Článek
Cizí jazyky a jejich výuka patří k častým tématům ministerstva i odborné veřejnosti. V současné chvíli je výuka cizích jazyků nastavena tak, že během základního vzdělání prochází žáci dvěma jazyky. První je povinný od třetí třídy, druhý pak nejpozději od osmé. V praxi se pak setkáváme s různými variantami, kdy na některých školách je první cizí jazyk již od první třídy, druhý například od šesté. Do určité míry tak záleží na jednotlivých školách. Povinnost dvou jazyků je v našem vzdělávacím systému od roku 2013 a nad nutností dvou jazyků se pravidelně vedou odborné i neodborné diskuze.
Letos jsou debaty o něco intenzivnější. V souvislosti s připravovanou změnou Rámcového vzdělávacího programu se na stole objevil návrh, že druhý jazyk bude volitelný. Škola ho bude sice muset nabízet, ale žáci se rozhodnou sami, zda si ho vyberou. Pro mnoho ředitelů skvělá zpráva, nemluvě o dětech, které se dlouhodobě perou s jakýmkoliv jazykem, byť tím mateřským. Jinak to samozřejmě vidí vyučující těchto jazyků a jejich sdružující asociace. Dva jazyky jsou z jejich pohledu nutné. Takže opět diskuze, v níž je každý přesvědčen o své pravdě. V lednu to vypadalo, že se od druhého jazyka ustoupí. A do toho na podzim přišel s dalším svým skvělým nápadem ministr školství Mikuláš Bek. Dáme angličtinu od první třídy a druhý jazyk od šesté. A zvýšíme úroveň výstupu v deváté třídě z A2 na B1. Začít bychom mohli asi tak roku 2027. Po tomhle sdělení část ředitelů základních škol, zejména těch, kde mají velké množství inkludovaných žáků, omdlelo. Myslím, že do mdlob upadali i ti, kteří revizi vzdělávacího programu připravují, protože termín, kdy mají svou práci předložit, je do konce kalendářního roku a první školy mají pilotovat od září 2025.
O tom, že v dnešní době je znalost cizích jazyků nejen velkou výhodou, ale téměř nutností, asi debatovat netřeba. Stejně tak bez diskuze je ale to, že máme ve školách spoustu dětí, které prostě nemají na to, aby cizí jazyk zvládly, natož dva. Ano, je tady možnost minimálních výstupů, ve výjimečných případech i osvobození od jazyka, ale proč by si prostě tyhle děti nemohly samy vybrat a místo předpřítomného času by třeba zatloukaly hřebíky? Řemeslníky totiž nemáme ani v Čechách, takže asi nevadí, když nebudou umět mluvit anglicky a německy. A pak mě napadá - proč by o výuce druhého cizího jazyka nemohl rozhodnout ředitel školy? Ano, myslím tím toho člověka, který zná svoji školu a její možnosti. Věřím, že ředitelé nižších gymnázií budou volit jazyky dva, zatímco Ti, jejichž žáci na konci páté stěží napočítají do 100 a přelouskají větu, zůstanou u základů jednoho. Navíc, jak je v našich končinách obvyklé, chceme revizi, chceme změny, ale nejsme na ně připraveni.
Jeden z důvodů, proč to nebude fungovat je, že školy nemají kvalifikované učitele. Oni často nemají ani ty nekvalifikované. Takže je to podobné jako s psychology do škol. Ministerstvo by je zaplatilo, ale oni nejsou. A tak očekávám, že zase přijdou sliby, že otevřeme více oborů pro jazykáře. To můžeme. Kde vezmeme ty studenty a jak je přesvědčíme, že půjdou po škole učit? Proč by to dělali, když mohou jít do soukromého sektoru za několikanásobný plat?
Vzpomínám si na dobu, kdy jsem vyrůstala. Měla jsem zodpovědné a ambiciózní rodiče, vybrali mi školu, kde se těsně po revoluci učily dva jazyky. Většina němčinářů byli bývalí ruštináři a ve výuce byli asi tak tři lekce před námi. Učili jsme se podle učebnice a pracovního sešitu. Taky jsme poslouchali články na magnetofonové pásce a drtili se zpaměti gramatiku. Na konverzaci si učitelé netroufli. Takhle to šlo až do konce gymnázia. Takže sice umím perfektně vyjmenovat předložky pojící se se třetím a čtvrtým pádem, mám z němčiny maturitu, dokonce některým rozhovorům rozumím, ale větu dohromady nedám. Možná bych si vzpomněla na nějakou z maturitních témat či reálií, které byly roky stejné, nějaký hodný student je vypracoval a my se je naučili zpaměti. S angličtinou to nebylo o moc lepší. Naše paní učitelka sice byla kvalifikovaná, možná uměla i anglicky, ale učit neuměla. Navíc se nás trochu bála a my jsme se v jejích hodinách věnovali všemu možnému kromě jazyka. Na gymnáziu to bylo už bylo náročnější, ale stačilo se naučit gramatiku, dokola vyplňovat stejná cvičení v pracovním sešitě a prošlo to. Ano, anglicky se sice domluvím, výslovnost mám katastrofální, ale jediné, co mi pomohlo, byl půlroční pobyt v cizině.
