Článek
Umíte si představit člověka, který by dlouhodobě, vášnivě miloval jednoho druhého člověka? Každý z nás podvědomě hledá právě někoho takového a možná je na čase si přiznat, že někdo takový je opravdu velice výjimečný. Je to možná smutná realita, ale tento článek až tak smutný nebude. Bude totiž o nevyčerpatelném zdroji vášně, který v sobě nosí každý z nás. Jen někteří ho ale dokáží zvládnout a používat tak, jak si většina z nás asi představuje.
Navazuji na svůj předchozí článek s názvem „Jak rozumět silné fixaci dítěte na matku“, ale slibuji, že to nebude pouze o dětech. Již delší dobu se snažím popularizovat Typologii osobností, která stojí na původním výzkumu C.G. Junga. Už jsem o tom napsala mnoho článků, ve kterých se toho můžete hodně dozvědět nejen o mně, ale především sami o sobě. Používám vlastní terminologii, kterou se snažím vysvětlit uspořádání základních psychických funkcí, které tvoří osobnost každého člověka.
Již jsem k tomu uveřejnila tabulku (a udělám to teď znovu), ve které si můžete snadno najít svou vlastní osobnost, nebo osobnost kohokoliv vám blízkého. Psychické funkce nazývám „potenciály“ a pro úplnost je všechny uvedu například v pořadí mé osobnosti ESTJ: Racionalita, Šikula, Kreativita, Snílek, Koumák, Talent, Vizionář a Empatie. Znáte už své osobní pořadí dostupnosti potenciálů? Dnešním tématem je totiž potenciál Talent.
Pořadí potenciálů, dle jednotlivých typů osobností
Podle mého dosavadního poznání nese potenciál Talent mnoho, pro život důležitých, věcí. Je to nejsilnější potenciál, proto viditelně ovlivňuje chování člověka na každé z prvních čtyř pozic v osobním pořadí. Jde o určitou škálu projevů, která ovlivňuje osm ze šestnácti možných typů osobnosti.
Možná se budu trochu opakovat, ale shrneme si, co se zhruba skrývá v potenciálu Talent. U malých dětí se vždy projeví především rychlým motorickým vývojem. Tyto děti lezou i chodí dříve než ostatní. U dítěte s Talentem lze velice snadno rozvinout všechny myslitelné talenty. Může být vrcholovým sportovcem, virtuózem či muzikantem, geniálním malířem nebo expertem všude tam, kde jsou třeba vybroušené smysly (zrak, sluch, chuť, čich, vnímání barev nebo chutí) nebo také pohotovost, rychlé reakce či přesnost. V superlativech bych mohla pokračovat, máme tu ještě poslechovou schopnost osvojit si cizí jazyk. Jak? Máme tu nadsmyslové porozumění druhým. Cit pro estetiku. Je toho prostě hodně. Potenciál Talent je mimo jiné zdrojem životní energie.
Nechci říci, že Talent v sobě nese veškeré myslitelné talenty. Tak to opravdu není. Řeknu vám, které dovednosti například nesou jiné potenciály. Jsou to organizační schopnosti, manažerské dovednosti, smysl pro pořádek, přesvědčivost, loajalita, věrnost a pochopitelně všechny způsoby myšlení, které nesou introvertní potenciály. Tak nemusíte být smutní, můj Talent je také až šestém místě v pořadí.
Kdo má doma malý Talent ví dobře, že udržet toto dítě při životě, než dostane trochu rozumu, to je nadlidský úkol. Jsou to děti, které se nebojí, jsou neuvěřitelně aktivní a velice riskují. Zažít věci na vlastní kůži, vidět všechno na vlastní oči, všechno ochutnat a osahat. To jsou metody, kterými se učí. Pokus – omyl a stále znovu, to je jejich strategie a nezdolnost jejich druhé jméno. Do všeho jdou „rovnýma nohama“ a takříkajíc „myslí až potom“.
Shrnu to tak, že děti Talenti jsou extrémně aktivní, samostatné a soběstačné, chtějí si vše zařídit sami, a jsou pro to i náležitě vybavené. Ve své podstatě je Talent potenciálem vášnivé lásky. To je důvod, proč velice špatně snáší odloučení v prostoru. Talent navazuje symbiotické vztahy, proto se nedokáže loučit. Tento bod je velice důležitý a je třeba mu správně porozumět. Loučení znamená unést bolest a Talent je v takové chvíli zahlcen pocity úzkosti a paniky. Vědomé odloučení se, tedy nalezení zdravé vzdálenosti od druhých lidí, je pro Talent klíčovým krokem ve vývoji osobnosti. Nemohu přiměřeně vyjádřit důležitost tohoto momentu. Řeknu to tedy ještě jinak, pokud je vaše dítě Talentem prvního až čtvrtého místa v pořadí, a při loučení je na vás extrémně fixovaný, je něco, velice důležitého, špatně a může to dopadnout opravdu hrozně.
