Jurečkova „superdávka“: Důchodci v nájmu jako výherci jackpotu?

Vláda v září schválila tzv. superdávku, která má, dle slov ministerstva práce a sociálních věcí, zjednodušit systém sociálních dávek. Nová sociální dávka nahradí čtyři současné dávky, a to:

V minulém roce připadlo na dávky, které budou nahrazeny superdávkou, zhruba 29 miliard Kč. Níže je rozpad po jednotlivých dávkách:

Z tohoto rozpadu je zřejmé, že valná většina jde právě na příspěvek na bydlení, a proto i právě ten v tomto článku nejvíce zmiňuji.

Zatímco u současných dávek státní sociální podpory se posuzuje jen příjem (a ne majetek), tak pokud bude domácnost žádat o novou dávku, budou u ní úředníci provádět tzv. příjmově-majetkový test.

Zjednodušeně se dá říct, že příjmová část testu bude podobná, jako je v současné době, a majetková část testu bude povolovat následující:

Téma dlouhodobě sleduji a začínám tak uvažovat, kdo z tohoto systému vlastně nejvíce vytěží. Nový návrh prezentuje jako opatření, které zefektivní státní podporu. Jak to bude ve skutečnosti, lze ztěží odhadovat, ale zajisté se okruh příjmeců zúží. Z různých úhlů pohledu se mi jeví, že důchodci v nájmu budou jednou z nejvýraznějších skupin, které budou ze změn profitovat. Ale je to spravedlivé? A co to znamená pro budoucí generace?

Zatímco u jiných příjemců, zejména těch v produktivním věku, bude kladen důraz na aktivační programy a motivaci k práci, důchodci jsou z této povinnosti vyjmuti.

Aby bylo jasno, chápu, že od lidí v důchodovém věku nelze očekávat návrat do nějakého závratného pracovního procesu, ale i tak si myslím, že házet je všechny do jednoho pytle je přístup, který může vést tak trochu do pekel. Nebojte, vysvětlím blíže a ne, nemám nic proti našim seniorům a ano, přeji jim „zasloužený“ odpočinek.

Důchodci budou mít nárok na novou superdávku, tedy i její část, která bude podobná příspěvku na bydlení, bez nutnosti prokazovat jakoukoliv aktivní snahu o zlepšení finanční situace. V podstatě fakt, že jsou důchodci, se bude brát jako, že pracují. Dle tiskové zprávy MPSV „v případě, kdy v domácnosti není žádný práceschopný člen a lze tedy předpokládat, že z objektivních důvodu nebudou mít pracovní bonus, bude domácnost zvýhodněna ve složce bydlení“.

Vzhledem k jejich věku to sice vypadá jako rozumné řešení, ale jen pokud skutečně nemají (a v nedávné době minulé neměli) jiný způsob jak si zajistit finance (nejen) na bydlení než skrze finanční pomoc od státu. Ne všichni penzisté jsou úderem počátku pobírání starobního důchodu v takové fyzické či mentální nekondici, že by si nemohli přivydělat. Ale proč se snažit, když stačí zažádat o sociální superdávku a kromě státního starobního důchodu tak dostávat ještě tuto pomoc od státu, tedy z kapes nás všech?

Jako značně problematické vidím i to, že stát lidem, kterým se blíží důchodový věk, v podstatě říká: „Úspory nepotřebujete, vlastní byt se vám teď už shánět ani nevyplatí, stejně dostanete pomoc ze státní pokladny. S nájmem vám budeme až do smrti pomáhat. Je pro vás lepší zbavit se (oficiálních) úspor, abyste hladce prošli majetkovým testem!“

No a jak ministr Jurečka několikrát zmínil, cílem superdávky není snížit celkový balík rozdaných peněz, ale lépe tuto podporu zacílit. Laicky řečeno: mělo by být méně příjemců této sociální podpory, ale v průměru si přijdou na vyšší částku než v současné době.

MPSV navíc dle článku na Novinkách připustilo, že oproti současnému stavu mohou státní výdaje v souvislosti s novou superdávkou buď o 0,9 miliardy klesnout, anebo taky o 8,2 miliardy korun narůst. Takže mohou být v klidu o nějakých 28 procent větší než v roce 2023. 

