Článek
Ve včerejší prezentaci o reformě sociálních dávek v České republice se objevila řada modelových příkladů, které mají ilustrovat, jak nové změny ovlivní různé skupiny obyvatelstva. No ke každému z nich by se dalo něco napsat. Ale co se nejdříve zamyslet nad tím, jestli tam vůbec byly uvedeny ty nejzranitelnější skupiny obyvatelstva a jaká skupina lidí tam vůbec nebyla uvedena? Nebo se jen jednalo o lehce populistickou prezentaci, aby se jen ukázalo, že pracující si s nově navrhovanými dávkami polepší a „nemakačenka“ budou mít smůlu?
Důchodci žijící samostatně opomenuti
Poté, co jsem se zamyslela nad těmito otázkami, to vidím jasně: mezi příklady prezentovanými Jurečkou chybí jedna zásadní skupina, která si zaslouží naši pozornost, a to důchodci žijící samostatně.
Podle tabulky 9-3 Statistické ročenky ČR za rok 2023 však žije pod hranicí příjmové chudoby (dle metodiky používané Evropskou komisí) 38 % domácností jednotlivců nad 65 let, což je alarmující číslo, jež poukazuje na závažný sociální problém. Jak jsem už psala ve svém článku Chudoba (nejen důchodců) v Česku: Podle OECD dat mýtus, v ČR je 600 tisíc vdov (všech věkových kategorií), tedy pětkrát více než ovdovělých mužů. To dle mého názoru poukazuje na nutnost zaměřit pozornost na finanční zabezpečení (hlavně) starších žen, které mohou být ještě zranitelnější než samostatně žijící muži, a to v důsledku nižších důchodů vysokých nákladů spojených se samostatným bydlením. Fakt, že ženy mají výrazně nižší důchod než muži, ukazují dostupná data naprosto jasně: Dle Statistické ročenky byl v roce 2022 průměrný měsíční starobní důchod ženy jen něco málo nad 16 tisíc Kč a muže těsně pod 20 tisíc Kč. Muži mají tedy důchod v průměru o čtvrtinu vyšší.
Jak by tedy reforma sociálních dávek mohla ovlivnit životy těchto domácností jednotlivců v důchodovém věku? To jsme se nedozvěděli.
Důchodci obecně patří mezi nejzranitelnější členy naší společnosti, často se potýkají s vysokými životními náklady, zdravotními problémy a omezenými možnostmi zvýšení svých příjmů. V kontextu sociálních reforem je tedy klíčové, aby byli zohledněni a aby jim byla poskytnuta adekvátní podpora, která zajistí důstojné stáří.
Chápu, prezentace se asi snažila ukázat, jak bude nový systém více fér, ale i tak mi přijde, že zahrnutí pouze důchodců žijících v páru nebylo vhodné. Ti se obecně totiž vůbec nemají špatně. Vlastně i v přepočtu na počet lidí v domácnosti se mají lépe než mnohé rodiny s malými dětmi. Dle statistické ročenky ČR žije pod hranicí chudoby jen 4 % domácností bez závislých dětí, ve kterých je aspoň jednomu z partnerů 65 a více let, tedy, typicky, páru (skoro) důchodců. A to se bavíme jen o příjmové stránce věci. Obecně se dá říct, že jsou lépe materiálně zajištění než například rodiny a malými dětmi. A ti mladší senioři měli navíc za dobu existence samostatné ČR dost času na zajištění sebe sama.
Specifické dávky pro starší?
V rámci reformy by podle mne mohly být zavedeny specifické dávky pro starší občany, které by reflektovaly jejich unikátní potřeby, jako jsou náklady na léky, zdravotní péči a asistenční služby. Bohužel v ČR nemáme takovou tradici péče o starší rodinné příslušníky v rámci rodiny, jako jsem zažila během svého pobytu u tchyně ve Středomoří.
Zavedení flexibilních pracovních možností?
Pro ty důchodce, kteří jsou stále schopni a chtějí pracovat, by podle mne měly být zajištěny flexibilní pracovní možnosti, které by jim umožnily zlepšit svou finanční situaci, aniž by byli ohroženi ztrátou dávek a přehnaného daňového zatížení.
(Zatím) chybí procentuální analýza a kvantitativní data
Pro lepší pochopení dopadů plánované reformy sociálních dávek je tedy nezbytné provést důkladnou analýzu, která by ukázala, jak velkého podílu domácností se změny dotknou. A jaký celkový dopad bude mít na státní rozpočet. Tato analýza by podle mne měla zahrnovat nejen rodiny s dětmi, samoživitele nebo málo vydělávající pracující, ale také důchodce a další skupiny, které jsou obzvláště zranitelné nebo na okraji společenského zájmu (bezdomovci?).
Zejména v případě seniorů je zřejmé, že jakákoli reforma sociálních dávek by měla zahrnovat specifické opatření zaměřené na zmírnění této situace. Kvantitativní údaje poskytují základ pro informovanou (i veřejnou) debatu a umožňují zainteresovaným stranám lépe pochopit rozměr problému a navrhovat cílená řešení.
Závěrem
Zapojení důchodců (a zahrnutí jejich specifických potřeb a situací) do diskuse o sociálních dávkách je nejen otázkou spravedlnosti, ale také udržitelnosti. Stárnoucí populace představuje výzvu pro sociální systémy po celém světě a Česká republika není výjimkou. Poskytnutím dostatečné podpory důchodcům zajistíme, že budou moci žít důstojně. Doufejme, že reforma nebude ušita horkou jehlou a bude opravdu dávat smysl.
Zdroj:
Statistická ročenka České republiky - 2023: https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-ceske-republiky-2023