Dneska jsme na tom samozřejmě mnohem lépe, ale kvalitních učitelů je pořád málo. Ano, kvalitních, kvalifikace není zárukou kvality. Mimochodem, víte, že pokud vystudujete první stupeň, jste automaticky kvalifikovaní pro výuku angličtiny na prvním stupni? A tady vznikají první bloky. Dávno se ví, že dítě by se mělo cizímu jazyku učit odmalička, klidně již v předškolním věku. A mnoho škol se o to snaží. A tak často chodí do tříd učitelé, kteří mají špatnou výslovnost a otisknou ji do dětí. A s tím už v dospělosti nehnete.
Dalším důvodem je právě náš vzdělávací program. Konverzace je v něm pořád málo. Neučíme jazyk jako cizí, ale jako mateřštinu, zbytečně se držíme gramatiky, učitelé i žáci se stydí mluvit a dělat chyby, držíme se zastaralých učebnic a neustále něco někde píšeme. Proč? Na kurzech cizího jazyka v zahraničí nevezmete tužku do ruky několik měsíců. V Čechách máme perfektně zpracovaný program výuky češtiny jako cizího jazyka. Škoda, že to nepoužíváme i při výuce cizích jazyků.
Je spousta škol, které mají štěstí. Třeba ta naše. Máme skvělé učitele jazyků. Umí jazyk a taky umí učit, předávat, konverzovat. A k tomu máme žáky, kteří mají všemožné poruchy učení, přes veškerou snahu nulovou čtenářskou gramotnost, velmi často snížený intelekt. Cizí jazyk je pro ně utrpení. Nikdy si ho neosvojí. Proč musí mít dva? Proč se nemohou učit pro svůj vlastní život?
Možná bych ještě zmínila ambiciózní plány ministerstva, že zvýší výstup deváťáků a očekává, že budou mít znalost minimálně na úrovni B1. Základní škola má naučit základy. To je její role. V případě, že se změní vzdělávací program a najdou se kvalitní učitelé, je výstup u většiny dětí reálný, ale ne díky základní škole, ale díky tomu, že dnešní děti jsou minimálně s angličtinou v denním kontaktu - v televizi, na počítači, v knihách. Spousta škol dnes zaměstnává rodilé mluvčí, učí tandemově. Děti poslouchají opravdovou angličtinu a učitelé pak mají na čem stavět. Ale pořád je třeba mít na paměti, že všechny děti nemají stejné podmínky. Ale mohou být úspěšné i bez dvou jazyků.
Můžete oponovat, že v některých zemích umí anglicky téměř všechny děti. Je to tak. Pamatuji si, že když jsem pobývala pár měsíců v Egyptě a v Keni, plynule hovořili často i předškoláci. Neměli vlastní boty, ale zvládli perfektně konverzovat. Měli totiž motivaci, bez jazyka se s turisty nedomluvili. Navíc tyto země dávno pochopily, že vzdělání je vstupenka k lepšímu životu, což v zemi, kde se dětem ani učitelům často nechce do školy, je zatím jen fata morgána.
Vzpomeňme na dobu, kdy jsme vstoupili do Evropské unie. Mluvilo se o tom, že bez jazyka budeme ztraceni. Jestli zedník nebude mluvit, je bez práce. Otevírá se nám nový pracovní trh, všichni půjdeme pracovat za lepší peníze do ciziny, a tak musíme ovládat jazyk. Trh se otevřel, šanci chytily za pačesy pracovní agentury, které si najaly pracovní síly a zajistily jim práci v pohraničí. Na nižších pozicích dodnes nemusí umět ani základy cizího jazyka. Přestože si agentury nechávají značnou část výdělku, pořád se to lidem vyplatí a mají dvojnásobné platy než u nás. A tak v pohraničí marně sháníme řemeslníky, jsou za hranicemi. Bez jazykové vybavenosti. Vzpomínám také na svou spolužačku, učitelku němčiny. Prodává v pekárně v Německu. Sice vstává ve tři ráno, ale v jedenáct je doma. Za dvojnásobný plat, než by měla ve školství. Tolik k té motivaci.
Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Příjemným překvapením by bylo, kdyby se rozhodlo v zájmu našich dětí a jejich budoucnosti, potažmo k budoucnosti naší země. Ale o tom se u nás spíše jen mluví.
Zdroje:
https://www.eduin.cz/clanky/zavedeni-ciziho-jazyka-od-prvni-tridy-v-tuto-chvili-prinese-vic-skody-nez-uzitku/
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2546257
https://www.lidovky.cz/domov/druhy-povinny-cizi-jazyk-skoly-ministerstvo-skolstvi-gazdik.A220419_190538_ln_domov_vag
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-druhy-jazyk-jen-volitelne-zacina-nejvetsi-zmena-vzdelavani-za-20-let-194748
