Článek
Jeden z nejneuvěřitelnějších příběhů všech dob - tak komentovala neblahou „smrt“ Noely Rukundo přední světová média. Australanka původem z Burundi se totiž stala obětí nájemné vraždy. Vlastně nestala. Najatý zabiják se projevil nebývale soucitně a svou již zaplacenou objednávku na její zabití tak trochu stornoval. Zkrátka Noelu propustil. Když odvážná žena slyšela, KDO si její zamordování vlastně objednal, rozhodla se, že té osobě připraví životní překvapení. A to doslovné! A také se jí to povedlo.
Manžel, který svou ženu chtěl nechat sprovodit ze světa, se rázem stal z truchlícího a žalem naprosto zdrceného vdovce vrahem. A také svou vlastní žalostnou karikaturou. Je to šílené, je to tragické, ale Balengo Kalala má mimo devíti let vězení také doživotně zajištěný posměch. A pověstný z ostudy kabát.
Prazvláštní příběh Noely Rukundo a její „vraždy“.
Wife crashes her own funeral, horrifying her husband, who had paid to have her killed Noela Rukundo sat in a car...
Posted by Nigerian Women Blog on Monday, April 6, 2020
V roce 2016 usedla do studia televize ABC plnoštíhlá žena černé pleti a matka osmi dětí. Moderátor ji vyzpovídal a často zůstal naprosto beze slov zírat, což bylo u agilního reportéra něco nevídaného. A nevídaný byl i Noelin neskutečný příběh, který překvapeným divákům vyprávěla. Po ABC ji pozvala BBC, dostala se do celostátních zpráv, kde líčila, jak její manžel omdlel, když mu na svém vlastním funusu zakryla oči. „Překvapení! křičela jsem vesele. Kdybyste to viděli. Padl na kolena, oči v sloup a prostě sebou práskl do hlíny.“ usmívala se Australanka původem z Afriky, která na všechna natáčení a rozhovory chodila v typickém výrazně barevném obleku z její rodné země - Burundi.
Tam se narodila v bývalém hlavním městě Bujumbura do obrovské rodiny, jak to tak v Africe bývá. V roce 2004 s pěti dětmi emigrovala do Austrálie. Usadila se v Melbourne, kde se brzy seznámila s Balengo Kalalou. Tento muž pocházel z Demokratické republiky Kongo, kde mu povstalecká armáda v jeho vesnici zavraždila manželku a malého syna. Balengo byl zdrcený, ve stejném roce jako Noela přicestoval do Melbourne, a brzy se do ní zamiloval. Oba měli stejného sociálního pracovníka, pomáhali si a vzali se. Novomanželský pár se usadil na předměstí Kings Park ve velkém domě, protože se Noele narodily tři další děti, dva kluci a holka.
Idylka nových emigrantů v nové zemi však vzala za své - muž začal nepříčetně žárlit. Na každého. „Já jen rodila, on pracoval jako šofér a pak v továrně na mořské plody. Nevím, kde přišel na to, že jsem mu nevěrná. Měl to v sobě, říkali mi to všichni z Konga, které jsem znala. Znali ho. Byl to násilník, věděla jsem to. Dala jsem mu tak krásné děti, on přesto žárlil. Já jsem ho milovala celým svým srdcem, celým!“ vykládala dramaticky Noela.

Melbourne, kde chtěla mít nový domov…
V září roku 2014 přišla z Bujumbury zdrcující zpráva - Noelina nevlastní matka onemocněla agresivní formou rakoviny, kterou nebylo možno vyléčit, natož nějak oddálit nevyhnutelné - ne v afrických podmínkách. Nastaly dlouhé telefonáty mezi Afrikou a Austrálií, Noela chtěla maminku slyšet každý den, protože všichni věděli, že se blíží konec. Balengo se také uklidnil a vypadalo to, že se svou manželkou plně soucítí. To si alespoň Noela myslela. Měla se už brzy dozvědět, co na ni její vlastní muž ušil! Matčino umírání trvalo tři měsíce, v lednu 2015 stará žena vydechla naposledy. „Musela jsem se s matkou rozloučit. Byla moje všechno, od doby, co mi umřela vlastní maminka, mě vychovala. Musela jsem tam jet…“ říkala Noela v rozhovoru.
Vypravila se do Bujumbury na pohřeb. Dlouhá cesta, truchlení, trvalo to všechno velice dlouho, Noela byla unavená a vyčerpaná, stýskalo se jí po dětech a manželovi. 21. ledna 2015 v podvečer se Noela Rukundo uchýlila do hotelového pokoje. Bylo příšerné vedro, v místnosti snad ještě horší než venku, natáhla se na postel a zazvonil jí telefon. Jako každý večer volal manžílek. Balengo Kalala zněl ve sluchátku velice ustaraně, popisoval, co se zrovna děje v Austrálii, co děti. „Ale ty zníš nějak divně, hůř než včera, co se ti stalo?“ otázal se manželky. „Chci už jít spát. Byl to hrozný den,“ odpověděla mu. „Do postele? Už? Není brzy?“ hrál si na starostlivého Balengo.
„Jsem nešťastná, velice nešťastná, není mi dobře. To jsem mu říkala. Vzápětí se otázal, jaké je počasí. Horko, velice horko? Ptal se pořád dokola. A pak to řekl.“ líčila Noela překvapenému reportérovi ABC. „TAK SE JDI PROJÍT. JDI NA ČERSTVÝ VZDUCH!“ pobídnul manželku Kalala. Dala na jeho radu, vyrazila na onen čerstvý vzduch, jenže sotva se ocitla za hotelovou branou, přistoupil k ní chlap s namířenou zbraní v ruce. Ozbrojenec zasyčel, aby mlčela, nebo ji zastřelí. Pak Noelu dostrkal k přistavenému vozu. „Seděla jsem mezi dvěma muži. Jeden měl malou pušku, jeden měl dlouhou pušku. Pak mi šátkem zakryli obličej. Jeli jsme asi čtyřicet minut.“ Noela Rukundo se ocitla přivázaná na židli ve tmavé místnosti, kde začala na své únosce naléhat, ať ji pustí. Ti ji ignorovali a bavili se mezi sebou: „Zavolejte šéfovi, že ji máme!“

Bujumbura
Noela nevěděla, kudy má onen „šéf“ přijít. „Neustále tam vrzaly dveře a někdo tam chodil. Předpokládala jsem, že to je ten jejich vedoucí. Vůbec jsem nechápala, co po mně chtějí. Pak se jeden z nich zeptal: Co jsi mu udělala, že tě chce zabít? Odvětila jsem, že mě přece nikdo nechce zabít, že se určitě spletli. Začali se smát, jo, to určitě, spletli! Doslova hýkali smíchy.“ vrtěla hlavou Noela a pokračovala: „Pořád jsem jim říkala, že s nikým nemám problém, natož s nějakým mužem. Že mají nějakou jinou ženu.“ „Ty jsi ale hloupá! Hloupá ženská!“ řval na ni kápo únosců. „Tvůj manžel tě chce oddělat! Tvůj muž!“ Noela začala plakat a křičet, že lžou. Dostala facku.
„Já vám to nevěřím! křičela jsem na ně pořád dokola. Věděla jsem, že Balengo umí být zlý, ale nechat mě zabít? To byl nějaký zvrácený vtip, rozumějte… Tomu se nedalo věřit. A čím víc jsem to popírala, tím víc se rozčilovali. Hloupá ženská! Vždyť už nám zaplatil! Pak to jeden nevydržel a začal ťukat do telefonu,“ líčila Noela pohnutě. „Dám tě na hlasitý odposlech, ať tomu věříš!“ řekl vůdce gangu. „Máme ji. Můžete zopakovat, co s ní máme udělat?“ ptal se objednavatele Noeliny vraždy. „ZABIJTE JI.“ rozlehl se místnůstkou hlas Balenga Kalaly. „V tu chvíli jsem omdlela. Jak kdyby mě zaházeli pískem, zaživa pohřbili. Byl to on. Byl to můj muž.“ kroutila nevěřícně hlavou i po roce od oné události Noela.
Když vůdce gangu ukončil hovor s Kalalou, Noela se probrala. „Tak jsem mrtvá, smála jsem se a plakala zároveň. Bylo to tragikomické.“ popisovala. Najatý vrah se na ni však podíval a oznámil, že ženy a děti nezabíjí. A dodal: „Jak strašně jsi hloupá! Víš kdy nám zaplatil? V listopadu! Od listopadu máme zaplaceno za tvou vraždu. Začal to plánovat v okamžiku, kdy tvá matka oznámila, že umírá, věděl, že pojedeš do Afriky až umře. To jsi opravdu nic netušila? Dva měsíce máme zaplaceno!“ burácel šéf. Nakonec se rozhodl, že Noelu opravdu pustí. Zní to zatím jako pohádka o novodobém „hodném“ vrahovi, nicméně i nájemný vrah se soucitem a zásadami využil příležitosti a vymámil z Noely všechny peníze, které měla v kabelce, což byla pěkná sumička, protože v Burundi nebylo radno nechávat peníze na hotovosti v hotelu. Noela je nosila při sobě.

Zabít? Mě? A proč?
Pak její únosce po chvíli přemýšlení zavrtěl hlavou a řekl: „Vrátíš se domů a řekneš všem hloupým ženským, co se může stát, když si vezmeš příšeru a násilníka, a věříš mu. Tvůj muž to myslí sakra vážně! Já ušetřím tvůj život, ale ti ostatní, co si najme po mně, ti to neudělají!“ Zabiják se zlatým srdcem (ironicky řečeno, ale je to vlastně pravda!) dal Noele paměťovou kartu s nahrávkami hovorů, účtenky o převodu peněz za vraždu z Austrálie do Burundi, vysadil ji na okraji silnice a řekl ženě na rozloučenou: „Máš 80 hodin, abys odtud vypadla. Dostaň se do Austrálie, NĚCO sakra udělej! Bůh ti pomoz!“ Vzal telefon, řekl do něj Kalalovi: „Hotovo!“ a odjeli. Noela se ztěžka probírala ze zlého snu, do kterého byla uvržena. Absolutně neměla ponětí, jak se má zachovat.
„Přemýšlela jsem. Na policii? Nevím. Já nevěděla. V tu chvíli jsem byla pro svět mrtvá. Pro manžela zcela jistě. Co teď? Pak jsem si vzpomněla na pastora v Melbourne, z naší komunity. Sebrala jsem se, šla do jiného hotelu, odkud jsem mu zavolala.“ Pastor Dassano Harruno Nantogmah zvedl uprostřed noci telefon a nestačil se divit: „Co to plácáš?“ křičel na svou ovečku. „Jak zabít? Jak mrtvá?“ Nakonec si to nechal vysvětlit. „Balengo se nesmí dozvědět, že jsem naživu!“ trvala na svém Noela, což jí slíbil. A vymysleli plán, do kterého pastor již zainteresoval australskou policii. Požádala také keňské a belgické velvyslanectví o pomoc při zařizování jejího návratu. 25. ledna přistála Noela v Melbourne.
Balengo Kalala mezitím zdrceně informoval celou komunitu, že Noela tragicky zemřela při nehodě v Burundi. Otřeseně omdléval, třásl se, předstíral telefonát od policie z Afriky, kde mu měli oznámit onu šokující zprávu. „Tragická autonehoda, ano, tragická. Je mrtvá!“ ječel teatrálně. Všichni příbuzní a známí se shromáždili v jejich domě, kde čilý Balengo dokonce pokorně přijímal finanční dary truchlících lidí k pomoci chudákovi vdovci, který přišel o ženu a má na hrbu osm dětí!

Balengo div neskákal do hrobu…
Dům se zahalil do smutku, v zahradě vzniklo improvizované místo, kam zarmoucení kamarádi, Afričané i Australané, přinášeli jídlo. Balengo Kalala jim namluvil, že převoz těla nepřipadá v úvahu, že ji pohřbí v Burundi, takže symbolicky pochovají pár Noeliných věcí v prosté rakvi (lepší si nemůžu dovolit, bědoval). Sotva byl vykopán „hrob“ za domem na louce, nastalo truchlení, pohřeb, lidé skutečně plakali, protože měli Noelu rádi. A nejvíce truchlil Balengo. Div neskákal do hrobu.
„Bylo kolem půl osmé večer, byli tam všichni. On se zrovna vracel od mého hrobu, byl obklopen lidmi. Byli jsme s eskortou domluveni, že mu řeknou, že jsem naživu. Ale já chtěla, aby mě viděl. Aby to všichni viděli.“ líčila Noela. Vystoupila z auta a šla tiše směrem k „vdovci“. Lidé zděšeně lapali po dechu, křičeli. „Překvapení!!!“ zaječela a přikryla mu rukou oči. Kalala sebou trhl a konečně mrtvou manželku spatřil. Byla až nevšedně živá! „Vykročil směrem ke mně, jako kdyby chodil po rozbitém skle. Něco mumlal, pak zvedl oči v sloup a omdlel,“ usmívala se Noela Rukundo. Když ho řádně profackovali, probral se a začal huhlat jako v nějakém filmu: „Odejdi, duchu! Nebo co jsi zač!“
Když ho Noela ujistila, že je živá, začal si klekat na kolena a prosit za odpuštění. K objednání její vraždy se přiznal okamžitě, doslova se strachy podělal. „Prý mě chtěl zabít, protože jsem měla jiného muže. Když ho odvezli na policii, byl zase arogantní a vše popřel. Tak mu vyšetřovatel pustil nahrávky, které jsem přivezla. Zhroutil se, chudáček. A plakal tam. Pak řekl, že mu to našeptal ďábel. To se ostatně dalo čekat, že bude předstírat, že se zbláznil. Ale na těch nahrávkách zní více než normálně!“ líčila Noela naprosto šokovanému moderátorovi ABC.

Místo chatrče v Burundi velký dům v Melbourne.
Balengo Kalala byl odsouzen k devíti letům za podněcování k vraždě. V současné době by měl mít možnost požádat o propuštění. Noela má dodnes noční můry. „Jeho hlas slyším pořád. Zabijte ji. A navíc, lidé z komunity…“ dodala víceznačně. Afričané v Melbourne ji totiž doslova vyloučili. Pronásledují ji a vyhrožují. Prý si tohle měli vyřídit mezi sebou a ne do toho „tahat“ policii. „Objednal mou vraždu a ještě musím utíkat před svými bratry a sestrami, před krajany z rodné Afriky. Je to nesmírně těžké. Bojím se o život,“ říkala Noela. V současné době je činná ve veřejnoprávních organizacích na podporu ženských práv.
Zvláštní příběh, který opravdu mohl vymyslet jen sám život, má hořkou pachuť. Místy až vtipné momenty přehlušil strach z těch, které Noela považovala za rodinu - emigranti z Afriky po ní jdou více než vlastní manžel, který se ji pokusil zbaběle „na dálku“ zabít. Na motivy této neuvěřitelné „vraždy nevraždy“ byl natočen film Smrt mi zachránila život z roku 2021, který je volným zpracováním (velmi volným) Noelina osudu. Policie v Burundi po gangu únosců a zabijáků sice pátrala, ale zřejmě jen „naoko“, protože - jak to tak bývá - v těchto zemích jsou strážci zákona občas i kamarádi s lidmi mimo zákon. Nikdy se nepodařilo zjistit, kdo byl onen vrah s „mravním kodexem cti“.
Ale Noela Rukundo zůstane už navždy snad jedinou ženou na světě, která přišla sama sobě na pohřeb.

Noela Rukundo: What Happened to the Abuse Survivor?, Spared by the hitmen with principles - BBC News, Noela Rukundo – Wikipedie, ‚Heartbroken‘ wife of husband who paid hit men to kidnap, murder her in Africa recalls hearing him order hit in phone call - ABC News, American Broadcasting Company – Wikipedie