Například modelový příklad 5 z prezentace MPSV uvádí jako ukázku „polepšení“ seniorskou domácnost dvou seniorů, kteří mají vlastní bydlení a jejich náklady na energie a služby jsou celkem 7 000 Kč, součtem pobírají starobní důchody ve výšce 25 000 Kč. V současné době mají nárok na dávku 1432 Kč a v novém systému pak dosáhnou na 2464 Kč.

Podpora na bydlení by měla být i nadále pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. No a tak třeba i paní důchodkyně Adéla, která má důchod 22 tisíc korun a k němu pobírá příspěvek na bydlení ve výši 8 tisíc korun, ale přesto jí přijde, že má pro svůj život hodně málo peněz, si nejspíše díky nové superdávce polepší. A z Prahy nebo do levnějšího nájmu ji také nikdo nebude posílat a ani nebude jakkoliv (finančně) motivována k takovéto, zajisté nepříjemné, změně. Nakolik je to správné, nechám na posouzení každého z vás. Já se divím, kde se bere ta její oprsklost, a přemýšlím, co dělala celý život, když musí být i v důchodu v nájmu…

Průměrný důchod v ČR se blíží 21 tisícům korun. Vezmu-li domácnost dvou pražských důchodců pobírající průměrný (až podprůměrný) důchod a platící nájem 15 tisíc korun měsíčně a ostatní relevantní poplatky (elekřina, topení, plyn, odpad apod.) 3 tisíce korun měsíčně, tak při:

Toto jsou aktuální příspěvky. A schválně jsem zvolila (na Prahu) velmi nízký nájem, aby bylo vidět, že i  důchodci v takovém (podprůměrně drahém) nájmu na dávku v současnosti dosáhnou.

A i v jiných městech než v Praze lze získat příspěvek na bydlení v řádu tisíců. Sami si můžete zkusit zadat různé kombinace příjmu a nákladů na bydlení v kalkulačce příspěvku na bydlení na webu MPSV. Z výše uvedeného je zřejmé, že velká část důchodců žijících v nájmu může získat v současnosti příspěvek na bydlení. Zvlášť vezmu-li, že je dle mého názoru pravděpodobné, že u důchodců pobírajících výrazně nadprůměrný důchod lze předpokládat, že vzhledem ke svým předchozím vyšším výdělkům bydlí spíše ve své vlastní nemovitosti.

Některé domácnosti (zejména ty, co mají opravdu nízký příjem) pak mohou mít i nárok na doplatek na bydlení. Na základně komunikace MPSV lze tedy předpokládat, že tyto, ne úplně malé, částky státní podpory po zavedení nové superdávky ještě vzrostou.

Převedení nemovitostí na rodinné příslušníky se z pohledu zájemce o superdávku jeví jako rozumný krok k tomu snadno projít majetkovým testem. Stačilo by si „ponechat“ nemovitost pro vlastní bydlení.

Z pohledu člověka, který by chtěl vytřískat ze systému co nejvíce a dostat co nejvíce peněz od státu, se ale naskýtá další lákavá možnost. Pokud někdo převede nemovitost na člena rodiny a poté se stane nájemníkem v této nemovitosti, může v současné době čerpat příspěvek na bydlení. Dle všeho to vypadá, že takovýto člověk bude moci čerpat i novou superdávku. Docela snadný způsob, jak obejít majetkový test a získat státní podporu.

Tato praxe podle mne však představuje zneužití systému (respektive účelové obejití pravidel) a zároveň podkopává smysl sociálních dávek, které by měly být cíleny na ty, kteří skutečně nemají jiné možnosti (nejen) bydlení. Přestože zákon (dle dostupných informací) umožňuje získání příspěvku i pro nájem v rodinném kruhu, jedná se zajisté o šedou zónu, která by mohla vést k umělému navyšování nároků na sociální dávky. Ano, toto je možné i teď, ale dle mého porozumění současného systému by to prošlo jen u příspěvku na bydlení, ne u doplatku na bydlení, který je dnes dávkou v hmotné nouzi (Zjednodušeně se dá říct, že u dávek v hmotné nouzi se jde více do hloubky a zjišťuje se opravdový, ne jen papírový, stav věci.).

Pokud tato praxe nebude důkladně kontrolována (a to podle mne minimálně z personálních důvodů nebude), může dále prohlubovat nespravedlivé rozdělování státní podpory a vést k narůstajícím nákladům na sociální systém.

Myslela jsem si, že převod nemovitostí na rodinu by mohl navíc připravit stát o příjmy z dědické daně, ale ta byla zrušena už před více než deseti lety. Přiznám se, že tato daňová změna mi unikla. A tak je alespoň pozitivní, že obcházením pravidel v souvislosti s novou superdávkou k tomuto nedojde.

Další věc, která mi v souvislosti s novou superdávkou (a obzvláště i s možností daru a zpětného pronájmu nemovitosti) nedává smysl, je výživovací povinnost dětí vůči rodičům. Český právní systém přece stanovuje, že děti by měly přispívat na živobytí svých rodičů, pokud se jejich rodiče nejsou schopni sami zabezpečit. Ale tato povinnost v novém systému dávky (podle současných informací) vůbec není zohledněna. Stát tedy poskytne dávku i těm, kteří by měli dostávat pomoc primárně od svých dětí. Proč by měl stát nahrazovat rodinnou podporu, která je podle zákona povinná? Jasně, budou-li mít i děti nárok novou sociální superdávku, situace se komplikuje, a tak by mohl stát převzít roli rodiny. Ale aby se vůbec nekoukalo na to, v jaké finanční situaci jsou děti žadatelů, mi v pořádku nepřijde. Co když jsou děti vrcholoví manažeři pobírající statisíce měsíčně či úspěšní podnikatelé? Opravdu nemohou svým rodičům (alespoň částečně) hradit například náklady na bydlení? Ano, těch, co děti nemají, se tento bod netýká. Kolik takových seniorů reálně je, si nedovolím vyčíslovat.

Možná by stálo za to, aby se tato povinnost více promítla do praxe. Představte si, kolik by stát ušetřil, kdyby více rodin skutečně dodržovalo své povinnosti a postaralo se o své rodiče. No přijde mi smutné, že to pro více lidí není automatické. Proč si nezajít pro podporu, že ano? Na druhou stranu ale chápu, že v praxi je to složitá a citlivá věc, která zasahuje do rodinných vztahů a při ověřování by mohly vznikat nemalé komplikace. Ale věřím, že nějaký základní ideálně automatizovaný test by šel začlenit.

Celkově mám problém s výší úspor, která bude uznávaná jako dostatečně nízká pro to získat novou sociální superdávku. O tom jsem psala už dříve (například zde) a nechci tak jít do velkých detailů. Oproti jiným mi ale limit 250 tisíc korun na účtě pro dvoučlennou domácnost přijde spíše málo než hodně. Obzvlášť v situaci, kdy domácnost bydlí ve vlastním bytě či domě. Kdokoliv v posledních letech řešil jakoukoliv opravu nemovitosti či sháněl řemeslníky, asi chápe o čem mluvím. A spořit si na takovéto opravy jen na stavebním spoření není zrovna ideální vzhledem k nižší likviditě těchto peněz.

Na druhou stranu mi přijde dobře, že se nakonec nebudou do tohoto limitu započítávat investiční produkty s podporou státu, i když si myslím, že i pro tyto formy spoření by se nějaký, spíše vyšší, limit hodil, řekněme třeba jeden milion Kč na dospělou osobu.

Superdávka totiž vytváří prostředí, ve kterém (nejen) důchodci, kteří nemají vlastní nemovitost a nemají větší úspory, mohou celkem snadno získat podporu od státu. Nemělo by být jedním z hlavních cílů vlády právě to, aby motivovala lidi k zajištění na horší časy a i na důchod? Ale zdá se, že v tomto případě je český občan, který nemá závratné výdělky, spíše veden k tomu, aby spoléhal na stát, než aby se zajistil sám.

Pokud navíc důchodci v nájmu mohou čerpat příspěvky, není to trochu nefér vůči těm, kteří celý život spoří nebo investují a doufají, že naspoří aspoň na vlastní nemovitost, aby si zajistili stabilní bydlení aspoň ve stáří? Tito lidé by pak neměli na dávku nárok ani v období spoření, protože jejich úspory celkem snadno překročí státem stanovené limity. Nebo snad stát chce, aby lidé raději schovávali peníze pod polštář, do zlata, diamantů, bitcoinu apod.?

A pak je tu ještě další, možná trochu nečekaný důsledek – práce načerno začne být lákavá pro novou skupinu lidí. Pokud někdo, včetně důchodců, chce zůstat v systému státní podpory a zároveň si přivydělat, může být lákavé nepřiznávat všechny své příjmy. Existují způsoby, jak své příjmy „skrýt“ a tím si zajistit dávky. Je to sice riziková cesta, ale pro někoho může být atraktivní. Na druhou stranu to se děje i v současné podobě dávek.

Tak a teď si možná říkáte, že důchodců v nájmu moc nežije, měli přece celý život zaopatřit se na důchod. A taky před 25 lety to bylo o něco jednodušší než dnes. No jak se to vezme. V ČR žije přes 2,2 miliony lidí ve věku 65 let a více. A dle výsledků Sčítání 2021 žije v ČR v nájmu 240 tisíc seniorů ve věku 65 a víc. Ano, není to velké procento české populace, a jen 11 % lidí dané věkové skupiny, ale když mi vychází, že většina těchto lidí dosáhne snadno na novou sociální superdávku, už to jako málo nepůsobí. Například v roce 2019

Nová superdávka má své nesporné výhody a mnoho lidí ji uvítá jako krok k jednoduššímu systému. Oceňuji, že se vláda snaží zavést majetkový test, což by mělo alespoň pomoci cílit pomoc na ty skutečně potřebné. Přesto mám pochybnosti ohledně některých aspektů – především možnosti zneužití systému a oslabení motivace k finanční odpovědnosti. Pro ty, kdo jsou ochotni „schovávat“ svůj majetek a nemají problém s tím, že jim stát „kouká na účty“, to může působit jako snadná cesta k dodatečné státní podpoře. Otázkou zůstává, zda se pomoc skutečně dostane k těm, kdo ji nejvíce potřebují, a zda systém zůstane spravedlivý pro všechny.

Také se obávám, že osamělé důchodkyně, které často patří mezi nejpotřebnější, si o dávku ani nezažádají. Ať už kvůli komplikacím spojených s procesem žádosti nebo pocitu studu či hrdosti.A zůstanou tak bez státní podpory, zatímco jiní, více oprsklí, jedinci si o podporu požádají a různými kličkami jí i  dosáhnou.

Poznámka

* Uvedené orientační výpočty současných příspěvků na bydlení jsou na základě kalkulačky na webu MPSV pro pražské PSČ. Obecně se dá říct, že v Praze se příspěvky na bydlení pohybují v nejvyšších částkách. Výsledný příspěvek na bydlení se liší dle místa bydliště, a proto pro případnou aplikaci na vaši situaci doporučuji použít kalkulačku na webu MPSV.

Zdroje:

Tisková zpráva MPSV ze dne 18.9.2024:

https://www.mpsv.cz/documents/20142/7095934/TZ_18_09_2024_Vláda+schválila+nový+návrh+zákona+o+dávce+státní+sociální+pomoci.pdf/d1754afe-d543-da6b-59b7-ca62526cd7e8?t=1726668616962

Prezentace MPSV:

https://www.mpsv.cz/documents/20142/7095934/reVIZE_socialnich_davek_final.pdf/cac01111-3cbb-1224-cb7f-a3db7c7b70bf?t=1707145098730

https://www.mpsv.cz/-/duchody-v-lednu-znovu-porostou-v-prumeru-se-navysi-o-bezmala-400-korun-prumerny-starobni-duchod-tak-dosahne-20-700-korun

Informace o vyplacených dávkách v rezortu MPSV ČR pro prosinec 2023, Tabulka 4.7: Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči, dávky státní sociální podpory, pěstounské péče a náhradní výživné dostupná zde.