Článek
K napsání tohoto textu mě inspiroval článek, který byl publikován na této platformě v minulém týdnu a k funkci sociálního pedagoga se staví velmi skepticky. Autorka článku zřejmě tuto pozici považuje za zbytečnou. Já to vidím naopak. Rozdílné názory dle mého názoru plynou z nulové zkušenosti a neznalosti této role, která je na mnoha školách významná, troufnu si říci, že i klíčová.
Nemyslím si, že by sociálního pedagoga potřebovala mít každá škola. Většina škol si vystačí s podpůrnými funkcemi, které má - výchovným poradcem, metodikem prevence, speciálním pedagogem či dalšími. Pak je tady na čtyři stovky škol, které se potýkají s mnoha sociálními problémy, jejich vzdělávací role se velmi často mísí s rolí sociální. A zde nastupuje sociální pedagog, který může pomoci všem stranám - učitelům, žákům i rodičům.
Mluvíme o školách, které ve vyšším množství navštěvují žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí. Pro tyto školy není sociální pedagog už spoustu let žádnou neznámou, využívají ho dlouhodobě. Zpočátku možná nešlo přímo o sociálního pedagoga, ale třeba o školního asistenta, nicméně jde o člověka, který je ve školách velmi důležitý. A to pro všechny účastníky vzdělávacího procesu, ale i pro společnost jako takovou. Financován bývá různě - někde přispívá zřizovatel, ale v naprosté většině se jedná o financování z evropských dotací. Ty už ale v současné chvíli podporu těchto pozic nenabízí. Důvodem je slib vlády, že sociální pedagog bude ukotven v zákoně a potřebným školám jej bude hradit stát. K tomu ale nedošlo a spousta ředitelů netuší, jak si pozice udržet. Na podzim tedy vznikla petice na podporu těchto míst a poslanci nyní uvažují o pozměňovacím návrhu, který pozici v zákoně ukotví. Snad se zadaří.
Náplň práce sociálního pedagoga je různá a obvykle je uzpůsobena potřebám jednotlivých škol. Často bývá připodobňována práci sociálního pracovníka, což ale není úplně přesné. Sociální pedagog působí každý den přímo ve škole. Pracuje nejen s dětmi, ale i s celými rodinami, pomáhá v případě skrytého záškoláctví, problémového chování, ale i v případech nedostatečné podpory ze strany rodiny. Bývá součástí školního poradenského pracoviště, poskytuje podporu a pomoc tam, kde je potřeba a kde rodina selhává, neví si rady nebo nemá dostatečné kompetence, zajišťuje péči, na kterou učitel nemá prostor, komunikuje s OSPOD, neziskovými organizacemi, školskými poradenskými zařízeními, středisky výchovné péče a s mnoha odborníky a specialisty, provádí depistáž, aktivizuje rodiče a velmi často propojuje rodinu a školu. A někdy, což je také důležité, tady prostě jenom je pro zraněné dítě nebo přepracovaného učitele. Pokud se podíváme, co všechno může tato pozice nabídnout a obsáhnout, rozhodně nemůžeme říci, že se jedná o zbytečnou funkci.
Setkávám se s názorem, že toto všechno již nabízí jiné pozice, které jsou ve škole dlouhodobě, případně třídní učitel. Pojďme si říci, že učitel má v první řadě učit. A i když má ke své roli učitele připnuté další funkce, vždy je hlavně učitelem. Metodik prevence, který je na školách velmi důležitý dokonce nemá ani snížený úvazek, výchovný poradce sice ano, ale těch pár hodin týdně rozhodně nemůže obsáhnout veškerou péči a administrativu. Nemluvě o tom, že není jeho rolí ani povinností věnovat se sociální práci. Jenže i té je potřeba se věnovat, pokud dítě sociálně strádá, přijde logicky školní neúspěch.
Školy, které sociálního pedagoga mají, jeho práci oceňují a uvědomují si jeho důležitost. Nepomáhá jen dětem z nepodnětného prostředí k tomu, aby se cítily v bezpečí, aby měly lepší šanci na uplatnění v životě, ale také rodičům, kterým často chybí základní kompetence a neumí si poradit a v neposlední řadě učitelům i ředitelům, ze kterých sejmou část povinností a administrativy, které už tak mají přehršel.
Další názor, který ve společnosti slyším velmi často je, že škola nemá suplovat rodiče, a že je to další zbytečná podpora sociálně znevýhodněných. Pokud se k tomu budeme stavět nadále takto, tyhle děti budou nadále neúspěšné a půjdou ve stopách svých rodičů. Ano, spousta z nich půjde, ale sociální pedagog je jedním z nástrojů, který pomáhá tomu, aby tomu tak nebylo. A také je třeba říci, že pokud budeme sociální problémy nejen ve školách popírat, nezmizí, jen pomalu narostou do obřích rozměrů. A to nás bude stát mnohem víc peněz, než si umíme představit.
Školy tohoto typu u nás jsou a budou. Opět se sice mluví o tom, že je nutné zamezit segregaci škol, ale k ideálnímu stavu nikdy nedojde. Na vedení těchto škol a na učitele jsou kladeny obrovské nároky, práce je psychicky náročná, administrativně zatěžující a nezvládne ji každý. Tyto školy potřebují větší množství podpůrných pozic. Tak to prostě je. To, že je potřeba změnit i mnohé další, co souvisí se sociálním a školským systémem, je samozřejmě dalším velmi důležitým tématem.
V závěru si dovolím odpovědět na otázku autorky článku, která zřejmě měla být řečnická a zněla:
„Potřebujeme sociální pedagogy, aby suplovali rodiče za státní peníze?“
„Ano, potřebujeme sociální pedagogy, aby pomohli tam, kde je potřeba. Bez nich se vracíme zpátky na začátek cesty.“
Zdroje
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-o-socialni-pedagogy-je-zajem-poslanci-je-chteji-uzakonit-40494194
https://denikalarm.cz/2024/11/socialni-pedagogove-jsou-nadeji-deti-ze-znevyhodnenych-podminek-chybi-jim-ale-zakotveni-v-zakone/
