Slovenské parlamentní volby 2023 pohledem monarchisty

Oproti očekávanému favoritovi ve formě Progresívneho Slovenska se stalo vítězem strana SMER - sociálna demokracia. Tato strana pod vedením Roberta Fica, několikanásobného premiéra, vsadila na ostře protizápadní a protievropskou rétoriku s proruským sentimentem a nepomáhá ani zločinná minulost jejího předsedy Roberta Fica.

V době, kdy tento článek sepisuji to vypadá nakloněně pro vytvoření vládní koalice SMERU s jeho oddělenou částí, HLASU, a ultranacionalistickou Slovenskou národní stranou. Nedávno ještě oznámila proevropská prezidentka Zuzana Čaputová, že se již nebude o mandát znovu ucházet. Někteří obyvatele Česka se obávají, že by tohoto vítězství mohlo chopit populistické hnutí ANO 2011, jejíž předseda Andrej Babiš vyjádřil SMERU podporu.

Položím si tedy řečnickou otázku. Co udělat proto, aby se takové výsledky nemohly udát i u nás nebo aspoň, aby tito populisté měli těžší vládnutí? To se v tomto článku pokusím vyřešit.

Volená hlava státu má jeden zásadní problém, jedná se pořád o politika, který musí hrát na určitou populistickou notu, která voliče přinutí ho zvolit. Nepřímá volba není o nic moc lepší, neboť pak záleží na parlamentu koho si zvolí. Jako jediná demokratická alternativa se k tomu jeví konstituční monarchie. V ní je panovník omezen ústavou a parlamentem, ale zároveň má výrazné kontrolní pravomoci a k tomu nemůže být politikem a není žádným sponzorům nebo politickým stranám zavázán za zvolení.

Výhodou monarchie je i to, že budoucí hlava státu je již od dětství vychovávána pro pozici státníka-profesionála a po dosažení plnoletosti často následník trůnu přebírá některé pravomoci současného panovníka a tím získává i praxi.

Rozhodně většinu lidí by v případě monarchie zajímalo, kdo by měl být tím panovníkem, respektive panovnickým rodem. Podle dosud platného nástupnického řádu, ten je totiž nezrušitelný, je českým královským rodem dynastie habsbursko-lotrinská a českým králem její hlava Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk posledního českého krále Karla III. Karel Habsbursko-Lotrinský (* 11. ledna 1961) je člověk s rozhledem a jasným proevropským názorem. Již od mládí se angažoval v Panevropské unii (organizaci podporující evropskou integraci na základě křesťanských hodnot, tuto organizaci vedl v letech 1972 až 2004 i jeho otec a poslední český korunní princ Otto von Habsburg) a v současnosti je prezidentem její rakouské pobočky. Působí také v humanitární oblasti, např. v Litvě roku 1990 a v rozpadající se Jugoslávii v roce 1991. Věnuje se převážně ochraně historických a kulturních památek. V letech 2014 až 2020 vedl Mezinárodní výbor Modrý štít, který se právě této činnosti věnuje. Pro udělání si obrázku o jeho názorech je dobré si přečíst Projev o budoucnosti Evropy, který každý rok 11. ledna vydává v němčině. Originál z letošního roku je dostupný např. zde a můj pokus o překlad do češtiny zde.

Podrobněji se o výhodách monarchie dozvíte v mých článcích Politická nezávislost a monarchie a Tři hlavní výhody konstituční monarchie.

Horní komora parlamentu je pojistka demokracie jako je i konstituční panovník, ale může být i větší pojistkou pokud by se změnil systém obsazování křesel. Senátoři jsou v našem systému pořád politici s vazbami na politické strany ve vysoké politice, jak to změnit?

Můžeme se inspirovat ve Spojeném království a Irsku. Tam horní komora není volena přímo. Navrhuji takovéto složení naší horní komory:

Senát by měl 144 členů, 36 senátorů by bylo doživotně jmenováno panovníkem za zásluhy na návrh zemských sněmů (každý zemský sněm by navrhoval 12 lidí, tito senátoři by mohli být odvoláni panovníkem na návrh většiny senátu a schválení zemského sněmu), 1 senátor by byl z funkce nejvyšší hofmistr (vedoucí královské kanceláře + předseda senátu) a 4 další by byli jmenováni panovníkem (místopředsedové senátu), 76 členů by byla tvořena okresními hejtmany (volení zastupitelstvy obcí a měst, na jejichž území se okres nachází) a poslední by byli delegováni např. z těchto funkcí:

Stav obchodnický

Stav vědeckotechnický

Stav zdravotnický

Stav učitelský

Stav jazykoznalých

Stav zaměstnanecký

Stav umělecký

Stav právaznalých

Stav dopravců

To by zajistilo diverzifikaci horní komory a ta by byla tvořena různými vrstvami a regiony.

Decentralizace je úspěšný systém, který snižuje korupci na nejvyšších patrech politiky, neboť pravomoci státu jsou rozděleny mezi různé celky, navíc to umožňuje lepší rozvoj regionů. V praxi to znamená, že více pravomocí mají nižší a vyšší samosprávné celky oproti centrální vládě, která tak primárně řeší věci jako finanční, obrannou a zahraniční politiku s tématy celostátní dopravy a hospodářství. Jako základ by mohlo být obnovení významu okresů a zbavení se krajského zřízení, které zde vzniklo na základě lobbistických zájmů a s odkazem na nefunkční komunistický centralismus. Obnova zemského zřízení by spočívala ve vytvoření zemí Čechy, Morava a Slezsko (to by mohlo Slezsku se vyrovnat s jeho postprůmyslovým stavem), které by měly zemské sněmy a zemskou vládu. Teď si někteří řeknou, že jsem nějaký Moravák, co si lečí mindráky, ne z Moravy nejsem, celý svůj život žiji v Čechách a odtud pochází i všichni moji předci, které znám. Pravomoci zemí a okresu by mohly bát podobné jako je to dnes v Rakousku.

Poslanecká sněmovna by podle mě měla vzhledem ke zvýšení počtů senátorů mít méně mandátů než, jak je to v současnosti. Měla by se skládat ze 150 poslanců, 80 poslanců by bylo voleno za Čechy, 55 za Moravu a 15 za Slezsko.

Volební práh by neměl být celostátní, ale by platit pro volební obvody, to by zajistilo větší důraz na regiony. Pro všechny koalice by práh měl být jednotně 5 %.

Předvolební průzkumy dokáží výrazně ovlivnit toho koho nakonec volíme, proto by se neměli zveřejňovat po 1,5 měsíci před volbami. To by mohlo dát šanci i pro menší strany.

Je asi jasné, že současné machrování politiků se zmrazováním svých platů, ničemu nepomáhá a jedná se pouze o populistickou metodu. Platy a benefity politiků by tedy měly být pevně navázány podle průměru měsíčního příjmu.

Zásadní prospěšné by bylo zavést povinnou volební účast a to pro všechny oprávněné voliče, kteří ještě nedosáhli důchodu. Někteří si řeknou, že je to nedemokratické a omezuje to svobodu. Tak to rozhodně není, veřejné věci totiž nejsou věcí pouhé skupinky lidí, jsou celé společnosti a tento systém funguje ve vyspělých demokraciích jako Austrálie, Belgie, Lichtenštejnsko, Lucembursko a Uruguay. pro zvýšenou efektivitu bych byl i pro korespondenční volbu a volbu přes internet, pod podmínkou, že by byl systém dobře zabezpečen.

Sankce za neúčast by měly být stanoveny podle typu voleb, volby do zastupitelstev obcí by měly pokutu 5 % měsíčního příjmu pokutovaného, zemské volby 2,5 % měsíčního příjmu, volby do poslanecké sněmovny a eurovolby 1 % měsíčního příjmu.

Na Slovensku ještě není plně rozhodnuto, jak to dopadne a nás volby čekají za dva roky. Přesto musím vyjádřit zklamání ze současné vlády, která sice vede výbornou zahraniční politiku, ale na domácím poli neumí vůbec komunikovat a zatím toho vždy využil Andrej Babiš. Musím říct, že nejsem nadšen ani z mně nějak blízkých stran, KDU-ČSL a TOP 09, kde lidovci najeli na dráhu neperspektivních a hloupých tzv. kulturních válek a TOPka zase na můj vkus až moc zliberálněla.

Pokud se vláda nevzchopí, tak si nedělám iluze a myslím, že dalším premiérem bude zase Andrej Babiš. Pokud se nezmění TOP 09 ani KDU-ČSL, tak můj hlas dostane mně další velice blízká strana a to Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska).

Děkuji za přečtení a přeji krásný den.