Každá matka Talent mi musí dát zapravdu, protože ona to dokáže vidět a chápat přesně tak, jak to je. A nic takového by nedopustila. O loučení musíte s Talentem mluvit a pracovat na něm, protože jinak se mu bude v životě vždy vyhýbat. Co to znamená? K loučení bude v budoucnu používat dvě základní strategie (1) nečekaný útěk před loučením, pod pláštěm tmy (abych tak řekla) nebo (2) vyvolání konfliktu, aby dosáhl znehodnocení vztahů a mohl všechny potrestat vlastním odchodem (bez rozloučení).
Netvrdím, že všechny děti Talenti, jsou nepřiměřeně fixované. Někteří Talenti prožili své dětství v pohodě a jsou na odloučení připraveni. Tvrdím, že u Talentů, kteří jsou fixovaní je něco zásadně špatně. Oni trpí a v budoucnu budou trpět čím dál víc. Ten, kdo se nerozloučí, ponechává si pocit viny, který ho negativním způsobem ovlivňuje a brání mu v návratu.
U fixace na matku je vždy potřeba vidět, zda je dítě Šikulou, tedy zvykne si a o nic dramatického nejde. Nebo zda je Talentem a je třeba to řešit citlivě. Můžete si všimnout, že Talent a Šikula se nikdy nedostávají do blízkosti, pokud jde o první čtyři potenciály v pořadí. To samo o sobě ukazuje, jak odlišný je zde přístup.
Energie Talentu je natolik silná, že ti z nás, kdo mají tento potenciál na prvním místě (osobnosti ESFP a ESTP) k němu od přírody dostali i jiné „ego obranné mechanismy“. Je to složitá věc a nám teď postačí fakt, že ti opravdu vášniví jedinci, jsou prostě o dost jiní než my ostatní. Ve svém nitru nosí vše, co se jim v životě stalo, nemohou nic zapomenout, dokáží to pouze dočasně ignorovat. Negativní zážitky se v nich kumulují a jejich tvořivá energie se mění na energii destruktivní. O tom už jsem článek napsala.
A teď se podíváme na tu vášeň, která vás určitě zajímá nejvíc
Potenciál Talent pochopitelně umožňuje ty nejintenzivnější tělesné prožitky. Svůj protějšek si přirozeně idealizuje a směřuje k extrému. Pokud Talent po něčem touží, nevidí žádná negativa a do všeho jde s nasazením veškerých zdrojů. Je ovládán chtivostí a nezná pojem zdrženlivost, přijde mu zatěžko držet se pravidel. Dokud nedostane, co chce, cítí se jako v kleci. Je zvyklý uspokojovat své potřeby přímou cestou.
Pokud se Talent zamiluje, nemůžete se mu vyhnout. Svůj protějšek doslova nutí do vztahu. Není důležité, jak vypadá, má to prostě „v sobě“. Nemůžete se to naučit. Jeho protějšek sice vnímá pocit, že užší pouto je ve skutečnosti chyba, ale nedokáže odolat. Heslem Talentu je „všechno nebo nic“, chce za každou cenu překonat všechny překážky a vysloužit si náklonnost a lásku.
Když vstoupí do vztahu, velice rychle nastává symbióza a Talent přestává vnímat hranice vlastní osobnosti. Druhého člověka dokonale ovládne. Vztah je tak hluboký a silný, že je zároveň ohrožující. Talent pocítí potřebu znovu si vytvořit odstup. V těchto otázkách jde Talent z extrému do extrému. Zdůrazňuji, že zde hovoříme o mužích i ženách.
Abychom si ukázali, kam tohle všechno směřuje, pokud si Talent z dětství odnáší silný vnitřní pocit méněcennosti. Tedy neměl vhodné podmínky pro rozvoj svého potenciálu, byl často omezován, trestán, kritizován, či „převychováván“, výsledek se dostaví. Jeho sexuální chování bude narušené, můžeme hovořit o silné promiskuitě, prostituci, rozvoji perverze, šílené žárlivosti nebo nejasné pohlavní identitě. Je tu sklon k pronásledování i silné tendence ke kriminálnímu chování.
Téma uzavírám tím, že jde o extrémní polohy a pochopitelně zde existuje určité spektrum závažnosti. Nemohu tvrdit, že jde o „normální chování“, ale tvrdím, že zde existují logické souvislosti, pokud jde o příčinu a důsledek. Osobně se domnívám, že záviděníhodná pozice Talentu je třetí místo v pořadí. Ale ani já nemohu říct, že bych nebyla spokojená s tím, co mám. Nejdůležitější je totiž uvědomění a smíření s realitou. Já si svůj Talent například ráda užívám ve snech, kde je zcela neškodný.
Poslední myšlenka k tomuto tématu zní: dospělý Talent nikdo nepředělá. Musí to udělat sám a je to opravdu hodně těžká věc.
Ohledně zdroje informací vás nechci klamat, celý článek píšu z hlavy, a přitom pochopitelně používám myšlenky všech autorů, ze kterých čerpám i pro svou vlastní knihu. Jsou to autoři jako: C. G. Jung, Sigmund Freud, Erik H. Erikson, Daniel A. Hughes, Heinz P. Röhr, D. Keirsey a M. Batesová, Mgr. Šárka Míková a další.
