Penalizace bezdětných: Když argumentace lidovců postrádá smysl. Nová éra sociální nespravedlnosti?

KDU-ČSL přišla s návrhem, který vzbudil nemalé kontroverze. Podle tohoto návrhu by bezdětní lidé nad 35 let měli platit vyšší odvody na sociální pojištění, zatímco rodiny s dětmi by naopak byly odměněny nižšími sazbami.

I přes můj prvotní pocit, že to z dlouhodobého pohledu dává ekonomicky (ne nutně lidsky a eticky!) smysl, se nakonec nemohu ubránit pocitu, že takové opatření je ale spíše nelogické, nespravedlivé až diskriminační. Vždyť to penalizuje jedince za osobní životní rozhodnutí nebo situace mimo jejich kontrolu (neplodnost, zdravotní problémy, úmrtí apod.).

V České republice jsou sociální odvody klíčovou součástí financování státního sociálního a důchodového systému, a to jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů.

Dle návrhu lidovců by bezdětní lidé nad 35 let platili vyšší odvody na sociální pojištění, než všichni ostatní, a tak považuji za důležité hned na začátku ujasnit, o jaké odvody se jedná.

Tyto odvody jsou vybírány z vyměřovacího základu, který (zhruba) odpovídá hrubé mzdě zaměstnanců.

Z hrubé mzdy zaměstnance je v současné době odvedeno 7,1 % na sociální pojištění. Tento odvod se skládá z:

0,6 % na nemocenské pojištění

Tento příspěvek slouží k financování dávek v nemoci, které zaměstnancům pomáhají překlenout období dočasné pracovní neschopnosti bez významnějšího finančního dopadu.

6,5 % na důchodové pojištění

Tato část odvodu je určena přímo na financování důchodů. Jak je zmíněno, tento systém je průběžný, což znamená, že současní pracující financují penze aktuálních důchodců.

Toto je ten odvod, který plánují změnit, a to:

Předpokládám tedy, že lidé mladší 35 let a lidé s jedním dítětem by platili stejně jako v současné době, tedy 7,1 %. Dále předpokládám, že by se jednalo o změny v té části, co jde na důchodové pojištění (protože zvýšení nemocenské části by už vůbec nedávalo smysl).

Ve zkratce by se tedy dalo říct, že lidovci chtějí bezdětné daňové poplatníky „potrestat“ tím, že by museli přispívat na důchody o 30 % více než v současné době a o polovinu více než lidé, co mají dvě děti.

Pro úplnost považuji za vhodné zmínit, že zaměstnavatelé přispívají na sociální pojištění svých zaměstnanců výrazně vyšší sazbou než samotní zaměstnanci. Celkově odvádějí 24,8 % z vyměřovacího základu, což zahrnuje:

Návrh lidovců se tak, jak se dostal do zpráv, netýká živnostníků, a tak se jimi nebudu zabývat ani já v tomto článku.

Český důchodový systém je založen na modelu přerozdělování: současní pracující financují penze lidí, kteří jsou v současné době v starobním důchodu. Jak uvádí web Ministerstva práce a sociálních věcí, i když si to hodně lidí stále myslí, neodkládáme si skrze důchodové pojištění peníze pro vlastní důchod, ale přispíváme na důchody současných seniorů! Z tohoto pohledu se zdá, že zvýšení odvodů pro bezdětné jedince je naprosto nelogické, neboť i bezdětní přispívají stejně jako ostatní.

Zvýšené odvody pro bezdětné tak mohou působit jako trest za životní volbu nebo mix různých okolností (jako jsou zdravotní problémy vlastní či partnera, životní tragédie a osobní rozhodnutí). Tento přístup ignoruje skutečnost, že mnoho lidí se rozhoduje pro bezdětnost z vážných a racionálních důvodů.

Zvýšení odvodů na sociálním pojištění pro bezdětné jedince nad 35 let proto nezohledňuje, že i bezdětní přispívají na důchody současných důchodců (a navíc, čistě statisticky – vzhledem k vyšším příjmům, i více než lidé s dětmi!) a ne na důchody penzistů v době, kdy bude daňový poplatník sám důchodcem.

A také člověk ani neví, jestli se důchodu dožije, a tak se rozhodně nedá říct, že kvůli své bezdětnosti v důchodu bude parazitoval na těch, co děti měli.

Argument (mnohých diskutujících pod články), že by bezdětní měli platit vyšší odvody, protože nemají děti, které by v budoucnu přispívaly do systému, je tak značně nepřesvědčivý, protože důchodový systém není založen na přímém přínosu vlastních potomků jednotlivce. Co ale tvrdit lze, je, že jde o nespravedlivou penalizaci za osobní životní volby, která nemusí nutně odrážet přínos jedince k společnosti.

Z pohledu ulehčení rodinám dávají podle mne daleko větší smysl slevy pro rodiny s dětmi. Ne větší zdanění bezdětných. A i ten věk 35 let mi přijde nízký. Vždyť i lidé nad 35 let mohou nakonec mít děti, tak proč by těch pár let před narozením potomka měli platit větší odvody?

Mít dítě je drahé, to souhlasím. Lidovci to vyčíslili na čtyři miliony. Místo penalizace bezdětných by tak bylo vhodnější hledat cesty, jak efektivně podporovat rodiny s dětmi, aniž bychom zatěžovali ostatní.

Zvýšení dostupnosti a kvality státních školek, zavedení flexibilních pracovních dob, zkrácených úvazků napříč pracovním trhem, poskytování přímých finančních příspěvků, nebo zvýšení daňových úlev pro rodiny, či dokonce slibované daňové prázdniny, rozumně vysoký příspěvek na bydlení i pro lidi s hypotékou, státní byty pro mladé rodiny, to vše by mohlo přinést lepší podmínky pro rodiče a zároveň by to nevytvářelo negativní diskriminaci vůči bezdětným.

Místo podpory částečných úvazků se ale spíše dočkáme delší zkušební doby a výpovědi bez udání důvodu, které budou značně znevýhodňovat (typicky) matky s často nemocnými dětmi. Třeba moje starší dítě teď už dva měsíce nebylo z důvodu nemocí ve školce. No předpokládám, že bych si v takové situaci zaměstnání ve zkušební době udržela jen velmi těžko.

Kdyby chtěli lidovci zohlednit pro výpočet důchodu děti (tedy nové daňové poplatníky), tak by podle mne mohl být zvažován nový model, který by kombinoval základní důchodové zabezpečení s příspěvky závislými na rodinném přínosu jednotlivce. Tento model by se skládal z dvou hlavních částí:

Tato část by tvořila základní finanční zabezpečení pro všechny seniory, řekněme 30% z celkového výpočtu důchodu. Tento základ by byl garantován státem a zajistil by, že každý občan (který splnil podmínky pro přiznání důchodu) má v důchodovém věku aspoň nějaký základní finanční příjem. Tedy obdoba současného minimálního důchodu, který v roce 2024 činí 4 810 Kč.

Druhá část důchodu by byla variabilní a závislá na ekonomickém úspěchu a příspěvcích (pra)dětí daného jedince. Například rodiče, kteří vychovali děti, které jsou ekonomicky úspěšné a platí vyšší odvody na sociální pojištění v ČR, by obdrželi vyšší důchod. Tento model by mohl motivovat rodiny k investici do vzdělání a celkového rozvoje svých dětí.

Zásluhový prvek by bral v úvahu celoživotní přínos jedince k sociálnímu systému, zahrnující nejen odvedené odvody. Tento prvek by mohl být kvantifikován a přepočítán na procenta, která by se připočítala k základnímu důchodu a důchodu od dětí. Obdobně jako je tomu v současné době.

Bezdětní by tak mohli mít vyšší zásluhovost, jako důsledek toho, že pracovali celý život a neměli rodičovskou dovolenou, vyšší nemocnost apod., ale měli by nulový příspěvek od „vlastních“ dětí. Tento návrh má samozřejmé svá pro a proti a je zde spíše pro ilustraci, jak by „penalizování bezdětných“ mohlo být provedeno a být vnímáno jako více férové.

Negativní motivace či pobídky opravdu nejsou tou správnou cestou. Diskriminační politika, ať už zamýšlená, či nikoli, by neměla být cestou, po které by se mělo kráčet při řešení demografických nebo ekonomických výzev.

Zdroje:

informace o lidoveckém návrhu z článku Lidovci navrhují u bezdětných vyšší odvody na důchod

sazby pojistného https://www.cssz.cz/vyse-a-sazba

informace k důchodům pro veřejnost od MPSV