Po deseti letech se blíží další změna Ústavy

Poslední novelizace se skutečně odehrála v roce 2013. Prezidentská imunita byla z doživotní zkrácena jen na dobu v úřadě. Je to opravdu dávno. Pod zákonem mají své podpisy tehdy nový prezident Miloš Zeman, Petr Nečas ještě před skandálem a demisí a Miroslava Němcová, které poté Zeman nedovolil od řízení Sněmovny přejít do čela vlády.

Nyní Sněmovnou zcela bez potíží prošla ústavní změna, která společně s plánovanými běžnými zákony má zpřehlednit pořádání voleb. Dlouhodobě nám driftují směrem k letním prázdninám.

Senátní začaly v polovině listopadu 1996. O deset let později se už pořádaly v polovině října a loni se volilo dokonce 23. a 24. září. Stejně se posouvaly krajské i komunální volby. Jednotný, neměnný termín má od roku 2026 být v prvním celém říjnovém týdnu. Ať se dál bude volit ve dvou dnech nebo ne.

U sněmovních voleb se opíráme o členění země na různě lidnaté kraje. Pro Senát jsme si vybrali nakreslení 81 umělých obvodů se snahou, aby v každém bylo stejně obyvatel. Orientačně se vyšlo ze 76 okresů. Dodnes některé obvody jsou tvořeny pouze jedním okresem, mnohdy ale bylo nutné kousky okresů vytrhávat či slepovat.

Mít co nejpodobnější množství lidí je nutné v zájmu rovných voleb. Kdyby jednoho senátora vybírala tisícovka lidí a dalšího deset tisíc, v prvním obvodě by hlas každého měl mnohem větší vliv na konečný výsledek.

Dřív jsme obvody lehce upravovali, když se počet obyvatel v nějakém začal od průměru všech lišit o víc jak 15 procent. V roce 2018 se ovšem pravidlo bez náhrady škrtlo. Senátorům vadily úpravy každé dva roky, někteří voliči bez stěhování čekali na volby i déle než běžných 6 let. Obvody tím ale zamrzly, i když se počet obyvatel mění stěhováním, rozením se i umíráním. Aktuálně rovnost hlasů nijak zákon nezajišťuje.

Dovolená 15% odchylka od průměru se nově má počítat z počtu oprávněných voličů, ne z počtu obyvatel. To je velmi vhodná změna. Mezi obyvatele patří i nezletilí, cizinci a další lidé bez práva přijít volit. Výsledné obvody tak budou skutečně rovnější a bližší si množstvím osob v nich. Změny půjde provádět pouze 12 let od předchozí změny, aby obvody přeci jen byly stálejší.

Jejich hranice se jistě budou měnit. V roce 2022 svého senátora vybíral obvod 25 (Praha 6) s asi 81 tisíci voliči. Naopak v berounském obvodu č. 16 mohlo přijít 120 tisíc lidí. Od průměru obvodů, které tehdy volily, se tyto krajní případy lišily o asi 20 procent.

Nově si i každý bude moct snáz ověřit, do jakého obvodu patří jeho bydliště.

Namísto takových zjednodušujících výpisů má zákon o volbách do Parlamentu napříště přesně vyjmenovávat pro každý obvod seznam jeho částí. Konkrétních obcí, městských částí, městských obvodů či určitých katastrálních území. To je ale součást souvisejících změn volebních zákonů, které ještě Sněmovna nezačala projednávat.

Volby tu jsou běžné téma. Že u nás bývají zákony nedotažené, o tom se píše smutně a lehce.