U tchyně ve Středomoří: Oslava Tří králů v plném proudu

První akt našeho středomořského dobrodružství byl večerní průvod dne 5. ledna. Průvody, známé jako „Cabalgata de Reyes“, jsou tu středobodem oslav. Každý rok se po celém Španělsku konají tyto parády s královskými vozy, ze kterých (nejen) děti v kostýmech házejí bonbony do davu. Místní děti byly připraveny – obrácené deštníky v rukou, jako moderní lovci pokladů. Naše dcera si taky přinesla nadšeně domů bonbony, ale v porovnání s místními standardy to bylo jen malé množství. No, v mých očí to byla zásoba tak aspoň na pět let.

Každý z Tří králů měl svůj vlastní vůz, krásně a tematicky vyzdobený. Melichar byl na voze plném zlata a drahokamů, Kašpar s kadidlem byl obklopeným mystickou mlhou a Baltazar měl svůj trůn na voze zdobeném exotickými vzory. K vozu každého krále patřil doprovod – tanečníci, hudebníci a umělci, kteří předváděli výjimečná vystoupení.

Místní organizátoři se evidentně rozhodli pro mořské téma – chobotnice z balónků, piráti z Karibiku, ryby, dračí lodi a tanečníci různých věkových kategorií převlečení za mořské panny. Jeden chlapec ve stylu Poseidona tak nadšeně mával trojzubcem, že málem vykolejil celý průvod. V našem případě byly oslavy opravdu grandiózní.

Co se týče tanečních vystoupení, ty byly skutečně povedené – to vše přispělo k magické atmosféře večera. Lidé se evidentně sjeli z celého okolí, aby byli svědky tohoto spektáklu, ulice tak byly plné nadšených diváků.

Po skončení parády ale přišla teprve ta pravá bitva. Jakmile se zvedly zábrany, děti se vrhly po zbylých bonbonech na ulici jako piráti na poklad.

Ráno 6. ledna jsme si počkali na koláč Roscón de Reyes jako na dopolední svačinu, protože náš ranní režim tu je poněkud dřívější než místní. Když se všichni probudili, tchyně připravila „k snídani“ horkou čokoládu a podávala tento slavnostní koláč. Roscón byl úchvatný – sladký, s bohatou smetanou, hromadou kandovaného ovoce, ten náš byl krásně nadýchaný a chutnal jako vánočka bez rozinek. Naše děti s napětím hledaly v těstě keramickou figurku krále, která symbolizuje štěstí a poctu být králem dne (pro kterého jsme měli i připravenou zlatou papírovou korunu). Děda, jak už to bývá, v těstě narazil na fazoli, což znamená, že příští rok bude mít tu čest koupit Roscón.

Všimla jsem si, že je ve Španělsku běžné, že se Roscón de Reyes prodává v obchodech jako hotový výrobek, ale také v podobě polotovarů, které umožňují lidem upéct si tento tradiční koláč doma. V obchodech tak lze koupit předpřipravené těsto, figurku, korunu, a dokonce i fazoli v jednom balení. To dává lidem možnost vychutnat si domácí pečení a přidat osobní dotek k oslavám. Ačkoliv někteří lidé upřednostňují pečení doma, zdá se mi, že většina Španělů, včetně naší rodiny, preferuje koupi hotového Roscónu, což je patrné z množství lidí nakupujících tento velký koláč v obchodech a pyšně s ním kráčejících po ulici.

Oběd byl další příležitostí pro tchyni předvést svůj historický porcelán a zdobené sektové sklenice, obojí svatební dar, který zdobil náš slavnostní stůl. A co bylo na menu? Jemně připravené jehněčí, které jsme před dětmi raději nezmiňovali jako ovečku. A domácí hranolky – taková záruka „palce nahoru“ od všech dětí.

A dárky? Ano, přišly, hezky skromně, v duchu pravých Vánoc. Každý dostal něco malého, ale významného. A tak jsme zakončili oslavy, plní bonbonů, jehněčího a s porcelánovým servisem.

Po nezapomenutelném průvodu, který nám přinesl nemalý kousek španělské kultury, nám druhý den přálo počasí ještě více. Díky jasnému nebi a příjemnému vánku jsme se po obědě rozhodli strávit odpoledne procházkou podél moře, vychutnávajíc si tu typickou středomořskou atmosféru.

Zatímco vlny jemně šplouchaly o břeh a slunce pomalu zapadalo nad horizontem, uvědomili jsme si, jak moc jsme vděční za tyto chvíle. Byl to dokonalý závěr oslav Tří králů – nejen plný tradičních rituálů, ale také rodinné pohody a krásného prostředí.

Tento den byl připomínkou toho, jak speciální mohou být tyto tradiční oslavy, když jsou prožívány s blízkými v místě tak krásném, jako je Středomoří. A tak, když se večer smrákalo a my se vraceli domů, věděli jsme, že tyto vzpomínky si budeme pamatovat navždy.

Vánoce ve Středomoří je skutečně intenzivní – zde trvají tak od 22. prosince až do Tří králů. A tak, s koncem tříkrálových oslav, přichází i konec našich Vánoc ve Středomoří. Obchody již pomalu vyklízejí vánoční zboží a s ním se rozplynul i poslední zbytek sváteční atmosféry. Místní ulice, ještě nedávno plné světel a výzdoby, teď postupně nabírají svůj běžný ruch.

Tento přechod od svátků k běžnému dni je i jakýmsi připomenutím, že vše dobré jednou končí. I náš více než dvouměsíční pobyt tady na návštěvě u tchyně se blíží ke konci, ale odnášíme si s sebou nezapomenutelné zážitky.

Historický porcelán, který tchyně prý vyndá jen párkrát za každou dekádu, rodina pohromadě, jehněčí na talíři, smích a radost – to všechno tvořilo dokonalý obraz tříkrálových oslav ve Středomoří.

Pro ty čtenáře, kteří mají zájem přečíst si o mém pokusu o české Vánoce u tchyně, napsala jsem již dříve tento článek. Další detaily a zajímavosti, včetně mých prvních pozitivních dojmů, pak najdete v mém článku o tom, jak jsem prožila konec podzimu ve Středomoří u tchyně.

Zdroj: Autorský text