Článek
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček se v rozhovoru pro Novinky nepříliš aktivně snažil přesvědčovat, že jeho strana není proruská. Navazuje tak nedávnou intenzivnější snahu Karla Havlíčka v rozhovoru pro Seznam Zprávy, kterým jsem se podrobně zabýval zde a zde.
Havlíček svým vystoupením potvrdil, že proruská nálepka ANO je zcela oprávněná. Patrně nepřekvapí, že Vondráček dopadl úplně stejně. Hrozba slovenského scénáře pro naši zemi je však z jeho slov ještě explicitnější a naturalističtější.
Opravdu je Vondráček v rozhovoru tak proruský? Posuďte sami ve výběru jeho výroků, které rozeberu níže.
„Už jsem viděl billboard s premiérem a nápisem: Západ, nebo Východ. Je to klišé a nikoho to nezajímá,“ prohlásil Vondráček.
Velice se mýlíte, pane Vondráčku. Třeba mě to nejen zajímá, ale považuji to dokonce za naprosto klíčové téma voleb. A to nejen u nás, ale v celé Evropě. A v kontextu předvolebních průzkumů s tímto názorem rozhodně osamocen nejsem.
Koalice SPOLU zaslouží velkou pochvalu, že toto téma vyzdvihla jako ústřední hned v počátku kampaně. Toho se hnutí ANO pochopitelně bojí, a snaží všemožně vyhnout, s notnou dávkou pomoci dalších spojenců. Dobře totiž ví, že pokud veřejnost před volbami pochopí pravý stav věcí, čeká je volební porážka. Jen šílenec totiž dobrovolně vymění Mercedesa za Moskviče či hlasuje pro inspiraci Ficem.
ANO tak v této otázce zaujalo taktiku nočního predátora, který přes den zdánlivě netečně pospává někde v dutině stromu. A čeká na noc, kdy zaútočí plnou silou. Podobně hnutí ANO čeká na volby, od kterých si slibuje premiérské křeslo, a pak teprve kompletně demaskuje všechny své plány. Nicméně v ukolébání předvolebními průzkumy už občas podvědomě ztrácí zábrany, a dává nahlédnout nefiltrovaný obsah svých záměrů. Tím lépe pro ty voliče, kteří je doposud neprohlédli.
Vondráček dále kritizuje vládu, že „Těžko hledá cestu k nové administrativě Donalda Trumpa. Roky se vládní strany vychloubaly, že je pro ně transatlantická vazba nejdůležitější, ale teď ji samy torpédují. Podívejte se na příspěvek Víta Rakušana (STAN) na síti X, kde spojil Elona Muska a Hitlera. A dosud to nedal pryč a neomluvil se.“
Velmi výmluvné. Vůči Rusku smířlivý Trump je pochopitelně Vondráčkovi sympatický. A za to mu promine dokonce i to, že je Američan a jeho ministr veřejně hajluje.
Fialova vláda je naopak i v této těžké zkoušce neobyčejně konzistentní a charakterní. Doposud byl v čele USA Biden, který viděl transatlantickou spolupráci jako jednu z priorit. Nyní nastoupil Trump, který Evropu nezmínil ani ve svém inauguračním projevu, na EU hodlá uvalit cla, hrozí vystoupením z NATO a k ruskému zločinnému režimu je ve srovnání s Bidenem či Evropou neobyčejně shovívavý. Nic jiného než ochlazení vzájemných vztahů mezi EU a USA tedy nelze čekat. Vláda to ví, a o žádné násilné patolízalství se nesnaží. Za to ji lze opět jen pochválit.
A Musk, vůči Rusku názorově klouzající na stejné vlně jako Trump? Musk, který z „obavy z válečné eskalace“ Ukrajincům omezil Starlink a navrhoval ukončení konfliktu za cenu ukrajinských územních kompromisů? Je příznačné, že za to mu Vondráček hajlování odpustí.
A k Muskovu gestu připojím nádherné diskusní vyjádření pedagožky Bereniky Kopřivové „Stejně jako 90 % ostatních lidí (včetně neonacistů samotných) v tom jasné hajlování vidím. Kdyby to udělal kdokoliv jiný, bylo by to hajlování, kdyby to udělal kterýkoliv z mých žáků - dostal by dvojku z chování za hajlování.“ Dokonale výstižné, není co dodat. Pouze připojit podpis.
„My jsme ve střední Evropě a nikam nejdeme. Chceme mít místo prázdných frází reálnou politiku,“ odpovídá Vondráček na otázku, zda by nás hnutí ANO táhlo na západ nebo na východ
Proč ten akcent střední Evropy? Protože je v současné EU centrem protizápadních a proruských nálad. Slovensko a Maďarsko připomínat netřeba, nyní k nim nepochopitelně směřuje ještě Rakousko.
Západ Vondráček nechce, východ otevřeně říct před volbami nemůže. Hledá proto nějakou dostatečně srozumitelnou, a přitom ještě přijatelnou odlišnost od Západu. A tím má být onen „evropský Střed“. A tou odlišností má být právě to, že je nesrovnatelně více proruský. V rámci našich sousedů pak pro jistotu ještě vypíchne Slovensko a Rakousko, a mlčením přejde Německo a Polsko. Není těžké uhodnout proč. Přesněji už to vyjádřit nemohl.
K tomu nutno upozornit na jednu velmi významnou věc. Pokud jde o postoj k ruské agresi, tu lze jen odsuzovat nebo neodsuzovat. Žádná třetí možnost není a mezi těmito dvěma žádný kompromis neexistuje. Podobně jako nelze zkřížit kočku a psa. Chce-li Vondráček hledat nějakou „středoevropskou“ formu „neutrality“, je to totéž jako agresi neodsoudit. „Nevyjádřit se“ je totiž pouze jednou z forem neodsouzení.
A jeden dotaz na okraj - co je podle Vás „reálná politika“, pane Vondráčku? Co třeba muniční iniciativa? Ta je zřejmě reálná zase až moc, když ji vaše strana chce zrušit. Směřuje totiž na opačnou stranu, než vaše zájmy.
„Říkalo se, že „stejně ti Češi a Slováci udělají všechno stejně“. Ale to už neplatí a je to velká ztráta. Chybí to. Věřím, že to napravíme,“ pokračuje Vondráček.
Užší spolupráci se současnou slovenskou reprezentací naše vláda přerušila zcela správně. Samozřejmě to nebyl krok proti Slovensku, ale projev nesouhlasu s politikou její současné vlády, kterou zastávat odmítáme. Úmyslem „napravit to“ Vondráček zcela otevřeně říká, že chce stejnou politiku jako Slováci. Abychom zase „dělali vše stejně“. Sám má bohaté moskevské zkušenosti, na které může navázat. A zjevně už se nemůže dočkat.
„Slováci jsou mi blízcí, mám tam hodně kamarádů,“ odpověděl Vondráček na dotaz redaktorky, jaký má názor na Ficovu cestu za Putinem.
Kuriózní. Na jaké straně asi jsou Vondráčkovi slovenští přátelé, když kvůli nim Ficovu cestu neodsoudí? Na slovenskou opozici to příliš nevypadá. A neříct svůj názor kvůli přátelům má být ona údajná neomezená svoboda projevu v režii hnutí ANO? Uvědomuje si vůbec Vondráček, jak se do svých výroků zamotává a vrší jednu inkonsistenci za druhou?
„Do této doby tam zbytečně umřely tisíce lidí. Ukrajinský národ je největší oběť. Zdevastovaná země. Je potřeba najít cestu. Doufat ve vojenské vítězství není reálné,“ odůvodňuje Vondráček svoje chcimírovství.
Další klasická proruská karta. Ukrajinci umírají, protože je Rusové vraždí. Nicméně i za tu cenu se chtějí dál bránit, a zločincům se nepodvolit. Vondráček jim to chce rozmlouvat, a hlavně zasednout k jednacímu stolu s jejich vrahy. Ona „jiná cesta“ je tedy přemlouvat oběť ke kapitulaci a podporovat prosazení vůle zločinců. Nádherná politická vize. A opravdu ani trochu proruská.
„Toho pána jsem donedávna neznal. Jsme na startovní čáře. Uvidíme,“ reagoval Vondráček na dotaz, zda si umí představit spolupráci na vládní úrovni s proruským dezinformátorem Danielem Sterzikem, asistentem europoslance Dostála ze Stačilo.
Jinak řečeno, spolupráci připouští. S tím Sterzikem, který se kupř. zcela otevřeně přiznal, že v naší zemi podvrací státní zřízení. Další explicitní důkaz, jak blízko Moskvě sahá současný extremismus hnutí ANO.
Je naprosto nepochybné, že Babišovo hnutí chce u nás aplikovat slovenský scénář. A stejně tak je nepochybné, že nic takového u nás nadpoloviční podporu u voličů nemá. Pokud voliči skutečné záměry hnutí ANO pochopí, Babiš a jeho spojenci stráví příští čtyři roky znovu v opozici.
