Článek
Nedávno médii prolítla informace o ukrajinských ženách, které si do České republiky jezdily jen pro peníze. Policisté si došlápli například na třiašedesátiletou ženu, která se před pár dny dostavila do Jihlavy, aby si prodloužila vízum dočasné ochrany pro občany Ukrajiny. Lidé prchající před válkou totiž měli do 15. března 2026 možnost zažádat o prodloužení této ochrany. Ta jim vedle možnosti pobývat na českém území poskytuje také přístup na trh práce, dále přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a také ke vzdělání. Držitelé dočasné ochrany mají také nárok na státní humanitární ubytování. A kolika lidí se to týká? „K začátku roku 2026 evidovalo ministerstvo 396 239 aktivních dočasných ochran,“ uvedla Hana Malá z odboru komunikace resortu vnitra.
Na možné podvodné jednání ze strany cizinců upozorňují podle policejní mluvčí Dany Čírtkové obvykle sami pracovníci odboru azylové a migrační politiky. „Ti si opakovaně všímají, že někteří cizinci, kteří se na přepážku dostaví k prodloužení dočasné ochrany na území republiky, zde často, podle cizineckého informačního systému, pobývají buď na smyšlených adresách, nebo naopak se na území, podle evropské policejní databáze, nezdržují vůbec,“ sdělila Novinkám. To se nejspíše stalo i v případě již zmíněné třiašedesátileté Ukrajinky, která trvale žila ve své domovině a do Čech si jezdila jen pro peníze. Lapená cizinka zaplatila neoprávněně čerpanou humanitární dávku a k tomu dále uhradila částku ve výši 27 858 korun na fond obětí trestných činů. Měla štěstí, že se v jejím případě dohodl alternativní způsob potrestání, tudíž se nedostala před soud a mohla odcestovat domů.

Podobně jako sedmdesátiletý muž z Ukrajiny, kterého v lednu tohoto roku policisté chytili poté, co dorazil na přepážku Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Jihlavě. Policisté zjistili, že muž jezdí do Čech pouze v termínech registrace a prodloužení víza dočasné ochrany. Díky tomuto fíglu si přišel na 153 tisíc korun. Jelikož senior nezapíral, došlo k dohodě se státním zastupitelstvím. Trestní řízení bylo odkloněno, muž zaplatil celou neoprávněně vyplacenou dávku a k tomu navrch zaplatil dalších 27 tisíc korun do fondu obětí trestných činů.
Podvodného jednání se dopouštějí i mladší lidé. Jako třeba dvacetiletá žena, která si tímto způsobem přišla na 161 tisíc korun. Také u ní je vedeno zkrácené řízení, nicméně by měla jít k soudu. To, zda se k němu skutečně dostaví, je ale ve hvězdách, protože byla po nutných úkonech propuštěna na svobodu.
Také je vám z toho úzko? Z toho, jak je systém na takové jednání krátký? Z toho, jakým způsobem si někteří lidé ze sociálního systému, který má pomoci potřebným, udělali dojnou krávu? Jak se zdá, čím déle se nějaké dávky vyplácí, tím více se lidé naučí, jak v tom chodit a jak si přilepšit ke svému živobytí.
Na druhou stranu, když si člověk uvědomí, jakou mají běžní Ukrajinci ve své domovině životní úroveň, je docela pochopitelné, jak moc je pro ně lákavé využít příležitosti k vylepšení své životní situace.
Jak známo, Češi mají dlouhodobě vyšší životní úroveň než lidé na Ukrajině. Proto sem také už před válkou mířilo za prací nemalé množství Ukrajinců, kteří se snažili přilepšit své rodině. Zaznívají hlasy, že se náš pracovní trh bez Ukrajinců neobejde. Jsou odvětví, která jsou prý na jejich práci závislá.
Jelikož sem Ukrajinci už mnoho let jezdí, aby si zvýšili svou životní úroveň, jsou někteří Češi skeptičtí vůči pomoci, která je jim u nás poskytována. Míváme tendenci vnímat ukrajinské uprchlíky spíše jako ekonomické migranty, kteří využívají příležitosti jít za lepším životem než jako osoby utíkající před válkou. Když se tu a tam objeví nějaký případ podvodného jednání ze strany ukrajinského občana, pak se lidé v těchto postojích ještě více utvrzují. Marné je pak vyzdvihování informací o tom, jak se pomoc ukrajinským uprchlíkům začíná naší zemi vyplácet. Před rokem MPSV informovalo, že příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na jejich podporu. Rovněž se poukazovalo na to, že Ukrajinci prospívají české ekonomice také svou spotřebou. A kolik náš stát vydal na pomoc uprchlíkům? V roce 2024 bylo na sociálních humanitárních dávkách vyplaceno 8 miliard korun.

Což je nemalé číslo. Na druhou stranu, například mimořádná valorizace důchodů v červnu 2023 přišla státní kasu také na pěknou sumu peněz. Kvůli udržitelnosti veřejných financí vláda změnila původní zákonné znění, tudíž byla valorizace snížena. Jinak by totiž mimořádná valorizace vyšla na 34 miliard. Po úpravách tato mimořádná valorizace stála o zhruba 15 miliard méně. I tak jde o poměrně velký zářez do státního rozpočtu. Jsou skupiny obyvatel, na které se v době vysoké inflace nemyslelo vůbec.
Myslím si, že důchodci, ačkoliv někteří z nich byli rozhořčeni z toho, že od státu nedostali více, se u nás nemají zle. Průměrný důchod už převyšuje 21 tisíc korun. Jde o částku, o které se ukrajinským důchodcům může jen zdát. V roce 2023 činil průměrný důchod 5 311 UAH, což je v přepočtu zhruba 2 500 korun. Většina ukrajinských důchodců, konkrétně 66,4 % z celkových cca 10 milionů, však v tomto roce dostávala platby nepřesahující 5 000 UAH.
Podobně velký rozdíl mezi Čechy a Ukrajinci můžeme pozorovat i co se týká výše průměrné mzdy. Podle údajů Státní statistické služby Ukrajiny činila průměrná mzda ve třetím čtvrtletí roku 2024 celkem 21 946 UAH, což je v přepočtu cca 10 500 korun. Oproti tomu česká průměrná mzda byla ve stejném období byla ve výši 45 412 korun, na konci 4. čtvrtletí 2025 se zvýšila na 52 283 korun.
Je to skoro jako bychom srovnávali české a německé platy. I u nás se najde mnoho těch, co si jezdí přivydělávat za hranice a nikdo se na ně za to nezlobí. Pendleři jsou naopak vnímáni jako lidé, co prostě umí využít příležitost. Touto optikou jsou mnozí Ukrajinci také jen lidé, co umí využít příležitost. Nezlobíme se na Ukrajince za něco, co sami máme tak trochu v povaze?
Zdroje:









