Článek
Vyplácené důchody tvoří necelou třetinu státního rozpočtu. Jedná se tak o nemalou částku, která se dotýká každého z nás. Nejen proto mi přijde užitečné sledovat vývoj ve vyplácených důchodech. Pravidelně na přelomu ledna a února zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) tzv. důchodovou statistiku, takový kompletní přehled výše vyplácených starobních důchodů. Tato data k prosinci právě skončeného roku umožňují mj. přesný pohled na to, kolik lidí pobírá důchod v konkrétním korunovém rozmezí.
Pokud se zajímáte o statistiku, celkem snadno můžete čerpat údaje nejen o důchodech ze Statistické ročenky ČR, ale ta obsahuje dosti sloučená čísla. Pro podrobnější přehled o důchodech, včetně detailního rozdělení po krajích, tak doporučuji spíše Statistické ročenky z oblasti důchodového pojištění. Oba typy ročenek ale vycházejí se zhruba ročním zpožděním, a tak nejsou vždy ideálním, a hlavně včasným zdrojem informací.
Co všechno aktuální statistika zahrnuje?
Publikovaná čísla pokrývají všechny vyplácené starobní důchody vyplácené k 31.12.2024, a to ať už vyplácené samostatně, nebo vyplácené v souběhu s pozůstalostním důchodem (tedy vdovským či vdoveckým). Pokud tedy někdo pobírá kombinaci starobního a pozůstalostního důchodu, je v těchto statistikách uveden jednou s celkovou částkou pobíraného důchodu.
Obrovskou výhodou této aktuální statistiky je, že mezi výší pobíraného důchodu 5 000 a 29 999 Kč obsahuje počet důchodců po jednotlivých tisícikorunách výše důchodu. U vyšších důchodů pak tabulka uvádí částky více sloučeně, a to až do kategorie 70 000 Kč a více. To umožňuje mnohem přesnější pohled na rozložení důchodů oproti zmíněným ročenkám, které podrobně rozepisují pouze důchody do 23 000 Kč (Statistická ročenka ČR) nebo do 24 500 Kč (důchodová ročenka). Důchody nad tuto hranici uvádějí pouze souhrnně.
Jaká je výše důchodů v ČR?
Starobních důchodců je u nás nemalých 2,37 milionu. Data o vyplácených důchodech jsem analyzovala a rozhodla jsem se s vámi níže podělit o ta čísla, která mi přišla nejzajímavější.
Na základě mých výpočtů z nejnovějších dat zveřejněných na webových stránkách ČSSZ ke konci roku 2024 platilo:
- Méně než 25 tisíc Kč pobíralo téměř 85 % všech důchodců (přes 2 miliony osob)
- Skoro všichni důchodci (97 % důchodců) pobírali důchod menší než 30 tisíc Kč měsíčně
- Nejčastěji pobíraná částka (výše důchodu zaokrouhlena dolu na celé tisíce Kč) byla 21 tisíc Kč, přičemž ji pobírá o trochu více než desetina všech důchodců. Zde je zajímavé porovnání s minulými lety. O rok dříve to bylo taktéž 21 tisíc, ale v roce 2022 to bylo pouhých 18 tisíc. Efekt poměrně nedávného zvyšování důchodů je tak naprosto evidentní i na těchto dílčích datech.
- Důchod nižší než 10 tisíc Kč mělo méně než 2 % důchodců
- Důchod 19 000 až 23 999 Kč pobírala polovina (přesně 51 %) důchodců, tedy 1,2 milionu osob
- Důchod 18 000 až 24 999 Kč pobíralo dokonce 65 % důchodců, tedy 1,5 milionu osob)
- Důchod vyšší než 70 000 Kč pobíralo 93 osob, stejně jako v předchozím roce
- Nejvyšší starobní důchod byl skoro čtvrt milionu Kč
- Průměrná výše tzv. sólo starobního důchodu byla 20 680 Kč. Pro porovnání, v roce 2022 to bylo 18 tisíc.
- Průměrná výše důchodů v souběhu (s pozůstalostním důchodem) byla téměř 23 tisíc Kč
Pro ty z vás, kteří preferují tabulkové zobrazení, doporučuji zkouknout tuto přehlednou, mnou zpracovanou, tabulku:
Vyplacené starobní důchody k 31.12.2024 podle jejich výše
Jak si důchody stojí vůči průměrné mzdě?
Zajímavé mi přijde porovnat důchod k průměrné mzdě. Dle nejnovějších dat činila ve 3. čtvrtletí 2024 průměrná hrubá měsíční mzda v ČR 45 412 Kč. To odpovídá čistému příjmu necelých 36 tisíc Kč při uplatnění pouze základní slevy na dani. (Výpočet na základě online kalkulačky)
Důchod ve výši průměrné čisté mzdy (nebo vyšší) tak pobírá přibližně 2 % důchodců, což odpovídá něco mezi 12 tisíci až 70 tisíci osobami. Přesný počet z dostupných dat však nelze určit.
Důchod ale často není jediný příjem seniorů
V této souvislosti mi přijde důležité zmínit, že řada důchodců, zejména těch žijících osamoceně a pak i těch, co sice žijí v páru, ale žijí v nájmu, má nárok na další sociální dávky, jako je příspěvek na bydlení. Starobní důchod tak není jejich jediným příjmem ze sociálního systému. Dle současných informací to navíc vypadá, že tyto dávky se budou zvyšovat a projdou-li majetkovým testem nové sociální superdávky, můžou být až takovými neoficiálními výherci dávkového jackpotu.
Navíc ti, kteří se v tabulkách jeví jako příjemci extrémně nízkého důchodu (například důchod pod 5 tisíc bere 9 tisíc lidí) pravděpodobně pobírají souběžně důchody z jiných zemí. Český systém totiž v roce 2024 neumožňoval vyplácet (nesouběžný) důchod nižší než zhruba 5 tisíc Kč a v roce 2025 je minimální důchod stanoven na 5 430 Kč. A i u částek nad minimální důchod jsou schovaní lidé, kteří pobírají více důchodů současně. A to, že toto se netýká jen nejnižších důchodů, jde jasně ukázat na příkladu Andreje Babiše, který v roce 2023 dostal slovenský důchod 161 tisíc a český důchod 252 tisíc za rok.
Kolik důchodců si navíc přivydělává se z těchto dat také nedozvíme. A tak lze s nadsázkou říct, že nám chybí další díl skládačky, abychom si mohli říct, jak se tedy ti naši důchodci vlastně mají.
Jedno je jisté: Na vysoké důchody můžeme zapomenout
Nejvyšší důchody, které v tabulkách figurují (tedy nad 70 000 Kč, které pobírá 93 osob), pocházejí z doby, kdy bylo možné přiznávat velmi vysoké důchody.
První důvod: Redukční hranice
Dnes už to není možné, protože výši důchodu omezuje tzv. redukční hranice.
I kdyby měl někdo extrémně vysoký výdělek ve stovkách tisíc měsíčně po celý pracovní život (přepočteno na dnešní hodnotu) a odpracoval třeba i 48 let, jeho nově přiznaný důchod nepřekročí přibližně 50 000 Kč.
Podle výpočtů v článku na Investujeme.cz odpovídá maximální důchod v roce 2024 zhruba 48 000 Kč a 48 letem práce. A zajímavé je porovnání s odpracovanou dobou „pouhých“ 38 let, kdy by důchod byl jen o skoro deset tisíc nižší, tedy něco málo přes 38 tisíc Kč.
Druhý důvod: Strop sociálního pojištění a maximální odvody
Zde mi přijde vhodné připomenout, že od roku 2008 existuje strop pro sociální pojištění ve výši 48násobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ pro rok 2024 tak byl na základě tohoto výpočtu 2,1 milionu Kč ročně.
Z výdělků nad tuto hranici se již tedy neodvádí ani důchodové pojištění, protože to je součástí právě odvodů na sociální pojištění.
Maximální důchodové pojištění placené zaměstnancem činí 6,5 % z vyměřovacího základu, což v roce 2024 odpovídalo 137 000 Kč ročně (měsíční ekvivalent 11 400 Kč). K této částce je třeba připočítat i odvody zaměstnavatele, který platí 21,5 % z hrubé mzdy.
Celkově tak maximální odvod na důchodové pojištění dosahuje 590 tisíc Kč ročně, což je ekvivalent zhruba 49 tisíc Kč měsíčně. Je tedy jedno, jestli si jedinec vydělá tři nebo deset milionů korun ročně, za důchodové pojištění je odvedeno maximálně těch 590 tisíc (má-li jen jednoho zaměstnavatele a nedojde-li ke změně zaměstnavatele během roku). Ano, z vyšších příjmů se platí vyšší 23% daň, ale v tomto kontextu mi přijde mi vhodné porovnávat pouze výdaje na důchody s příjmy na důchody. A to i když přesně takto to v našem systému veřejných financí nefunguje.
Na základě těchto čísel je tedy hezky vidět, že maximální nově přiznaný důchod (cca 50 000 Kč) odpovídá maximálnímu možnému důchodovému odvodu.
Všichni jsou na tom stejně? Tušíte, kolik budete brát v důchodu?
No kdybych to měla shrnout, tak za mne z dat vyplývá, že důchod mají všichni skoro stejně vysoký, a to bez ohledu na výši výdělků. Protože jak bylo popsáno výše, důchod „plus mínus deset procent“ 21 tisíc Kč, pobírá polovina důchodců. Ano, zajímavé by bylo porovnat tato čísla mezi ženami a muži. Zde bychom rozdíl viděli, ale vzhledem k zavedení výchovného, si dovoluji tvrdit, že by byl méně znatelný než v minulých letech.
Pokud ještě máte do důchodu daleko, ale chcete si udělat představu o své budoucí penzi, můžete využít důchodovou kalkulačku ČSSZ. Například mně ukazuje naprosto nepřekvapivých 24 tisíc Kč. No vzhledem k tomu, že mám více let k odpracování, než odpracováno, je mi toto číslo asi úplně k ničemu než jen k odsouhlasení, že to je prostě takový lehce nadprůměrný, ale velmi hypotetický, důchod.
Poznámka: všechna data se týkají starobních důchodů vyplácených k 31.12.2024, a to ať už vyplácených samostatně, nebo v souběhu s pozůstalostním důchodem. Nezahrnují tak další typy důchodů jako invalidní, sirotčí či výsluhový.
Zdroje:
Důchodová statistika na webu ČSSZ:
Zejména pak vlastní výpočty provedené na základě dat z dokumentu
Maximální vyměřovací základ
Sazby sociálního pojištění
Výpočet Maximálního důchodu přiznaného v roce 2024 dle doby pojištění
A další drobné zdroje uvedené přímo v textu
