Hlavní obsah

Proč jsme pořád unavení, i když spíme dost

Foto: pixabay.com

Ráno otevřeme oči a první myšlenka není „dobré ráno“, ale „zase jsem unavený“. Spíme, jíme, fungujeme – a přesto jsme vyčerpaní. Kde se ta únava bere, když teoreticky děláme všechno správně?

Článek

Únava, která nemizí ani po víkendu

Naše generace nezažívá klasickou únavu z práce. Zažíváme únavu z nepřetržitého přetížení.

Není to tělo, co nestíhá. Je to mozek, který už nemá kdy vypnout.

Přecházíme z úkolu na úkol, z aplikace do aplikace, z obrazovky na obrazovku. Když si sedneme k jídlu, pustíme si video. Když jdeme na procházku, posloucháme podcast. Když usínáme, mozek pořád běží.

A právě to je ten problém: nikdy nejsme skutečně vypnutí.

Spánek neřeší přetížení, jen ho na chvíli utlumí

I když si dopřejeme osm hodin spánku, mozek si neodpočine, pokud se během dne nezastaví.

Spánek nefunguje jako kouzelná guma, která vymaže stres. Funguje jen tehdy, když má na čem pracovat – když jsme mu během dne dali chvíle klidu.

Jenže klid už dnes vnímáme jako luxus. Při čekání na autobus saháme po mobilu, při jídle kontrolujeme zprávy. Mozek tak nedostává žádné prázdné místo – jen proud informací, který nikdy nekončí.

Digitální zahlcení převlečené za produktivitu

Tváříme se, že jsme efektivní. Ale většinu energie utrácíme za hluk, ne za smysl.

Pořád „doháníme“, „řešíme“, „odpovídáme“ – a večer máme pocit, že jsme nic pořádného neudělali.

Tohle je nejhorší druh únavy: když pracuješ celý den, ale tvůj mozek nikdy nezažije klid.

Když se tělo unaví po běhu, odpočinek ho uzdraví.

Když se unaví mozek z hluku, odpočinek nestačí – potřebuje ticho.

Ticho jako lék

Kdy jste naposledy seděli v klidu a nedělali vůbec nic?

Ne „meditovali“. Ne „četli si“. Prostě jen byli?

To ticho, kterému se dnes všichni vyhýbáme, je přesně to, co našemu mozku chybí.

Potřebujeme se naučit znovu nudit.

Nudit se bez výčitek, že ztrácíme čas. Protože právě v té „ztrátě“ se obnovuje naše kapacita vnímat, soustředit se, být přítomní.

Tělo odpočívá ve spánku. Mozek v klidu.

Nedostatek spánku nás vyčerpá fyzicky. Nedostatek klidu nás zlomí mentálně.

Proto nestačí „víc spát“. Musíme začít méně běžet.

Někdy je největší produktivita vůbec nic neudělat.

A jen chvíli být.

Závěr

Únava dnešní doby není nemocí těla, ale civilizačním syndromem zahlcené mysli.

A dokud budeme mít plný den i plnou hlavu, budeme unavení bez ohledu na to, kolik hodin spíme.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz