Článek
1. Burianosaurus augustai
jediný dosud oficiálně uznaný druh neptačího dinosaura, který byl nalezen na území České republiky. Tento býložravý ornitopod žil přibližně před 94 miliony let v období svrchní křídy. A i když patřil spíše k menším dinosaurům, úplný drobek to nebyl (dle odhadů mohl dosahovat délky až 4 metry a váhy do 300kg!). Jeho pozůstatky byly objeveny v lomu u Mezholez poblíž Kutné Hory. V době, kdy Burianosaurus žil, bylo naše území z velké části pokryto mělkým mořem a rozptýlenými ostrůvky, takže z logiky vyplývá, že pro dinosaury jsme tu v těch dobách příliš prostoru neměli. Konkrétně z něj byla nalezena stehenní kost, která se stala symbolem české druhohorní fauny.
Burianosaurs Augustai - OC Harfa Praha
Rodové jméno Burianosaurus vzdává hold legendárnímu malíři Zdeňku Burianovi (více v článku Světoznámý Zdeněk Burian a jeho skutečná cesta do pravěku), který svými obrazy přiblížil světu nejen dávný život, zatímco druhové jméno „augustai“ připomíná paleontologa Josefa Augustu se kterým Burian aktivně spolupracoval. Tento objev má pro českou paleontologii mimořádný význam, protože dokazuje, že na našem území v období křídy žili nejen mořští tvorové, ale i suchozemští dinosauři – byť spíše ojediněle a izolovaně. Kromě Burianosaura se objevily i zprávy o možném nálezu izolovaného zubu teropoda z jury, avšak zatím nebyl dodán dostatek podkladů, aby byl uznán jako samostatný druh.
2. Cricosaurus suevicus
Tak, jako Burianosaurus obýval souš, v mořských hlubinách číhal zcela jiný tvor. Predátor, který je příbuzným dnešních mořských krokodýlů, obýval podmořský svět v pozdní juře, a to asi před 150 miliony lety. Na rozdíl od těch dnešních se ale nepohyboval v blízkosti břehů a dával přednost otevřenému moři (pravděpodobně by se po souši ani nedokázal pohybovat). Tento plaz byl dokonale přizpůsoben životu ve vodě. Měl protáhlé, štíhlé tělo, ocas byl ve skutečnosti spíše ploutví a i končetiny měly ploutvovitě lopatkovitý tvar. S délkou do 3,5 metru, váhou do 200 kg a štíhlým, protáhlým čenichem sestávala jeho nejčastější potrava pravděpodobně z ryb nebo jiných plazů.
Cricosaurs (v pravo nahoře)
Fosilie Cricosaura jsou k nalezení v jurských a křídových sedimentech Evropy, ačkoliv v samotném Česku nebyly jeho pozůstatky zcela prokázány. Přesto se předpokládá, že minimálně podobní mořští krokodýli naše vody obývali, jelikož střední Evropa pravděpodobně byla součástí širších mořských ekosystémů, které propojovalo právě území dnešní ČR.
Cricosaurus
3. Amoniti
Když se opětovně ponoříme do prastarých moří, konkrétně do období druhohor, nalezneme také hojné pozůstatky amonitů, příbuzných dnešních chobotnic a olihnic. Tvořeni byli pevnou, elegantní schránkou ve tvaru spirály. Ta byla rozdělena na komory, v nichž pomocí plynu a kapaliny udržovali vztlak, aby se mohli pohybovat v různých hloubkách. Žili v období jury až konce křídy, tedy zhruba před 180 až 70 miliony let. Na zemi přebývali tedy více než 100 milionů let, což je v porovnání s člověkem takřka nepředstavitelné.
