Hlavní obsah

Světoznámý Zdeněk Burian a jeho skutečná cesta do pravěku

Foto: autor neznámý, wikimedia commons, veřejná doména

Zdeněk Burian a Josef Augusta

Zdeněk Burian (1905–1981) je jedním z nejvýznamnějších českých malířů a ilustrátorů 20. století. Právě díky jeho práci si lidé utvářeli ucelenější představy o pravěkém životě a svou tvorbou inspiroval i uchvátil nejednoho umělce též v zahraničí.

Článek

Výpravné malby o pravěku

Ve 30. letech začal Burian spolupracovat s paleontologem Josefem Augustou, který se pro jeho dílo stal stěžejní postavou. I díky němu byla Burianova díla na svou dobu dokonale uvěřitelná, s nádechem skutečnosti. Když v roce 1968 Augusta umírá, jeho pozici konzultanta o rok později nahrazuje Zdeněk V. Špinar. V té době už má ale Burian své místo ve světě a za pomoci jeho spolupráce jen dál šíří osvětu.

Malíř se nikdy nezaměřoval pouze na jednotlivou postavu. Vždy ji zasazoval do přirozeného prostředí, což dávalo malbě realistický podklad. Netrvalo dlouho a série rekonstrukcí, ať už dinosaurů, mamutů či vývoje člověka, se brzy začala objevovat v učebnicích po celém světě. Dalo by se říci, že Burianův styl skutečně usměrňoval lidskou představu o pravěku v přímo masivním měřítku.

Označení mistr si právem zasloužil. Svou prací inspiroval mnohé slavné tvůrce a o spoustě dalších se spekuluje. U studentů svým uměním vzbuzoval zájem o obor paleontologie a všeobecnou lásku k přírodě. Zahraniční odborníci se začali více zaměřovat na pravěk a spousta literárních děl se stala populární z nemalé míry i díky jeho skvostným vyobrazením. Ilustrátoři jej dokonce považují za otce moderního paleoartu. Nutno ale dodat, že on sám čerpal inspiraci od svých předchůdců, jako byl třeba Charles R. Knight. Právě díky němu Burian dbal na důvěryhodnost a vědecký podklad ke svým obrazům. Narozdíl od Knighta ale jeho dílá preferovala uvěřitelnost a oprostila se od „statického“ vyumělkovaného stylu.

Foto: Charles Robert Knight, wikimedia commons, veřejná doména

Tyranosaurus proti tryceratopsovi, Charles Robert Knight

Zároveň se však nejednalo jen o jeho subjektivní znázornění. Svou tvorbu opíral o známá fakta, což dokazuje i jeho úzká spolupráce s výše zmíněnými paleontology. A pokud se nejednalo o přímou spolupráci, snažil se svou tvorbu alespoň konzultovat v řadách odborníků, jako byl například náš specialista na trilobity - Bohuslav Bouček. Nesetrvával ale pouze u vědeckých a paleontologických odkazů. Mnozí čtenáři mohou znát jeho kresby i z takových děl, jako jsou příběhy Julese Verna, Karla Maye, Jacka Londona či Eduarda Štorcha.

Milovník (mega)fauny v čele s mamutem

Ze všech pravěkých tvorů měl Zdeněk Burian nejraději právě mamuta. Maloval jej nesčetněkrát. Setkat se s ním můžeme ve Štorchových knihách i na plátnech. Byl fascinován jeho majestátností, silou, ale především tím, jak blízko měl k sobě měli tento tvor a člověk samotný. Mamut u Buriana symbolizoval pravěký boj o přežití, a protože se Burian zajímal nejen o pravěk, ale i o zvířata jako taková, studoval a následně zobrazoval mamutí anatomii pozorováním dnešním slonů. Dokázal tak na plátně zachytit celá stáda, jak se klidně procházejí skrze zasněženou krajinu, nijak mu ale nebyly cizí ani dramatické lovecké scény. Mamuti jsou po dnešní časy jedinečnou ikonou vykreslující pravěký život, a pokud za to někomu vděčíme, je to právě Zdeněk Burian.

Přesto jsou, s vývojem vědy, některá jeho díla již překonána a mohou působit zastarale až groteskně. Burian pracoval s tehdejšími vědeckými poznatky a i když už jsou dnešní představy o jednotlivých druzích odlišné, umělcovu precizní tvorbu v kombinaci s nepřekonatelnou fantazií musíme obdivovat dodnes.

Od dinosaurů k indiánům

Již bylo zmíněno, že jeho tvorba se nezaměřovala pouze na pravěk a jeho odborné ztvárnění. Nenapodobitelné tahy štětce můžeme vidět i ve světoznámých beletristických dílech. Ať už se jedná o Mayova Vinnetoua, Verneův Tajuplný ostrovCestu do středu země či v Bílého tesáka Jacka Londona. Pokud bychom zabrousili přímo do našich končin, nesmíme opomenout ani dobře známé Lovce mamutůOsadu havranů pod taktovkou Eduarda Štorcha. Burianova vyobrazení jednotlivých postav a scén dávala malbám duši, díky kterým knihy působily ještě přitažlivěji, a mnohdy se čtenářům stávalo, že více než příběh si pamatovali právě ilustrace. Díky jeho preciznosti jsme se tak mohli s jeho vyobrazeními setkat též ve školních učebnicích a odborných publikacích. A to nejen u nás.

Foto: Alois Schiesser, wikimedia commons, veřejná doména

Karl May jako Old Shatterhand

Kniha Prehistoric Animals (1956) je asi nejvýznamnějším naučným dílem. Autorem textu je již zmíněný Josef Augusta a obsahuje 60 Burianových barevných ilustrací. Tato překrásná kniha spojuje vědecký text s výtvarným uměním a přibližuje čtenářům fascinující svět pravěkých zvířat. Vydalo ji nakladatelství Spring Books v Londýně a byla přeložena hned do několika jazyků, včetně angličtiny, němčiny, francouzštiny, italštiny či japonštiny. Obsah se zaměřuje na rekonstrukci života pravěkých tvorů i jejich přirozené prostředí, přičemž klade důraz na (tehdejší) vědeckou přesnost i uměleckou hodnotu. Také byla nepochybným zdrojem inspirace pro jiné tvůrce, o kterých si ještě povíme.

Díky své preciznosti se kniha pravěku se stala významným dílem v oblasti paleoartu a populárně-vědecké literatury. Pro širokou veřejnost zůstává stále jedním z nejvýznamnějších děl, mj. právě i díky překrásným a jedinečným ilustracím.

Burian ve filmu

Nemalý vliv měl i z hlediska kinematografie. Burianův styl je nezpochybnitelnou součástí filmu Cesta do pravěku od našeho dalšího světového průkopníka Karla Zemana. Dokonce i tvůrci dobře známého dokumentárního seriálu Putování s dinosaury (Walking with Dinosaurs) přiznali, že pro ně byla jeho díla velkou inspirací. A ačkoliv to nikdy nebylo nikde přímo řečeno, nepopiratelný otisk z Burianových děl můžeme postřehnout i ve filmech o Jurském parku, protože Burian patřil mezi první paleoartisty, kteří pravěké tvory nezobrazovali pouze jako vraždící bestie, ale i jako běžná zvířata, která se starají o své mladé či se jen pohybují v přirozeném prostředí. To je totiž jedním z hlavní prvků, díky kterým se Jurský park dodnes těší tak velké popularitě.

Foto: Mario Valencia; Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0

Fotografie z natáčení Putování s dinosaury

Zvláštnosti a zajímavosti

Ačkoliv byl už ve své době slavný, vyznačoval se přirozenou skromností a uzavřeností. O Burianovi se všeobecně ví, že se vyhýbal veřejnému životu a nejraději trávil čas v ústraní se svými plátny. Nelákalo jej ani zahraničí, do kterého vycestoval jen velmi zřídka. Přesto je velká část jeho maleb převážně z exotického prostředí. Aby byla vyobrazení co nejvěrnější, musel pro tyto účely čerpat inspiraci z fotografií a knih.

Žádný velký umělec by se ale neproslavit bez jisté urputnosti. O tom vypovídá i jeho ohromující počet kreseb a ilustrací (přes 10.000!), kdy jeden plnohodnotný obraz dokázal dokončit v řádu několika dní. Bohužel ne všechna jeho díla byla dochována do dnešní doby. Kvůli špatným archivacím v nakladatelstvích se mnohá ztratila nebo byla poškozena.

Důkazem jeho přetrvávající popularity a úcty ve vědeckých kruzích je i to, že po něm a po Josefu Agustovi byl pojmenován druh středně velkého dinosaura, žijícího na našem území. Ten byl popsán v roce 2017 a nese jméno Burianosaurus augustai.

Nejzajímavější ale je, jak ho ve své době vnímala samotná umělecká obec. Přes veškeré uznání a osvětu ve světě, byl neustále kritizován a považován za nemoderního. Spíše se ale jednalo o aspekt pohrdání pro jeho nedokončené umělecké vzdělání. Je ale dost možné, že kdyby se věci vyvíjely jinak, nebyla by jeho díla - vznikající především díky jeho skvělému pozorovatelskému umu a fantasii - ani zdaleka tak dobrá, jak je známe dnes.

Foto: Michal Maňas; Creative Commons Attribution 3.0

Pamětní deska Zdeňka Buriana

Závěrem

Zdeněk Burian dokázal propojit aspekty vědy, umění i dobrodružství do jednoho celistvého a smysluplného odkazu. Jeho práce se staly doslova ikonami, které inspirovaly nejen čtenáře, ale i studenty, vědce a umělce po celém světě. Ať už zobrazoval mamuta, indiána či fantastickou krajinu, vždy vkládal do svých děl nejen vyobrazení tvora či prostředí, ale především příběh, který k nám promlouvá dodnes.

S Burianovou tvorbou se můžeme setkat jak v knihách, tak i v muzeích a galeriích. Pokud byste se chtěli pokochat jeho jedinečným dílem, můžete si zajet třeba do Kopřivnice nebo Prahy. Protože i přesto, že jsou jeho představy dnes již v mnohém překonány, odkaz setrvává a stále těší oko i duši.

Pokud se vám podařilo dočíst až sem, velice děkuji. Omlouvám se za nedostatek obrázků z umělcovi tvorby, bohužel ale podléhají autorským právům. Přesto pevně doufám, že se vám článek líbil. Pokud ano, můžete mi kliknout na paleček nahoru či níže mrknout na odkazy s podobnou tematikou. Také budu ráda, když mi do komentářů hodíte nějaký typ na příště. Nebo si prostě jen klikněte v anketě ;) Ještě jednou díky a páček slimáček.

Podobné články:

Anketa

O čem byste si chtěli počíst příště?
Obři mezi lidskými příbuznými
0 %
"Nejošklivější" tvorové pravěku
0 %
Dinosauři na území dnešní ČR
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Zdroje informací:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Burian?utm_source=chatgpt.com

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Vlastimil_%C5%A0pinar?utm_source=chatgpt.com

https://www.nzm.cz/o-nas/aktuality/zdenek-burian-malir-pravekych-lovcu-a-sberacu?utm_source=chatgpt.com

https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Robert_Knight

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz