Článek
Hildegarda z Bingenu se nejspíše narodila 16.09.1098 jako desáté dítě rytíře Hildeberta a Mechtildy. Už před narozením ji rodiče zaslíbili Bohu. V osmi letech byla svěřena do výchovy benediktinek v klášteře v Disibodenbergu, kde se o její výchovu starala abatyše Jutta. Hildegarda byla jako dítě často nemocná. Jutta ji naučila číst, psát a zasvětila ji do bylinkářství. Hildegarda měla mít od dětství božské vidění.
Hildegarda následovala své vidiny a postavila klášter Rupertsberg. Byla neuvěřitelně nadanou ženou, byla spisovatelkou, napsala jak teologické, tak i přírodovědné knihy. Skládala hudbu, ke které psala i texty. Ráda cestovala, konala misijní cesty do Bamberku a Augsburgu, do Nizozemí. Získala povolení nejen cestovat, ale i svobodně kázat, což takové povolení bylo u žen v té době docela neobvyklé. Hildegarda ráda psala dopisy, psala si i s anglickým králem, s císařem Fridrichem I. Barbarossou, králem Konrádem III., byzantskou císařovnou, s papeži, se sv. Bernardem z Clairvaux a s dalšími významnými osobnosti její doby.
Byla mnohými i zatracována, protože se vyjadřovala otevřeně a přímo. Neváhala kritizovat duchovní i světské hodnostáře. Chtěla poukázat na nedostatky církve a ty vyřešit. Stavěla se proti odchýlení od víry, kritizovala korupci a zesvětštění církve. Kritizovala morálku duchovních a jejich mravnost. Trvala na tom, že duchovní by měli žít skromně a bez zbytečného luxusu. Kritizovala honbu duchovních za penězi a získávání mocenských nároků církevní svrchnosti. I když se nebála mluvit a kritizovat, nikdo si nedovolil proti jejím slovům ostřeji vystoupit.
Hildegarda se vyjadřovala i k úloze ženy v životě, nepovažovala Evu za hlavního viníka prvního hříchu. Byl to ďábel, který využil ženu, aby ovlivnil Adama. Ve svých textech označuje muže i ženu jako rovnocenné, bere, že obě pohlaví jsou si ve vztahu k Bohu rovny. Věřila, že manželství má být postavené na lásce. Vyjadřovala se i k sexualitě a považovala ji za krásné duchovní spojení dvou lidí. Považovala ji za přirozenou součást lidského života. Odsuzovala však nevěru, která podle ní energeticky rozbíjela celý vztah.
Hildegarda ve svých klášterech prohlubovala svoje znalosti v léčivých rostlinách. Benediktinský řád se zaměřoval na péči o nemocné.
Hildegarda pohlížela na člověka jako na celek a její léčba se zakládala na celistvosti – léčbu potřebuje nejen samotný nemocný orgán, ale celé tělo a duše. Šlo jí nejen o rovnováhu tělesného a duševního stavu, ale i o způsob života, stravovací návyky. Její holistický přístup je založen na 1) správné životosprávě (zdravá, kvalitní a vyvážená strava, pitný režim), 2) pravidelnosti v životním stylu (dobrý spánek, vyváženost mezi prací a odpočinkem, dostatek pohybu a klidu), 3) detoxikaci těla (půst, baňkování, očistné šťávy) a 4) posílení duše (modlitba, meditace a čerpání energii z přírody a přírodních živlů).
Hildegarda nechtěla léčit jenom příznaky, ale snažila se zachytit a léčit i samotnou příčinu. Vnímala a interpretovala jakoukoliv nemoc jako narušení rovnováhy mezi tělem a duší. Přisuzuje nemoci k lidským zlozvykům a nectnostem, špatným návykům.
Tělo a duši nelze od sebe oddělit. Chceme-li se uzdravit, je potřeba poslouchat i hlas duše, tak to praví učení sv. Hildegardy. Lidské tělo a duše má rádo správnou míru všech věcí, proto poruší-li tuto míru, jsou síly těla a duše zraněny a otevřeny nemocem. Hildegarda klade důraz na rovnováhu tělesné a duševní roviny. Doslova píše: „Chronická onemocnění nelze vyléčit, pokud nemocný nezmění svůj způsob života, který je hlavní příčinou jeho nemoci.“ Zde můžeme zmínit například stres, který ovlivňuje jak naši duši, tak i tělo. Říkala, aby člověk pod jakýmkoliv stresem zůstal pozitivní, neboť tím obohatíme imunitní systém a vytvoříme v těle správný mikrobiom. (Hildegarda psala o přátelských mikroorganismech střeva, které podporují naši imunitu).
Hildegarda zemřela v úctyhodných 81 letech. Po její smrti se měl na nebi rozsvítit jasný světelný kříž na znamení, že byla přijata Ježíšem do jeho království. I když už za svého života byla velmi uznávanou a ctěnou ženou, byla po smrti považována za svatou, ale jenom neoficiálně, oficiálně byla svatořečena až v roce 2012 papežem Benediktem XVI.
Tato neuvěřitelná žena předběhla svoji dobu. Sv. Hildegarda z Bingenu je přezdívaná jako Sibyla Rýnská. Stala se patronkou mnoha měst v Německu a kolem jejího hrobu se údajně stále dějí zázraky. Dodnes působí jako inspirace pro mnoho duchovních, náboženských, léčitelských a uměleckých směrů.
______
Zdroj: