Článek
Během týdne bez jídla se v lidské krvi změní hladina zhruba každé třetí ze tří tisíc sledovaných bílkovin. Nejvýraznější proměny přitom přicházejí kolem třetího dne. Takový výsledek naměřili vědci z londýnské Queen Mary University a Norské vysoké školy sportovních věd u dvanácti zdravých dobrovolníků, kteří celý týden pili pouze vodu.
Podle souhrnu studie na serveru ScienceDaily se změny týkaly bílkovin spojených se všemi hlavními orgány. Část z nich nešlo vysvětlit jen samotným hubnutím. Patřily mezi ně například bílkoviny podporující nervové buňky v mozku. Tělo zkrátka nehladoví pasivně, ale po několika dnech přepne do úplně jiného režimu.
Právě z podobných zjištění se na internetu rodí videa o „resetu těla“, samoopravě a omlazení o deset let. Taková tvrzení ovšem žádný výzkum nepotvrdil. Co se tedy během dlouhého půstu skutečně děje a co z toho plyne pro nás?
Co dělá tělo, když týden nejí
Dobrovolníci v britsko-norské studii, kterou v roce 2024 otiskl časopis Nature Metabolism, byli pod každodenním dohledem. Vědci jim odebírali krev před půstem, v jeho průběhu i po návratu k běžné stravě.
V prvních dvou až třech dnech organismus postupně přešel od spalování cukrů k čerpání energie z tukových zásob. Za týden účastníci zhubli v průměru 5,7 kilogramu. Ztratili tuk, ale také část svalů a další netukové tkáně. Tři dny po obnovení stravy se většina netukové hmoty vrátila, zatímco úbytek tuku zůstal.
Proč vědce tolik zajímají právě bílkoviny v krvi? Fungují totiž jako poslové, kteří prozrazují, co se odehrává v jednotlivých orgánech. Když se jejich hladiny výrazně mění, znamená to, že tělo přestavuje svůj provoz. Výzkumníci následně naměřené hodnoty propojili s rozsáhlými genetickými databázemi a odhadovali, s jakými onemocněními by tyto změny mohly souviset.
Ředitelka výzkumného institutu Claudia Langenbergová zdůraznila, že pozorované zdravotní dopady se objevily až po třech dnech úplného půstu. Při kratším hladovění je vědci nezaznamenali.
Spoluautor práce Maik Pietzner přitom upozorňuje na skutečnost, kterou populární videa zamlčují: pro nemocné lidi dlouhý půst zpravidla nepřipadá v úvahu. Cílem výzkumu je proto najít léky, které by prospěšné procesy v těle napodobily i bez hladovění.
Omlazení z laboratoře
A jak je to s tvrzením o omlazení? Nejblíže se k němu dostal tým Valtera Longa z Univerzity Jižní Kalifornie. Ten však netestoval hladovku o vodě. Účastníci jeho studií drželi takzvanou dietu napodobující půst – tedy několikadenní jídelníček s velmi nízkým příjmem energie, který tělu dodává minimum kalorií, ale nenechává ho zcela bez živin.
Podle studie v časopise Nature Communications se účastníkům po třech takových cyklech snížila inzulinová rezistence i množství tuku v játrech. Biologický věk vypočítaný z krevních testů jim klesl o 2,5 roku (v mediánu), a to bez ohledu na úbytek váhy. Zlepšil se jim rovněž poměr bílých krvinek, který slouží jako ukazatel stárnutí imunitního systému. Velmi podobné výsledky přinesla i druhá, nezávislá studie.
Dva a půl roku je sice zajímavá hodnota, od slibovaných deseti let má však velmi daleko. Navíc šlo o zcela jinou metodu než o pětidenní pití samotné vody.
Stinná stránka, o které se tolik nemluví
Představte si tělo během dlouhého půstu jako dům připojený na nouzový generátor. Světla svítí a topení hřeje, cokoliv se ale může pokazit mnohem snáze než za běžného provozu. Právě proto lékaři dlouhé hladovky bez odborného dohledu nedoporučují.
Jak takový režim vypadá v praxi, ukazuje rozbor zdravotní dokumentace z kalifornského centra pro hubnutí, kde lidé drželi půst o vodě pod dohledem lékařů. Vědci prošli záznamy ze 768 pobytů, při nichž klienti nejedli nejméně dva dny. Tři čtvrtiny zaznamenaných potíží byly mírné a patřily ke známým průvodním jevům hladovění. Přesto se u 212 pobytů, tedy u více než čtvrtiny případů, objevila alespoň jedna závažnější komplikace. Ve dvou případech pak šlo o velmi vážnou zdravotní příhodu.
Autoři zprávy z toho vyvozují, že dlouhý půst lze ve zdravotnickém zařízení zvládnout s nízkým rizikem vážných následků. Klíčová jsou zde ovšem slova zdravotnické zařízení a odborný dohled. Klienti se tam k jídlu vraceli postupně, přičemž přechod na běžnou stravu trval polovinu doby samotného půstu.
Pro koho dlouhý půst rozhodně není
Mně osobně stačí vynechat svačinu a jsem nepříjemná na celou rodinu. Představa pěti dnů jen o vodě, zatímco se z obýváku ozývá „mami, mám hlad“, je pro mě spíše hororovou scénou než cestou k omlazení. A víte co? Myslím, že na tom není vůbec nic špatného. Tělo nemusíme trestat, abychom mu prospěly.
Pětidenní hladovka o vodě je zcela nevhodná pro těhotné a kojící ženy, děti, dospívající a osoby s podváhou. Vyhnout by se jí měli také lidé s cukrovkou, onemocněním srdce či ledvin a kdokoliv, kdo pravidelně užívá léky. Opatrnost je namístě rovněž u každého, kdo si v minulosti prošel poruchou příjmu potravy nebo má k jídlu složitější vztah. V takových případech může dlouhý půst mnohem více ublížit než pomoci.
Pokud vás princip půstu láká, existují šetrnější cesty, které jsou u běžné populace mnohem lépe prozkoumané. Patří mezi ně například časově omezené stravování, kdy jíte v rozmezí osmi až deseti hodin denně, ideálně od rána do odpoledne. A jestliže přesto zvažujete několikadenní hladovku, proberte svůj záměr s lékařem a postupujte pod jeho dohledem. Mějte také na paměti, že ukončení půstu a pozvolný návrat k jídlu jsou stejně důležité jako samotné hladovění.
Lidské tělo dokáže obdivuhodné věci. Umí přepnout na náhradní zdroj energie, přestavět bílkoviny v krvi a po skončení půstu se opět vrátit do rovnováhy. To je důvod k úctě, nikoliv k tomu, abychom svůj organismus hnaly na hranici jeho možností. Omlazení o deset let za pět dní vám nikdo nezaručí. Pravidelný spánek, přirozený pohyb a vyvážená strava však pro naše zdraví pracují tiše a spolehlivě každý den.
P.S.
Až na vás zase vyskočí video o pětidenním resetu těla, vzpomeňte si na dvanáct dobrovolníků pod denním dohledem lékařů a na čtvrtinu hladovek s komplikacemi. Texty, které oddělují vědu od slibů, mi zaberou hodně času nad původními studiemi. Pokud vám dávají smysl, budu moc ráda za jakoukoli podporu.