amonit
K jejich vyhynutí došlo přibližně ve stejné době, jako u dinosaurů. Jejich zkameněliny byly objeveny v mnoha českých lokalitách – v Českém ráji, Moravském krasu i v okolí Prahy – v horninách bohatých na druhohorní sedimenty. Některé schránky amonitů se zachovaly v takřka dokonalém stavu a do dnešních dob patří mezi jedny z nejznámějších fosilií na našem území. Nejsou však pouze krásní, mají i mimořádnou vědeckou hodnotu. Díky přesné posloupnosti jejich vývoje slouží jako tzv. indexové fosilie, podle nichž lze efektivně datovat geologický věk konkrétních nalezišť, jelikož každý druh amonita žil jen po omezenou dobu. V českých muzeích, především pak v Národním muzeu, jsou důležitou součástí expozic a připomínají bohatství mořského života v druhohorách.
AmmonitSarmat
4. Trilobiti
Ještě hlouběji v čase, o stovky milionů let dříve a dávno před dinosaury i amonity, žili tvorové, kteří dnes tvoří jeden z hlavních pilířů české paleontologie – trilobiti. Tito členovci s tvrdým, segmentovaným tělem obývali mořské dno už v prvohorách, konkrétně od období kambria až po devon, tedy přibližně před 540 až 360 miliony let. Jednalo se o velice rozmanité, ale především evolučně úspěšné živočichy. Rozměry se u nich různily od délky několika milimetrů až po desítky centimetrů, složené oči bychom nejlépe přirovnaly k těm, kterými disponují dnešní zástupci hmyzu a tělo bylo tvořeno pevnou schránkou sloužící k obraně. Tu během růstu museli vždy po nějaké době svléknout a i díky tomu se nám o trilobitech zachovalo tolik fosilních záznamů.
Crotalocephalus_Trottier
Zvlášť slavnou oblastí trilobitího výskytu je oblast Barrandien – pásmo mezi Prahou a Plzní. Zde v 19. století působil francouzský paleontolog Joachim Barrande a díky svému úsilí popsal tisíce druhů trilobitů. Tím proslavil české území po celém světě. Navíc ne všechny nálezy byly jen statickými pozůstatky – v některých případech se zachovaly stopy po útocích predátorů, které dokládají, že již v raném kambriu existovaly složité potravní řetězce. Trilobiti tak představují nejen vývojovou etapu dávných mořských ekosystémů, ale i klíč k pochopení rané evoluce života na Zemi.
Malba Joachima Barrande
5. Eurypterus
Společně s trilobity se v siluru, přibližně před 430 miliony let, proháněli mořští dravci zvaní eurypteridé, též označovaní jako mořští štíři. Tito členovci mohli dorůstat značných rozměrů (některé druhy dokonce až jednoho metru!) a patří tak k největším bezobratlým své doby. Měli dlouhé tělo, silná klepeta a končetiny, které jim umožňovaly jak plavat, tak se procházet po mořském dně. Jednalo se o obávané predátory, kteří lovili menší bezobratlé a dost možná i primitivnější druhy ryb.
Eurypterus_Paleoart
U některých nalezených typů se má za to, že u nich byl možný i pohyb po souši, což by je činilo důležitým evolučním článkem mezi původními mořskými členovci a jejich pozdějšími suchozemskými příbuznými. Fosilie eurypteridů byly nalezeny například v okolí Loděnice u Prahy. Jejich výskyt naznačuje, že tehdejší mořské ekosystémy byly pestré a nechyběly zde ani dravé formy života.
Eurypterus_size_comparison
Moc děkuji za to, že jste dočetli až sem a doufám, že se vám článek o pravěkých tvorech ČR líbil. Pokud ano, můžete níže mrknout na odkazy s podobnou tematikou. Samozřejmě potěší paleček nahoru a pro opravdu spokojené je v horní části článku možnost odběru. Také budu ráda, když mi do komentářů hodíte nějaký tip na příště. Nebo si prostě jen klikněte v anketě. Ještě jednou díky a páček slimáček.
Podobné články:
Anketa
Zdroje informací:
