Článek
Nu dobrá. V tomto článku vlastně budeme zmiňovat jen jediného zástupce hmyzu. Souhrnně pak lze všechny zařadit do členovců. Než se do toho ale dáme, položme si nejprve otázku: Proč tito tvorové dorůstali takových rozměrů?
Předpokládá se, že svůj podíl na tom měla míra kyslíku v atmosféře. V některých studiích se uvádí až 35 % oproti dnešním 21 %. Protože dýchací systém hmyzu je diametrálně odlišný, větší míra tohoto prvku v ovzduší jim mohla umožnit dorůst do objemnějších rozměrů, než je tomu ku příkladu dnes. Dále by se pak mohlo přihlédnout k faktu, že „složitější“ živočichové byli teprve na vzestupu, a tak naše nohaté potvůrky neměly příliš přirozených predátorů. Oba faktory jim tak mohly dát dostatek prostoru k tomu, aby zvládly krapítek povyrůst.
Vážka přes celý stůl:
MEGANEURA
Tato mrška z řádu pravážek byla masožravá a předpokládá se, že na jídelníčku měla jiné druhy tehdejšího hmyzu. První fosilie byly objeveny ve Francii už v roce 1880. Její objevitel, paleontolog Charles Brongniart, dal této krasavici jméno podle žilnaté mozaiky na jejích křídlech. Meganeura by se dala přeložit jako velkonervý. Podobný exemplář byl nalezen též v Anglii.
A nyní k velikosti. Meganeura mohla vážit až 150 gramů, což je na létavý hmyz opravdu velké číslo. To však není nic v porovnání s její délkou, kdy JEDNO křídlo mohlo být dlouhé přes třicet centimetrů! Pro představu si můžete vzít do ruky školní pravítko. Předpokládané rozpětí tak mohlo dosahovat necelého ¾ metru. Takový vrtulník si doma o zeď rozmáznout nechcete! Meganeura si tak svou velikosti vysluhuje pozici největšího hmyzu všech dob.
Meganeura
Příměr k dnešku:
PÁSKOVEC VELKÝ
Cordulegaster neboli Páskovec je rod vážek, který se vyskytuje po celém světě (mj. i v Čechách). Nás konkrétně zajímá Páskovec velký, který délkou těla dosahuje až 10 centimetrů a rozpětím křídel okolo dvanácti. Oproti Meganeuře je to tedy skutečně drobeček. Pokud však nesnášíte, když vám kolem hlavy poletuje hmyz, Páskovec dozajista postačí.
Páskovec velký
Stovky noh na obrovském těle:
ARTHROPLEURA
Naším dalším rekordmanem je Arthropleura. Tato kolosální mnohonožka se vyskytovala na území dnešní severní Ameriky, ale taktéž v Evropě!
S předpokládanou délkou přes 2,5 metru a šířkou 50 centimetrů se řadí mezi největší suchozemské členovce vůbec. Váhově pak mohla dosáhnout i 50 kilogramů. Může nám být útěchou, že do boty by se nám opravdu nevlezla. Pokud vůbec měla nějaké přirozené predátory, muselo jich být (s přihlédnutím k její obrovitosti) opravdu pomálu. Ovšem, prvenství má stále jen na souši. Ve vodních hlubinách ji pořád předčí Jeakelopterus, který však nežil v karbonu, nýbrž v devonu. Proto do tohoto seznamu zařazen nebyl (zmiňuji v jiném článku ZDE).
Arhropleura - model
Příměr k dnešku:
OBŘÍ AFRICKÁ MNOHONOŽKA
Archispirostreptus gigas, Shongololo nebo zkrátka jen Obří africká mnohonožka je aktuálně největším žijícím exemplářem této třídy. Vyskytuje se ve východní Africe, délkou dosahuje okolo 30 centimetrů (opět, školní pravítko!) a šířkou kolem čtyř centimetrů. Jedná se tedy o opravdu velkou potvoru. Přesto je téměř desetinásobně menší, než byla Arthropleura.
OBŘÍ AFRICKÁ MNOHONOŽKA
Karbonský „pavouk“:
MEGARACHNE
Ačkoliv by tomu název napovídal, nejedná se o pavouka, nýbrž o vodního členovce. Jeho ostatky byly poprvé objeveny v Argentině v roce 1980. Protože se však zkamenělina nedochovala celá, mylně se předpokládalo, že se skutečně jednalo o pavoukovce. To bylo vyvráceno až po roce 2005, kdy byl objeven další, tentokrát však kompletnější exemplář. Po porovnání obou nálezů pak bylo shledáno, že se skutečně o pavouka (který měl, dle předpokladů, mít rozpětí nohou až půl metru!) nejedná. Díky tomuto omylu však získala Megarachne v dřívější době na popularitě. Ačkoliv tedy do pavoukovců nespadá, dluží jim za velkou část své slávy, a proto budeme po zbytek článku předstírat, že to tak prostě je.
Nicméně! V pravěku skutečně žil pavouk, který této velikosti dosahoval. Pojmenován byl Mongolarachne (dle země objevu), avšak žil až v období druhohor, (střední juře) před 160 miliony let.
Megarachne
Příměr k dnešku:
SKLÍPKAN NEJVĚTŠÍ
Theraphosa blondi, známější jako sklípkan největší, se (naštěstí pro nás, arachnofobiky) vyskytuje v Jižní Americe. Rozpětím nohou dosahuje až 30 centimetrů. Obdobně je na tom také tzv. maloočka (Heteropoda maxima), která je však konstrukcí drobnější.
Nicméně, na rozdíl od předchozích příkladů, se sklípkani svým rozpětím až tak moc od svých pravěkých příbuzných neliší. Dali by se tedy připodobnit ke dvěma boxerům v ringu, z nichž jeden je opravdu, opravdu, OPRAVDU lehká váha.
Sklípkan největší
Pokud jste dočetli až sem, velice vám děkuji. V případě, že máte rádi téma pravěk a vůbec, můžete se podívat na mé předchozí články:
Zdroje informací:
