ceněný je jeho výkon v policejním seriálu The Last Five Minutes. Préboist pracoval také v rozhlase, kde měl pásmo velice oblíbených skečů. Ucelenou filmografii naleznete například na ČSFD.

Foto: André Cros/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Slavný Fernandel

Soukromý život Paula Préboista vlastně tak trochu nebyl. O jeho sexuální orientaci se dlouhá léta jen spekulovalo. Po jeho boku se neobjevovala žádná žena, neměl děti, stejně jako jeho bratr, se kterým žil v jednom domě. Kdyby nebyl tak slavný, šuškalo by se o nich jako o páru podivínů, starých mládenců, kteří vyvádějí „buhvíco“. Jediná žena, kterou Paul někdy vyvedl do společnosti, byla klavíristka Marie-Thérèse Turquet, zvaná Darzie. Jenže o té se všeobecně vědělo, že je lesbička. Paul Préboist měl velkého přítele, ne intimního, ale nejbližšího, Patricka Sébastiena. Patrick měl v televizi velice oblíbené show, do kterých Préboista často zval.

V jednom díle se ho Patrick narovinu zeptal, jak to má s ženami. Paul chvíli mlčel, načež oznámil přítomnému publiku: „Když to tedy chcete vědět, já jsem ještě panic.“ Diváci se začali smát, čekali nějakou pointu, nějaký vtip, kterým to Préboist celé obrátí ve svůj proslavený humor. Nedočkali se.

Foto: Serge Ottaviani/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Patrick Sébastien

S naprosto vážným výrazem pokýval hlavou a Patrick ho chytil za rameno. „Ještě něco chcete vědět?“ leskly se mu oči, když se díval na zkoprnělé diváky. Pak se zase vzpamatoval, pokračoval ve vtipkování dál, ale díl této show měl velice hořkou pachuť. Diváci začali přemýšlet. Tenhle člověk nás tady celá desetiletí baví, řehtáme se mu, jaký je to blbec a on ve skutečnosti může být nešťastný, v nitru hluboce dotčený, nemilovaný…

Po tomto vystoupení byl Paul Préboist zavalen dopisy, ve kterých mu vyjadřovali podporu podobně „postižení“ - asexuální lidé, panicové i panny, gayové, lesby. Už na toto téma nikdy nic neřekl. A také se stáhl z veřejného života. Na podzim roku 1994 odehrál poslední představení, rozloučil se s diváky i kolegy, zakoupil usedlost u Paříže a začal chovat koně. Jeho bratr se k němu přidal. Jejich stáj byla velice úspěšná, ale Préboista začalo zrazovat zdraví. Nespecifikovaná „dlouhá nemoc“ ho úplně izolovala a zemřel v nemocnici sedmého pařížského obvodu 4. března 1997 ve věku 70 let. Jeho bratr Jacques ho přežil o dva roky.

Foto: Fandom/CC-BY-SA

Typický výraz s „loknou“ na hlavě

Patrick Sébastien Paulovi po jeho smrti vzdal hold dokumentem o jeho životě s názvem Adieu Paulo, který v roce 1997 odvysílala stanice France 2. Paul Préboist byl zpopelněn a jeho popel byl rozdělen. Část je uložena na Père-Lachaise a další na hřbitově Couilly-Pont-aux-Dames v Seine-et-Marne (zde spočívá také „celý“ Jacques). A poslední třetina byla dána do hrobu Darzie, oné klavíristky ve městě Nizas.

Vynikající komik zanechal nesmazatelnou stopu ve francouzské kinematografii. Až příště bude vysílána nějaká stará francouzská komedie, schválně, bude tam hrát své cvoky, opilce a šatnáře právě on? Je to více než pravděpodobné. Téměř jisté. Stejně jako to, že byl neprávem upozaděný a zasloužil si mnohem větší role. Je to velká škoda, ale takový je život. Paul Préboist.

Foto: eBay

Paul Préboist

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz